Hned na úvod Lipovská konstatovala, že ekonomické zákonitosti platí pořád. Co se týče ekonomické krize, ekonomka uvedla, že ekonomové nevědí nic, protože odhady se pohybují od poklesu 5 % HDP až po 20 %. Mezinárodní měnový fond hovoří o poklesu 6,5 %, což ale bude v Evropě pořád lepší výsledek než mnohé jiné státy, např. eurozóna. „Dobře, že nemáte euro,“ řekne MMF podle Lipovské.
Nicméně ekonomická krize oficiálně „ještě“ není, protože recese je definovaná jako pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích a poslední data jsou ještě z růstového konce roku 2019. Data z prvního kvartálu budou někdy v půlce května, solidní verze až v červnu, uvedla Lipovská. A navíc většina prvního kvartálu nebyla opatřeními vůbec zasažena, naopak se lidé předzásobovali. Takže je klidně možné, že i v prvním kvartálu bude nakonec vykázán ekonomický růst. Ale o to horší bude kvartál druhý, ve kterém bude vykázán obrovský propad způsobený zmrazením ekonomiky. A v kvartálu třetím se může stát, že ekonomika bude stagnovat nebo bude nepatrný růst. Tedy že sice dojde k nejhoršímu propadu v historii České republiky, ale ekonomika se podle definice nikdy neocitne v recesi.
Dále ekonomka uvedla, že po odeznění opatření už někteří „nemocní, problematičtí, unavení“ výrobci neobnoví výrobu v plném rozsahu. „Vidíme to v automobilovém průmyslu, Škodovka několikrát odložila znovuspuštění,“ pravila a dodala, že subdodavatelé jsou na tom podobně.
Psali jsme:
„Takže my v tuto chvíli nevíme, jak na tom ekonomicky jsme, nevíme, zda jsme v krizi, a nevíme, kdy to skončí,“ shrnula poznatky. Známý je jen plánovaný deficit.
Největšími ránami pro ekonomiku mohou být právě ekonomická opatření vlády. „Tohle je věc, která může na jednu stranu ekonomiku oživit a resuscitovat, ale také ji to může dorazit,“ mínila ekonomka a varovala, že druhý scénář může klidně znamenat dvouciferný pokles.
Fotogalerie: - Farmářské trhy v provozu
Lipovská dále uklidňovala, že šesti- až osmitýdenní karanténa by neměla položit ekonomiku, protože v podstatě jen odkládá spotřebu, což se prokázalo masivní návštěvou hobby marketů po jejich otevření. Ale co by prý ekonomiku mohlo položit, je strach, že bude nutné utáhnout opasek tak, že ani návštěva hobby marketů není možná. „Jedna z věcí, která je potřeba, kterou musí dělat každá dobrá vláda, je nepomáhat ani falešnému optimismu, ale ani spirále strachu. A my se bohužel do té spirály strachu od začátku krize sami zamotáváme,“ radila.
Varovala, že když vláda naslibuje rozdávat peníze, tak ale neřekne, že za ně není pořádně co nakoupit, takže levně nakoupí pouze ti, kdo peníze dostanou jako první. „To vidíme na cenách potravin, kdy obyčejný květák zdražil během dvou tří měsíců dvojnásob,“ dodala s tím, že se jedná i o vepřové a další základní komodity.
Psali jsme:
Lipovská se také vyslovila proti tvrzení, že kvůli nízkému zadlužení má Česko stále rezervy, kam až se může zadlužit. „To samozřejmě není rezerva. Představte si domácnost, která má hypotéku a splácí pracně hypotéku, kterou si vzala na 40 % ceny nemovitosti, to je taková rozumná, odpovědná hypotéka. Nicméně zákon umožňuje, aby si vzala hypotéku na 90 %. To, že má domácnost poloviční hypotéku, než by mohla mít, to, že splácí polovinu sumy, než by musela, znamená to, že má rezervy? Asi těžko, je zadlužená, nemá kde vzít, nepomůže jí to v ničem. Takže tahle úvaha je falešná, je to lež, u které si troufnu říct, že není ekonomická, protože to s ekonomií naprosto nesouvisí, ale co mě jako ekonoma netěší, je, že se na té lži podílejí i ekonomové,“ vysvětlila a doplnila, že jedna věc je uklidňovat, ale druhá je šířit klamy.
Fotogalerie: - Zachraňte českou kulturu!
„My se z této krize můžeme dostat, aniž projdeme krví, aniž se budeme brodit bahnem, my můžeme z toho vyjít posílení. Naopak Česká republika při rozumné politice, při všech chybách, které dělají ostatní země, může vyjít jako silný zdravý úspěšný stát,“ přidala možnost. Pokud se nám ovšem EU nebude plést pod ruce, mínila, protože podle ekonomky všechny doposud zveřejněné návrhy EU podle ní růst brzdí.
O EU Lipovská prohlásila, že Komise prošvihla nástup krize, takže chce mít v rukách alespoň odchod a rozvolňování. A zmínila scénář, že by Česko muselo být jedním z garantů problémové Itálie. „Už tak ty záruky jsme dali, ale teď bychom je měli ještě větší,“ pravila s tím, že koronavirus vrátil určitou míru suverenity státům, což by prý mělo pokračovat. Je podle ní pravda, že pomoc Itálii od EU zůstala z velké části na papíře a Itálie naopak pomohla Evropě tím, že posloužila jako příklad toho, co funguje a co ne. Moderátor ovšem mínil, že Itálie si za pandemii může do značné míry sama pozdním vyhlášením karantény a špatným stavem zdravotnictví.
Zda bude koronavirus ranou pro globalizaci, je podle ní otázka. V oblasti digitalizace naopak dochází k rozkvětu, např. při zavádění on-line výuky. Ale globalizace také vedla k selhání soběstačnosti států. A to v tom ohledu, že jsou lidé zvyklí, že vše je na dosah ruky, takže i pohádka O dvanácti měsíčkách ztrácí svou premisu. „My jsme si zvykli, že když se neurodí, tak se doveze, a protože na dovoz není, tak se doveze za půjčené peníze, že se dá žít dlouhou dobu na dluh. A já si myslím, že musíme najít nějakou rozumnou cestu mezi tím, abychom nedošli k ekonomickému nacionalismu, kdy se bude vyrábět pouze doma, draze a bude několik vyvolených firem, které s požehnáním státu na tom budou růst a ničit ekonomiku, a mezi extrémem, kdy se spoléháme na to, že máme všechno včas, kdy nepotřebujeme nic, natáhneme ruku a všechno je. Teď se ukazuje, že natáhneme ruku a není nic,“ komentovala dva extrémy.
Fotogalerie: - Sochy, pomníky a hřbitovy východu
Spoléhat se na vládní plán je podle ní chybné, lepší je podnikavost, což demonstrovala na příkladu šití roušek. „Kdybychom fungovali v klasickém režimu, tak všechny ty maminky a babičky by měly obrovské problémy, protože by se komise a inspekce sešly a řekly, co všechno to nesplňuje, za jakých hygienických podmínek to bylo vyráběno, že k tomu nemají certifikaci, zkrátka roušky by neměl nikdo. Protože jsme se na chvíli vykašlali na veškeré certifikace, administrativu a byrokracii, zkrátka jsme dělali, co nebylo, tak dnes asi není v republice člověk, který by neměl roušku,“ okomentovala přístup společnosti.
A dodala, že je to právě byrokracie, kvůli které vzniká nesoběstačnost. Což ukázala na příkladu droždí, které došlo nejen u nás. Ale v Česku chybělo déle. Proč? Ostatní země zvýšily kapacity a řešily jen logistiku. „My jsme lidi nabrat nemohli a kapacity jsme také zvyšovat nemohli. Protože od roku 2006 nemáme jedinou drožďárnu. Ne jedinou českou drožďárnu, ale jedinou drožďárnu. Protože velká francouzská firma, která naši největší funkční drožďárnu koupila a slíbila, že udělá vše pro to, abychom byli evropským vývozcem, ji záhy po koupi na počátku tisíciletí zavřela, a dokonce tato firma velmi aktivně působí a pracuje na tom, abychom se stali absolutním dovozcem droždí,“ vysvětlila Hana Lipovská. A přidala vysvětlení, proč byla drožďárna zavřená, hygienické normy z Bruselu totiž dopadly na celou EU a francouszká firma se rozhodla modernizovat raději doma než v zahraničí.
Dále také upozornila, že v ekonomických týmech vlády sedí hlavně ekonomové reprezentující cizí kapitál, nikoliv českou ekonomiku. „Ve chvíli, kdy v NERV jsou dejme tomu zástupci Coca-Coly, tak samozřejmě ekonom zbystří a říká si, safra, my jsme takový významný výrobce Coca-Coly?“ ptala se s tím, že pro malé i velké musejí platit stejné zákony.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
