„Putinova politická rozhodnutí byla od začátku jeho nástupu k moci konzistentní. V posledních dvou letech však došlo k čistce mezi jeho poradci. Umírnění liberálové a stejně tak umírnění konzervativci, kteří se shodovali na potřebě provedení reforem, byli nahrazeni poradci, kteří mají zcela opačné názory než jejich předchůdci. Putin se přestal spoléhat na volební většinu v roce 2012 a nahradil ji tzv. postkrymskou většinou v roce 2014,“ je přesvědčen Morozov.

Výsledkem tohoto ideového posunu je dle jeho názoru homogenizace politického středu. „Názorová pestrost se postupně zcela vytratila. Novými mluvčími politického středu se stali Mizulinová, Medynskij, Rogozin, Prochankov či Dugin. Ti všichni mluví naprosto stejným hlasem. Tleskají svorně připojení Krymu k Rusku i vojenské podpoře etnických Rusů žijících v zahraničí,“ konstatuje moskevský komentátor Alexander Morozov.

Morozov je přesvědčen, že ukrajinizace ruské domácí politiky posunula předchozí politický střed do extrému. Putinova „třetí cesta“ podle Morozovova názoru způsobila nejenom porážku opozice, ale také její vyloučení z politického středu. „Podle nového Putinova řádu je nyní ruská politická scéna okupována dvěma ideovými uskupeními, která nabourávají tradiční pohled na řízení státu prostřednictvím institucí. Těmi prvními jsou jedinci absolutně oddaní režimu. Druhou skupinu potom tvoří byrokratičtí konformisté, kteří nemají žádný zájem na zachování a rozvoji státních institucí,“ popisuje Morozov nové pořádky v Rusku.