Hned v úvodu rozhovoru odmítl, že by existovala nějaká hlasovací mašina tvořená hnutím ANO, SPD Tomia Okamury a komunisty. Šlo prý o blok ustavený čistě kvůli obsazení orgánů sněmovny. Kdyby se takovýto blok nezrodil, mohla být sněmovna ještě dnes nefunkční.
Jako ministr zahraničí členského státu EU se prý bude snažit držet unijní stanoviska, aby EU táhla za jeden provaz. Platí to i v případě protiruských sankcí. Stropnický si je vědom toho, že prezident Zeman má na sankce odlišný názor než on jako ministr zahraničí, ale to mu nebrání sankce i nadále hájit.
„Evropa by měla být jednotná. Sankce považuji za docela významné politické gesto. Je to daleko víc gesto než hospodářský nástroj. Je to jasný společný výraz toho, že demokratická Evropa neakceptuje anexi Krymu, že ji považuje za porušení mezinárodního práva. A to je daleko důležitější, při vší úctě k ekonomické výměně, jestli máme podíl zahraničního obchodu 1,7 nebo 1,8 procenta našeho exportu,“ podotkl šéf české diplomacie.
Rozhodně ale nehodlá držet basu s EU v otázce prosazování povinných kvót na přerozdělování uprchlíků.
„Dostali jsme se do situace, která není optimální, to je evidentní. Musím ale říci, že přerozdělování formou kvót je sociální inženýrství, které nepovažuji za cestu správným směrem... Princip přerozdělování je špatný a teď se mi zdá, že Evropská komise nechce ztratit svou tvář, a proto tento spor dál existuje. Považuji za důležité, že kvóty prohlásil za špatný instrument Donald Tusk, stejně tak to, že si premiér Andrej Babiš dohodl schůzku s Jeanem-Claudem Junckerem. Budeme jednat,“ prohlásil Stropnický.
Andrej Babiš
MgA. Martin Stropnický
Jistěže musíme pomoct lidem postiženým válkou, ale nemáme povinnost pomáhat ekonomickým migrantům. Stropnický v této souvislosti zavzpomínal na příklady dětí, které přicestovaly do Česka na léčení, ale někdy na něj vůbec nenastoupily. Rodiče ještě na Letišti Václava Havla rozhodli, že poletí do Německa. Nebo děti na toto náročné a zdlouhavé léčení nastoupily, jenže po něm zmizely. Zřejmě také do Německa. To je něco, co nepřispívá ke změně pohledu řady Čechů na uprchlickou krizi. „Evropa opravdu není Ježíš, ale někteří to tak líčí. Žádné číslo není konečné. Vezměte si Afriku. Má velký migrační potenciál, a to je nezvládnutelné,“ doplnil ministr.
Česká vláda je v řešení uprchlické krize aktivní. V řadě zemí má vojáky i policisty. V zemích, kde jsou opravdu potřeba. Toho je třeba se držet i nadále. Je pravda, že nový systém Dublin 4, o kterém se teď jedná, počítá s povinným přerozdělováním migrantů, ale jen v „v časech krize“. Teď se prý vede debata o tom, jak si toto sousloví vyložit.
Hodlá také rozvíjet vztahy s Čínou, byť prý Česko nepoleze před nejlidnatější zemi světa po kolenou.
Pokud jde o domácí politiku, Stropnický nevylučuje, že menšinová vláda Andreje Babiše může získat důvěru na první pokus. Ještě pravděpodobnější je to podle ministra zahraničí u pokusu druhého, protože není v zájmu stran, aby se konaly předčasné volby. Není to v zájmu především menších stran. Otázka je, zda ve druhém pokusu půjde o toleranci o vládu menšinovou, či o sestavování vlády koaliční. Bude to záležet na dalším vyjednávání.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
