Nigerijský prezident Muhammadu Buhari kritizuje pokrytectví a neschopnost západních zemích nést odpovědnost za řešení změn klimatu. „Mnoho mých vrstevníků je frustrováno pokrytectvím Západu a jeho neschopností převzít odpovědnost.“ napsal pro The Washington Post v komentáři z 9. listopadu 2022 s názvem „Jak nemluvit s Afrikou o změnách klimatu.“
Bohaté země se opozdily s poskytnutím 100 miliard dolarů, které slíbily na pomoc rozvojovým zemím při snižování emisí a zvládáním dopadů změn klimatu, a to i přes to, že Afrika je dle OSN změnami nejvíce postiženým kontinentem, řekl Buhari – nigerijský prezident a bývalý generálmajor nigerijské armády. Poprvé se k moci dostal po vojenském puči v roce 1983, který ukončil éru Druhé nigerijské republiky a stal se předsedou Nejvyšší vojenské rady Nigérie. Puč ospravedlňoval tím, že tehdejší vláda byla nekompetentní a zkorumpovaná, po dvou letech však byla svržena i jeho vláda. Buhari byl poté 3 roky vězněn a kandidoval na prezidenta až v letech 2003, 2007, 2011 a úspěšně až v roce 2015. Od února 2019 započal své druhé volební období, znovu tedy již kandidovat nemůže a jeho prezidentská kariéra by měla skončit v květnu 2023.
Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?Anketa
Buhari vyzval bohaté země k nasměrování většího podílu finančních prostředků na pomoc rozvojovým zemím, aby se mohly lépe přizpůsobit změnám klimatu, mezi které patří i sezónní záplavy, které se kvůli klimatickým změnám zhoršují a tento rok postihly 34 z 36 nigerijských států a vysídlit se kvůli nim muselo přes 1.4 miliónů lidí.
Zmínil také, že většina finančních prostředků nyní putuje k projektům obnovitelné energie, které snižují emise, více peněz by však mělo být poskytnuto Africe. „I když takové projekty mají své využití, mnohem více peněz musí jít na pomoc Africe k adaptování se na dopady klimatických změn – což je jedině fér pro kontinent, který produkuje méně než 3 % globálních emisí.“ uvedl a dodal, že i kdyby Afrika využívala veškeré své zásoby zemního plynu, zvedl by se její podíl na globálních emisích jen na 3.5 %. „My nejsme tím problémem,“ prohlásil a nabádal tak k rovnému přístupu mezi Západem a africkými zeměmi při posuzování dopadů klimatických změn a zodpovědnosti za ně.
Fotogalerie: - Vrábelovi věrní
Západní země by Africe neměly diktovat, jak zacházet se svými vlastními zdroji, když samy využívají uhelné elektrárny, kdykoliv Evropa pocítí sebemenší nedostatek energie. „Vyvolává to dojem, že vaši občané mají větší právo na energii než Afričané.“ řekl Buhari. Na konferenci COP z minulého roku se Západ navíc zavázal k zastavení financování veškeré zámořské těžby fosilních paliv a Afrika se tak musela bez západního kapitálu potýkat s čerpáním plynu, jež potřebovala jen k vlastním dodávkám elektřiny. V důsledku toho utrpěl její rozvoj a industrializace.
Nyní kvůli ukrajinské válce došlo k oživení zájmu západních společností o těžbu a následný vývoz afrického plynu do Evropy a africká fosilní paliva tedy přeci jen využívány budou – ne však Afričany. Buhari na to reaguje slovy: „Západní rozvoj rozpoutal na mém kontinentu klimatickou katastrofu. Zelená politika bohatých zemí nyní diktuje, že Afričané by měli zůstat chudí pro větší dobro.“ A vzhledem k tomu, že je navíc Afrika uhlíkové neutralitě nejblíže, nemělo by jí být upíráno právo využívat své vlastní zdroje, zvláště, když se tím ani globální emise o tolik nezvýší.
Buhari kritizoval i neochotu západních vlád přijímat politicky obtížná rozhodnutí, která by mohla negativně ovlivnit jejich občany. „Namísto toho přesouvají problém pryč ze svých zemí. V podstatě diktují, že rozvojový svět musí spolknout pilulku příliš hořkou pro chuťové buňky jejich vlastních voličů.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
Clinton
