Langerův institut vystavil vládě vysvědčení za práci s bezpečnostními složkami. Je to dost neradostné čtení

„Česká středolevá vláda za tři roky vládnutí drží jeden neradostný primát. V podstatě všechny bezpečnostní sbory a zpravodajské služby jsou postupně decimovány, paralyzovány a zapojovány do politického boje. Zdatně k tomu přispěla živelná populistická protikorupční revoluce a vrcholní představitelé soustavy státního zastupitelství. Do politického souboje se plně zapojily sdělovací prostředky a poradenské agentury. Souboj probíhá v kontaktní kampani s cílovými skupinami voličů i na sociálních sítích,“ komentuje Centrum bezpečnostních studií aktuální stav, ve kterém se české bezpečnostní složky nacházejí.

„Jestliže hybridní válka se liší od války klasické používáním nestandardních prostředků namísto zbraní, pak lze současný stav na vnitropolitické scéně označit právě tímto pojmem. Je to vrcholící boj o ovládnutí bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb, které budou podle všech indicií hrát velkou roli ve volebním klání, které před podzimními krajskými volbami již začalo a jehož otravný puch se potáhne přes celý příští rok až do vyvrcholení kampaně přímých prezidentských voleb,“ stojí v komentáři centra.

Podle analytiků Centra bezpečnostních studií je Česká republika přibližně uprostřed cesty – zásadní změny u bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb proběhly a ostrá fáze volební kampaně ještě zcela nezačala. „Neškodí proto připomenout si, že v této hybridní válce prozatím nejsou faktické mrtvoly (i když téměř padesátka obětí metanolové aféry by jistě nebyla, kdyby byl organizovaný zločin skutečně potírán tak, jak by měl), zato však produkuje především mrtvoly politické a profesní – diskreditované a kriminalizované politiky, státní zaměstnance a podnikatele – často jako důsledek zadání plněného některými ochotnými orgány činnými v trestním řízení. Ať tak či onak, v důsledku dosavadních bitev došlo k výměně či odstranění policejního prezidenta a některých jeho náměstků, generálního ředitele Vězeňské služby a jeho náměstků, generálního ředitele Celní správy a všech jeho náměstků, ředitele Vojenského zpravodajství i jeho náměstka, ředitele civilní rozvědky a jeho náměstka, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a jeho náměstka, ředitele Finančního analytického útvaru Ministerstva financí a náčelníka Vojenské policie. Na odchodu je zároveň ředitel civilní kontrarozvědky a se zájmem lze očekávat obsazení celého vedení Celní správy. Je zjevné, že osud a fungování celé bezpečnostní komunity České republiky leží této vládě opravdu na srdci,“ neberou si servítky Langerovi akademici.

Bílí koně v bezpečnostních složkách

Do strategických struktur bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb jsou podle Centra bezpečnostních studií často dosazovány loutky, jejichž jednání je ovládáno zájmovými osobami, ať přímo, nebo zprostředkovaně. „Jsou to takzvaní „bílí koně“, jejichž pohyby jsou řízeny tak, aby se jednak příliš nepletli pod nohy, ale aby byli okamžitě po ruce, když bude něco potřeba zařídit. Bílým koním není třeba dávat dennodenně příkazy. Vědí, co mají dělat. Řídí své útvary, sbory a služby v podstatě přesně podle právního řádu. Dokáží rozpoznat, když jde do tuhého. Nasají vítr a poznají směr, kterým se mají vydat,“ stojí dále v komentáři Centra bezpečnostních studií.

Pojem „bílí koně“ se vžil v české společnosti při liberalizaci ekonomiky v devadesátých letech 20. století. Byly to osoby, jejichž často jedinými požadovanými vlastnostmi byl čistý trestní rejstřík a důvěryhodný vzhled, což jim umožnilo stát se věrohodnými podnikateli. Veškeré jejich obchodní aktivity však byly v režii osob, které sice tyto vlastnosti neměly, ale zato měly hodně peněz v hotovosti. Po bílých koních zůstaly nezaplacené faktury za odebrané zboží za miliardy korun, které skončilo bůhvíkde, a zkrachovalí jiní věrohodní podnikatelé. Samotní bílí koně buď skončili ve vězení, nebo např. s ohořelou hlavou v lavóru, na dně vodních nádrží anebo nezvěstní.

Doba klasických bílých koní v ekonomice uplynula. Na pořadu dne jsou dnes podle Centra bezpečnostních studií bílí koně pracující pro politiky. Jsou to zaměstnanci státu, disponující informacemi, které mohou být zneužívány pro dehonestaci politických oponentů a jiných nežádoucích osob. „Jejich nezanedbatelná role je lákání voličů pro konkrétní politické subjekty. Vysloužilí bílí koně tak už nejsou zavíráni do vězení ani zabíjeni, ale po skončení své role zpravidla dostávají trafiky ve státních službách. Nejeden bílý kůň se dokonce vydá na sólovou dráhu politicko-bezpečnostního komedianta,“ neberou si servítky Langerovi analytici.

Do hybridní války o bezpečnostní sbory a zpravodajské služby jsou podle Centra bezpečnostních studií zapojeni i státní zástupci. „Jejich božský komplex plynoucí z přesvědčení o vlastní nejvyšší dokonalosti byl podnícen velkou protikorupční revolucí a proklamovanými snahami o nachytání alespoň nějaké velké ryby z řad politiků nebo podnikatelů. Státní zástupci k případnému naplnění svého komplexu nutně potřebují k ruce všehoschopné policisty. Samotní prokurátoři bez tzv. „zakázkového krejčovství“ (tedy přešívání konfekčních bezúhonných občanů a jejich životů na exemplární případy organizovaných zločinců hodných všeobecného opovržení) neudělají vůbec nic. Úřady státních zástupců nedisponují potřebným operativním aparátem, ani nemají vlastní vyšetřovatele prokuratury, neexistuje ani prokuratura vojenská, která v tomto směru tak dobře fungovala před listopadem 1989,“ zní varovné výstupy z CEVRO Institutu.

Patrně z této hrozící bezmoci mohlo podle Centra bezpečnostních studií pramenit zažehnutí nebývalé hysterie některých vysokých žalobců, když začal být ohrožován jejich bez ohledu na faktické výsledky oblíbený Útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, který zřejmě dokázal splnit cokoliv. Neustoupivším ministrem vnitra byla změna organizační struktury schválena a zhrzený ředitel opustil potápějící se loď. Doposud hledá záchranný člun. Pro některé státní zástupce se tak přiblížil konec zaběhnutého stylu práce.

„Zoufalství státních zástupců je patrné i z jejich zapojení do mediální fronty této hybridní války. Ze slov náměstka policejního prezidenta Laubeho při veřejném jednání se členy výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 8. června 2016 až zamrazí: „…nebudu komentovat, že pak mně zavolá konkrétní novinář, který tu sedí, a zeptá se mě na rozhovor, který jsem vedl s nejvyšším státním zástupcem“. Předseda výboru to na závěr shrnul slovy o podezření z úniku informací ze státního zastupitelství. A jinak se nestalo vůbec nic…,“ cituje komentář náměstka Policejního prezidenta.

Jednou z nadějí nejen zmíněných státních zástupců může být podle Centra bezpečnostních studií alternativa, že zhrzení a neohrožení „protikorupční bojovníci“ se stanou například celníky. Celní správa České republiky disponuje stejnými operativními pravomocemi jako Policie České republiky. Tuto pravomoc jim dává nejenom trestní řád, ale i zákon o Celní správě ČR. Návrhy směřují k rozšíření pravomoci ohledně vyšetřování trestných činů. Pravomoc k prověřování trestných činů se samozřejmě týká poměrně úzkého výběru deliktů v souvislosti s plněním úkolů Celní správy. „Avšak s věcnou příslušností si není, jak vidno, potřeba dělat problémy. V nedávné minulosti jsme přece byli svědky tzv. delegace, tedy odnětí respektive nepřidělení věci příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, a přikázání trestní věci orgánu nepříslušnému – podle vlastního výběru téměř vždy zmíněnému jedinému spravedlivému útvaru,“ připomíná zpráva Centra bezpečnostních studií. O co jednodušší by dnes podle ní byla diskuze o reorganizaci policie, kdyby například únik informací z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky vyšetřoval stejný – zákonem jednoznačně předpokládaný příslušný a na policii nezávislý – inspekční orgán, tak jako vyšetřuje únik informací z ÚOOZ. Bohužel, jak výše uvedeno, věcná příslušnost orgánu činného v trestním řízení je v současném českém podání prázdný a nepatřičně účelově ohýbaný právní pojem.

„V budoucnu tak třeba budeme svědky, že nějaká kvazikorupční kauza bude prostě přikázána „operativně-vyšetřovacímu“ útvaru Celní správy. Jemu nadřízený ministr financí by se tomu určitě nebránil. Prověřovat i vyšetřovat trestné činy nakonec může i Vojenská policie. Stejně jako celníci jsou pod jeho taktovkou… K tomu všemu jsou zapotřebí také osoby, které dokážou vytvářet operativní konstrukce. V nich zpravidla spojují vylhané informace s pravdivými, které zasadí do kontextu, který bývá věrohodný, uvěřitelný a způsobilý zajistit očekávaný efekt. Stačí pouze něco zpochybnit, netřeba nic dokládat. Zpravidla už nikdy nikdo nezvrátí, co se sice možná neudálo, ale vyřknulo a poznamenalo se. Někteří státní zástupci si občas hrají na soudce. Není divu, nikomu se zpovídat nemusí. Jejich odpovědnost lze uplatňovat na rozdíl od policejního orgánu pouze v případě, pokud byli uznáni vinnými v kárném řízení. To v takových případech v naprosté většině vůbec nehrozí. Kdo by si na nějakou „delegaci“ po mnoha letech vzpomněl, když dokonce i zcela jasná příslušnost soudu byla v minulosti mnohokrát opomíjena? Bílí koně zřejmě i zde odvedli svoji práci,“ upozorňuje Centrum bezpečnostních studií.

Stát by si měl podle Centra pohlídat osoby, které odešly z bezpečnostní komunity a sledovat, jakým způsobem nakládají s citlivými informacemi, které získaly při výkonu svého zaměstnání. A to i v případě, že i nadále pracují ve prospěch policie nebo zpravodajských služeb.

V hybridní válce po Česku Langerovy analytiky nepřekvapilo vydání zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2015. Takovou zprávu předkládá nejvyšší státní zástupce každoročně. Zpráva za rok 2015 však podle CEVRA vybočuje z normálu. Předchozí zprávy za roky 2013 a 2014 nebyly ani zdaleka tak kontroverzní, ani zde nebyly uváděny dohady a podezření. Avšak zpráva za rok 2015 byla publikována krátce po vypuknutí sporu ve vládní koalici, který byl uměle vyvolán tzv. policejní reorganizací, kvůli které demonstrativně ukončil služební poměr ředitel ÚOOZ. Státní zástupci se v tomto sporu postavili jasně na jeho stranu. „A jeho věrní obvinili vedení Policejního prezidia z úniků informací, z pokusů o ovlivňování vyšetřování a vyhrožování za účelem nepouštění se do prověřování ožehavých případů. Publikovaná zpráva Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2015 koresponduje s mediální show Roberta Šlachty a obviňuje policii z „neprofesionality, z prorůstání zločinu do jejích nejvyšších pater, příp. i Generální inspekce bezpečnostních sborů, z ignorování základních zásad trestního řízení ze strany policistů či z nerespektování pokynů státních zástupců a podobně,“ stojí dále v textu.

Kýbl špíny, žalobci a Šlachta

Tento kýbl špíny vychrstnutý pány přípravného řízení trestního je zajímavý, a to hned ze dvou aspektů. Zprávy za rok 2013 a 2014 žádné takové významné odsudky neuvádějí, ač již v té době poznatky o těchto šokujících odhaleních musely existovat. „Nu dobrá, možná v roce 2015 spadla poslední kapka do poháru, který přetekl. Doposud se orgány činné v trestním řízení vzájemně veřejně nenapadaly,“ vypíchlo Centrum bezpečnostních studií. Druhým aspektem je, že ojedinělé poznatky z působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jsou zde uvedeny jako paušální konstatování a upozornění na „špatný stav Policie ČR a na rozsáhlé prorůstání zločinu či klientelistických vazeb do struktur Policie ČR (příp. i Generální inspekce bezpečnostních sborů), a to i do vysokých pozic, kde se koncentrují důvěrné a citlivé informace o trestních kauzách, což fakticky znemožňuje úspěšný a účinný boj se zločinem“. To by podle Centra bezpečnostních studií zcela nepřijatelně korespondovalo s absurdním vyjádřením stejných aktérů ve smyslu „skončí-li v čele ÚOOZ Šlachta, skončí boj s korupcí, organizovaným zločinem…“ a podobných nesmyslných paušalizujících výplodů sociálního inženýrství.

V roce 2013 veřejnost zaznamenala existenci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (do té doby prakticky neznámého) kvůli zásahu na Úřadu vlády ČR a následné tiskové konferenci v takzvané kauze Nagyová. Veřejnosti bylo sděleno, že byly zajištěny desítky kilogramů zlata a obrovská finanční hotovost, sedm obviněných šlo do vazby, padlo obvinění ze zneužití tajné služby, korupce ve vrcholné politice a další senzační odhalení. Následně padla vláda a otřásl se celý politický systém ČR. Přesto ve zprávě NSZ za rok 2013 a 2014 ani slovo. „Proč? Nejvyšší státní zástupce asi věděl, že to byla do jisté míry blamáž. Teď si je zřejmě daleko jistější. Anebo to je poslední záchvěv zoufalství? Kdo ví? Zveřejněných objektivních informací není mnoho. Těm z MAFRY (vydavatelství Andreje Babiše – pozn. red.) kterých je sice dost, nelze věřit, a tak je nutné počkat na ukončení vyšetřování a případné rozhodnutí soudu. Stejně jako je nepochybné, že padlou vládu už nikdo nevrátí, je zřejmé, že nejvyšší státní zástupce při podpisu předmětné zprávy musel dobře vědět, že tím dává politikům do ruky další sice diskutabilní přesto nesmírně výbušný materiál. Jistě ví, co dělá; a možná i proto zapomněl na kritiku do vlastních řad. A že by potřeba byla,“ nešetří vládu analytici.

Nejen zkušení policisté říkají, že válka se státními zástupci je zbytečná, že se nedá vyhrát. Podle vědeckých pracovníků CEVRO Institutu mají zřejmě pravdu. Státní zástupce může vracet spisy do nekonečna, může přikázat, aby případ dělal někdo jiný, může si stěžovat u nadřízeného, který mu raději ustoupí, může to policisovi „zavařit“ u novinářů. Policista si sice může také stěžovat, ale je mu to k ničemu. Proti žádnému rozhodnutí státního zástupce není ze strany policejního orgánu přípustná stížnost.

„Běžný občan v České republice mnoho možností na výběr nemá – kromě dispozice s vlastním voličským hlasem. Bude-li však kdokoliv chtít podporovat nadále nějaké bílé koně, nechť jsou raději politiků než policistů či státních zástupců. Bude nám přece jenom bezpečněji,“ uzavírá svůj komentář Centrum bezpečnostních studií Cevro Institutu.