Předčasné červnové parlamentní volby ve Francii vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta (NFP), druzí skončili Macronovi centristé a třetí pravicové Národní sdružení Marine Le Penové. Ani jedna ze stran nezískala většinu ve francouzském Národním shromáždění a při výběru premiéra a sestavování vlády vznikla patová situace.

Po dvou měsících Macron konečně jmenoval nového premiéra, kterým se stal Michel Barnier z pravicové strany Republikáni, která přitom ve volbách získala jen 39 mandátů z celkových 577. Podle politologů tento krok v zásadě přinesl velké vítězství právě Marine Le Penové. Přežití budoucí vlády Michela Barniera totiž závisí na dobré vůli její strany Národní sdružení.

Levicová Nová lidová fronta již avizovala, že podpoří návrhy na vyslovení nedůvěry pravicovému premiérovi. Barnier proto bude potřebovat tichou podporu tzv. krajní pravice, aby jeho vláda nebyla okamžitě svržena. Promacronovská koalice a konzervativní uskupení Republikánů, které pravděpodobně podpoří nového premiéra, totiž mají pouze 213 křesel, což je výrazně méně než 289 křesel potřebných pro většinu.

Ačkoli Národní sdružení prohrálo předčasné parlamentní volby, na jejichž vítězství bylo po výsledcích eurovoleb tipováno, nyní se přesto stává klíčovým mocenským hráčem. Samotná Le Penová údajně byla vlivnou postavou při jednáních o výběru premiéra, která proběhla tento týden.

Představitelé Národního sdružení v minulých dnech stanovili své podmínky podpory: opatření týkající se kupní síly, bezpečnosti a imigrace, zavedení poměrného zastoupení v parlamentu a respekt pro své zákonodárce.