Jezdíte nakupovat do blízkého zahraničí?Anketa
Vypjatost války na Ukrajině si vysvětluje tím, že se zde schází celé 20. století, celý určitý historický úsek našich dějin. A varoval: „Musíme si říci, že toto ohnisko je nesmírně výbušné, jestliže si uvědomíme vazby, které byly v rámci Ruska, a pak v rámci Sovětského svazu, a podobně.“
„A teď jsme konfrontovaní s tím, že jsme byli národ a stát, který byl celou éru rusofilský, a proto tak snadno zvítězil i komunismus, a probudil nás 21. srpen. Ale přece jenom v sobě, v paměti, i v našich rodinách, poneseme naše určitá selhání, kolaborace se samotným ruským aspektem. Myslím, že se nám v mentalitě, jak jednotlivců, tak v kolektivní mentalitě, vytváří až nenávist, která je z hlediska skutečného humanismu nebo z křesťanského hlediska nepřijatelná!“ pokračuje Duka.
A jedním dechem dodává: „Já přece musím stále vědět, že když nebudu schvalovat postoje Putina, tak ale nemohu říci, že všichni Rusové jsou jako Putin. To nemohu. Tak jako jsme se museli vyrovnat s kolektivní vinou, nebo jsme museli odmítnout kolektivní vinu německého národa, a rozlišit mezi nacisty a Němci, tak musíme rozlišovat stále. Ale nás tahle situace takto otevřela.“
Měli bychom si podle Duky uvědomit, že válka není tím nejšťastnějším řešením: „Čím víc budeme stupňovat nenávist, tak válku nevyhrajeme. Válku nevyhrály armády, které nenáviděly protivníka, ale které věděly, o co jim jde,“ podotýká.
Hovořil o nepřiměřené nenávisti ke všemu ruskému. „Já vidím určitý problém v tom, že v naší společnosti si teď mnozí v neodůvodněné, až antiruské mentalitě, nebo nenávisti vůči tomu, co je ruské, vlastně léčí určitý komplex svého selhání v těch dobách předchozích,“ uvedl.
A byla to prý plíživá nenávist. Jedna věc byla, že jsme nedokázali dostatečně kriticky zhodnotit to, co se odehrálo od roku 1948, nebo co se odehrálo za celou dobu komunismu, socialismu. A protože jsme se z toho velice rychle vyvláli, tak jsme najednou svobodní. „Měli jsme se k tomu období kriticky postavit, a uvědomit si, na čem se budovalo. Na čem budoval únor 1948? Na závisti, nenávisti a na, bych řekl, vybuzených emocích,“ říká arcibiskup.
Více než 30 let po osvobozující revoluci se věnoval také nezvyklým krokům naší vlády, které vedou k postupné likvidaci svobody, a to na prvním místě svobody slova. „Myslím, že základem je propad antropologie. Způsobu, kterým přistupuje k člověku, ke společnosti, vyrůstá ze základního předpokladu, kde chápu-li člověka jako stádovou bytost, tak musí mít krotitele. A tam nemá svoboda co dělat. Takže je tady otázka, jak budu definovat člověka. Pokud definuji člověka jako Boží obraz, tak to znamená, že mu musím přiznat nejvyšší status,“ zdůrazňuje Dominik Duka.
Demokracie podle Duky předpokládá člověka v nejvyšší, ideální formě bytosti. „Masaryk řekl, že demokracie předpokládá mravnost, zbožnost, odpovědnost. Čili to jsou skutečnosti, bez kterých nemůže existovat. Demokracie potřebuje svobodu,“ připomíná.
Varuje před strachem, který sílí: „Podrobit se strachu je do jisté míry největší katastrofa, protože ve strachu člověk spáchá i největší zločiny.“ Lidstvo opakovaně provází úpadek společnosti, který střídá katarze. A v tom podle kardinála spočívá i určitá naděje, podobné rány osudu jsou podle Duky třeba chápat jako zkoušky a výzvy, kterým je nutno porozumět a vypořádat se s nimi.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
_profil_top.jpg)
