Mocenské ambice Spojených států v Arktidě podrobil v podcastu Za hranicí analýze slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko. Rozhovor s ním na youtubovém kanálu Startitup vedl moderátor Samuel Drozda.
Donald Trump se již v minulosti pokusil Grónsko od Dánského království odkoupit. Tentokrát je však jeho rétorika mnohem ostřejší. Spojené státy podle něj ostrov potřebují k zajištění národní bezpečnosti a hodlají ho získat „jednou, nebo druhou cestou“. Trump argumentuje hrozbou ze strany Ruska a Číny.
Bitva o suroviny a arktické cesty
Generál Pavel Macko v rozhovoru se Samuelem Drozdou upozorňuje, že USA pod Trumpovým vedením opouštějí multilaterální politiku a vracejí se k tzv. Monroeově doktríně. Tato geopolitická koncepce z roku 1823 prohlašovala, že evropské mocnosti nesmějí zasahovat do záležitostí nezávislých států na americkém kontinentu a že jakýkoli takový pokus bude považován za ohrožení míru a bezpečnosti USA. Monroeova doktrína se stala základem pro americkou hegemonii na západní polokouli.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
„USA chtějí plnou kontrolu nad západní hemisférou. Jejich filozofií je, že strategické figurky na šachovnici je lepší vlastnit než s nimi jen spolupracovat,“ přibližuje Macko.
Trumpův zájem o Grónsko není náhodný. S postupujícím táním ledovců se Arktida stává novou klíčovou dopravní tepnou, která výrazně zkracuje cestu mezi Asií a Evropou. Čína, která se sama deklaruje za „téměř arktický stát“, do oblasti investuje miliardy a staví flotilu jaderných ledoborců.
Druhým, neméně důležitým faktorem, je obrovské nerostné bohatství skryté pod grónským ledem. Ložiska mědi, niklu, titanu, wolframu a vzácných zemin jsou klíčová pro moderní technologie a zbrojní průmysl. Kontrola nad těmito zdroji by USA zbavila závislosti na dovozu z Číny, která v minulosti neváhala strategické suroviny využít jako politickou zbraň.
Aktivace článku 5? Scénář, který nemá vítěze
Pokud by USA přikročily k násilnému převzetí Grónska, nastala by v rámci Severoatlantické aliance (NATO) paradoxní situace. Grónsko jako dánské území spadá pod ochranu NATO. Útok na něj by teoreticky znamenal aktivaci článku 5 o kolektivní obraně.
„USA by jakýkoliv proces v NATO zablokovaly, protože v alianci se rozhoduje jednomyslně. Znamenalo by to však okamžitý konec NATO, jak ho známe,“ zdůrazňuje Macko.
Podle generála by USA v takovém případě ztratily poslední morální rozdíl oproti bývalému Sovětskému svazu, který své satelity běžně okupoval.
„K přímému vojenskému střetu – střelbě mezi Američany a Evropany – by pravděpodobně nedošlo, to je příliš bizarní představa. Spíše by se stalo, že pokud by USA Grónsko násilně obsadily, vztahy v alianci by totálně zamrzly. Evropa by musela vytvořit ‚koalici ochotných‘ a hledat bezpečnostní alternativu bez Spojených států,“ předpovídá generál.
Trumpova administrativa plně přistoupila na hru Číny a Ruska. Pro Evropu představuje americký tlak na Grónsko existenční krizi. Evropské země, které již vyčerpaly většinu svých vlastních surovinových zdrojů, jsou nyní zranitelné. Pokud by USA Grónsko ovládly, Evropa by se ocitla v sevření mezi třemi velmocenskými póly – USA, Čínou a Ruskem.
„Evropa zatím není samostatným pólem, je spíše přívěskem společného bezpečnostního prostoru. Tento konflikt by ji donutil buď se stát skutečnou vojenskou velmocí schopnou hájit své zájmy, nebo se smířit s rolí submisivního hráče, kterého si velmoci rozebírají mezi sebou,“ obává se Macko.
Grónská krize není izolovaným incidentem. Je symptomem nového, hluboce nepřehledného světa. Zatímco se pozornost soustředí na souboj Washingtonu s Pekingem a Moskvou, v pozadí vystupuje druhý okruh mocností – Severní Korea, Írán a Turecko. Tito hráči využívají globálního chaosu k posilování vlastního regionálního vlivu.
„Svět se stává extrémně dynamickým a nepředvídatelným,“ upozorňuje Macko. Kroky Spojených států vůči Grónsku podle něj přímo rozleptávají poslední zbytky jistoty stávajících poměrů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.







