Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý 26. května navštívila litevský Vilnius, informuje deník EUnews. Cílem mimořádné cesty bylo vyjádřit podporu pobaltským státům a koordinovat reakci Evropské unie na zhoršující se bezpečnostní situaci na východním křídle Evropy.
Ve Vilniusu se setkala s litevským prezidentem Gitanasem Nausedou, estonským prezidentem Alarem Karisem a lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkevičsem. Doprovázel ji také eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius.
Cesta přišla v době, kdy Estonsko, Lotyšsko a Litva podle Evropské komise čelí soustavným hybridním útokům, narušování vzdušného prostoru neidentifikovanými drony a intenzivní ruské dezinformační kampani. Pobaltské státy musely v poslední době opakovaně aktivovat nouzové postupy, zavádět omezení letového provozu, vyhlašovat poplachy, uzavírat některé vládní instituce a řešit výpadky či narušení kritické infrastruktury. Minulý týden měl navíc bojový letoun NATO sestřelit cizí dron v estonském vzdušném prostoru.
Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?
Von der Leyenová ve Vilniusu zdůraznila, že to, co dnes zažívají pobaltské státy, se může zítra objevit i jinde na východní hranici Evropy.
Anketa
Pobaltí podle ní čelí jevům, o nichž si mnozí Evropané mysleli, že patří do jiné doby: leteckým poplachům, ukrývání rodin, zavírání škol a přerušování dopravy. Současně ocenila klid a odolnost obyvatel Estonska, Lotyšska a Litvy.
„Když jsou zkoušeny pobaltské státy, je zkoušena Evropa jako celek,“ uvedla.
Předsedkyně Komise oznámila, že pobaltské státy mají vedle vlastních národních výdajů získat dalších 12 miliard eur prostřednictvím nástroje SAFE. Unie podle ní investuje do protidronových schopností, moderní protivzdušné obrany a ochrany kritické infrastruktury. Připomněla také evropské projekty jako Eastern Flank Watch nebo European Air Shield.
Von der Leyenová uvedla, že EU poprvé otevřela kohezní fondy i pro výdaje související s obranou. Do pobaltských států tak má být přesměrováno 1,5 miliardy eur na obrannou připravenost, sledování hranic a ekonomickou bezpečnost.
Dalším tématem bylo překlenutí mezer v připravenosti. Podle von der Leyenové je třeba zlepšit varovné systémy, přeshraniční koordinaci a lépe propojit národní systémy se satelitními programy Copernicus a Galileo. V plné koordinaci s NATO by podle ní mohlo vzniknout komplexní posouzení protidronových a varovných systémů v regionu.
Třetím bodem jejího vystoupení bylo zapojení Ukrajiny do evropské obranně-průmyslové strategie. Zkušenosti z ukrajinského bojiště podle ní pomáhají Evropě přizpůsobovat vlastní obranu.
„Evropa a Ukrajina musí společně vybudovat průmyslovou kapacitu, která nám umožní inovacemi překonat naše protivníky,“ řekla von der Leyenová.
V závěru vyzvala k vytvoření evropského protokolu pro hybridní situace. Ten by podle ní umožnil rychle mobilizovat všechny dostupné nástroje EU při kyberútocích, zahraničním vměšování, dezinformacích či dalších hybridních hrozbách.
„Odstrašení je nejlepší strategií k zachování míru. Zůstaňme bdělí a jednotní,“ uzavřela předsedkyně Evropské komise.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Má se Ukrajina stát součástí evropské obrany ještě před vstupem do EU?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
