Podle WSJ se ukazuje, že Libye není schopná zabezpečit ropná pole, a radikálové, jimž chybí technické dovednosti a kapacity, je raději zničí, než by je nechali v rukou nepřátel. Geoff Porter z centra pro boj proti terorismu na vojenské akademii ve West Pointu řekl listu, že Islámskému státu nejde o získání nalezišť. "Chtějí je zničit a zabránit tomu, aby z nich měl příjem někdo jiný," řekl.
Libye má dvě vlády i parlamenty. V Tripolisu zůstal kabinet, který odmítl odstoupit po loňských volbách a za nímž stojí milice, jež si říkají Libyjský úsvit. Mezinárodně uznávaná vláda sídlí v Tobrúku a ta se opírá o odpadlického generála Chalífu Haftara, který původně vyhlásil radikálům na východě svoji vlastní válku. Haftar působil ve vojsku bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, během povstání se obrátil proti němu a nyní velí vlastním jednotkám, s nimiž bojuje proti islámským extremistům.
Libye má největší ropné zásoby v Africe a chod jejích institucí závisí na ropných příjmech. Za normálních okolností je schopná produkovat 1,5 milionu barelů ropy denně, od prosince těží asi 350.000 barelů. Útoky na ropná pole se množí. Minulý týden radikálové napadli několik pracovišť v oblasti Syrty ve střední Libyi. Právě zde jsou nejbohatší pole a připadá na ni polovina exportní kapacity. Ropné pole Mabrúk je po několika útocích vyřazeno z provozu a pohřešují se tam tři filipínští zaměstnanci. Obnova, která umožní produkci v původním rozsahu, si vyžádá nejméně rok.
Mluvčí libyjské státní ropné společnosti řekl WSJ, že nikdo se zatím na místo nedostal. Společnost zaměstnance stáhla z oblasti Syrty minulý týden. K incidentu v Ghaní mluvčí sdělil, že neví, zda pohřešovaní "byli uneseni, zabiti nebo propuštěni".
K únosu se zatím nikdo nepřihlásil, ale podle WSJ dovolávajícího se libyjských a západních bezpečnostních zdrojů chce zřejmě IS únosy zahraničních zaměstnanců ropných polí získat další finanční zdroj. Newyorská konzultační pracoviště Eurasia Group očekává, že útoků na ropnou infrastrukturu bude v příštích týdnech přibývat a že ropný export zůstane rozkolísaný do roku 2016.
Mluvčí filipínského ministerstva zahraničí Charles Jose dnes řekl, že Filipíny v Libyi pohřešují už sedm svých občanů. V Ghaní prý pracovali čtyři z nich a spolu s nimi se tam pohřešují podle Manily ještě dva Bangladéšané, jeden Ghaňan, Čech a Rakušan.
"Provoz v ropném poli Ghaní je přerušen už dva týdny kvůli incidentům a útokům na ropná zařízení. Několik zaměstnanců tam ale zůstalo a byli tam v době útoku ozbrojené skupiny," řekl Jose. Filipíny z Ghaní stačily předem evakuovat do Tripolisu 52 svých občanů a 36 z nich projevilo zájem odjet zpět domů. Celkem v Libyi pracuje asi 4000 Filipínců. Manila podle Joseho uvažuje o povinné evakuaci a obrátila se už na rodiny, aby své příbuzné přesvědčily z Libye odjet.
Situací Čecha v Libyi se dnes bude zabývat česká vláda. O víkendu zasedal krizový štáb, Praha vyslala do regionu diplomata a do úterka má odcestovat další úředník. Situaci řeší také vláda v Rakousku, která podle serveru oe24.at k jednání krizového štábu přizvala českého experta.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: ste, čtk
