Událostmi na Ukrajině se Petr Žantovský bude tentokrát zabývat ve světle několika výroků, které o nich zazněly v našich sdělovacích prostředcích. „Už jsme si několikrát povídali, že je zajímavé, jak naši veřejně vystupující novináři i všelijací komentátoři snadno zacházejí s různými hodnoceními ve smyslu nesnesitelné lehkosti bytí. Já bych spíš řekl nesnesitelné lehkosti žvanění. Známkují určité události bez jakéhokoli kontextu nebo bez jakéhokoli zdůvodnění,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Za příklad uvádí dřívější článek komentátora Martina Fendrycha, jenž připojení Krymu k Rusku v důsledku referenda nazval anšlusem a srovnával ho s obsazením Rakouska nacistickým Německem. „To je takový ryzí příklad, ale ty příklady se zmnožují. Jak ta smutná záležitost postupuje, tak tlačí i naši veřejně vystupující komentátoři na sílu slov. Asi nejsilnější kávu nám v tomto smyslu připravil náš bývalý velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský v České televizi, když prohlásil, cituji: ´Putin napadl Krym´,“ uvádí Petr Žantovský s tím, že on sám si nevšiml, že by na poloostrov napochodovalo vojsko a přepadlo ho.
Pro bývalého Havlova kancléře je humanitární konvoj licoměrnost
Luboš Dobrovský to ale tak vidí a prezidenta Putina i Rusy obecně nazývá jednoznačným slovem bandité. „Říká také, že humanitární konvoj je licoměrnost a lež. Nikde nezdůvodňuje, proč si to myslí. Ale prostě si to myslí a on má přece vždy pravdu. K humanitárnímu konvoji ještě dodává, že je to lež i tehdy, když opravdu veze humanitární pomoc. Takže humanitární konvoj, který veze do Luhansku chudákům bez přístřeší, bez potravin a nezbytných životních potřeb nejnutnější pomoc, tak to je lež. To je špatně, to se nemá dělat,“ podivuje se mediální odborník nad zvláštním, vpravdě soudružským uvažováním bývalého kancléře prezidenta Václava Havla.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník