Poukazuje na to, že v ulicích protestují ti, kdo Trumpa stejně nevolili. Navíc od války ve Vietnamu byste v USA spočítali na prstech jedné ruky počet úspěšných protestů, vůči nimž se establishment postavil zcela odmítavě a nespolupracoval, upozorňuje Dolejší.

Důvodů je podle něj celá řada. Lidé jako Martin Luther King neprotestovali „z protestu“, uvažovali v širší dlouhodobé strategické perspektivě a velmi dobře si také volili kauzy.

Dnes je ale podle Dolejšího protestní prostředí strukturováno úplně jinak. „Lifestylovalo“ se. Mnozí z těch, kdo protestují proti Trumpovi, jsou velmi podobnými chorobnými narcisty jako on sám. Do ulic nepřicházejí sloužit kauze, která je přesahuje, ale předvést se, jak jsou oni sami děsně cool a sexy, protože jejich životním stylem je ukazovat establishmentu vztyčený prostředníček, píše Dolejší.

Že jsou politicky zcela impotentní a nikdy v praxi ničeho nedosáhnou ani za čtyřicet let takového protestování, je neznepokojuje, protože na tom jim ve skutečnosti nesejde, pokračuje Dolejší.