„Když zkoumáme aktivity lidí, kterých se ptáme každých čtrnáct dní, ukazuje se, že se vrátili úplně do normálu,“ uvedl Prokop, podle kterého se nedá říct, že by společnost byla jiná, než jaká byla před koronavirem. „Dokonce navštěvují častěji restaurace a hospody. U lidí klesá i plánovaná ochota v domácnostech šetřit,“ podotkl.

„Bezesporu se změnila společnost v tom, že se méně cestuje do zahraničí, ale jinak nijak extrémně se nic nezměnilo. Dokonce i obavy z koronaviru a stres, který hodně narostl v březnu, se vrátil do normálu. Hodně také záleželo na tom, jak byl respondent vystaven médiím,“ pokračoval sociolog, podle kterého je společnost zranitelnější nyní především ekonomicky i z hlediska samotné epidemie.

Jako slabiny, které koronavirová krize odkryla, zmínil Prokop některé pomalé mechanismy sociálního systému: „Ukázalo se, že některé složky sociálního systému neumějí rychle pomáhat. Nemáme třeba dávku, která by rychle pomohla lidem, kterým se propadly příjmy,“ hodnotí zpětně.

Krize odkryla i to, že některé věci nedokážeme datově zkoumat: „Vlastně do dneška nevíme úplně přesně, jaké byly dopady na domácnosti, nebo nemáme nějaká data z bank,“ zmínil absenci datových nástrojů na zkoumání dopadů souvisejících s opatřením v boji proti koronaviru. Dnes jsme podle Prokopa ve stavu, kdy musíme být schopni rychle utnout případná lokální ohniska nákazy.