Lidi už nebaví demonstrovat za Rusko, jásají v koalici. Pamětník disentu Schneider ale varuje

28.11.2022 21:30 | Analýza

Na víc než tříhodinové demonstraci proti vládě se 3. září 2022 na Václavském náměstí v Praze podle policie sešlo asi 70 tisíc lidí. Desítky tisíc lidí přišly i na ty další 28. září. Pak však začal jejich počet klesat. 17. listopadu pochodovaly protestně k České televizi jen tisícovky, naposledy na Letné byly už jen stovky lidí. Nabízí se tedy otázka, zda toto protestní hnutí ještě něco vygeneruje. Nebo, jak se ParlamentníListy.cz ptaly, zda toto protestní hnutí už skomírá. 

Lidi už nebaví demonstrovat za Rusko, jásají v koalici. Pamětník disentu Schneider ale varuje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace za odvolání a demisi vlády premiéra Petra Fialy (ODS) s názvem Nenásilná revoluce - Česká republika na 1. místě

„Lidé pochopili, že dosud není vůdce, který by to dokázal přetavit do volební změny. Chybí někdo jako Havel nebo Klaus. A také byl teplý podzim a je naděje, že energie podraží, ale budou. Všichni čekají, co bude v březnu – snad to bude v pořádku,“ doufal Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.
 
„Doufám, že ano,“ stručně okomentoval Ondřej Neff, publicista a spisovatel, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes.
 
„Ne. Jen jsme už snad pochopili, že politickou změnu nepřinášejí demonstrace na Letné, jak jsme si posledních třicet let namlouvali,“ zareagoval Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník, manažer, pedagog, konzultant, bývalý tiskový mluvčí a ředitel tiskového odboru vlády ČR.
 
„Zde se plně projevuje přísloví, že když dva dělají totéž, není to totéž. Narážím na skutečnost, že akce měly různé svolavatele. A lidé si vybrali, kam půjdou,“ upozornila Jana Bobošíková, moderátorka, redaktorka, bývalá europoslankyně a předsedkyně strany Suverenita. 
 
„Obávám se, že legitimní snaha řešit sociální problémy spojené se současnou ekonomickou krizí byla zneužita lidmi, kteří v Česku pracují pro Vladimira Putina. Celkem chápu, že ostatní účastníky přestalo bavit dělat jim užitečné idioty,“ chápal Mikuláš Peksa, europoslanec za Pirátskou stranu, předseda Evropské pirátské strany.
 
„Pokud vím, tak pořadatelem poslední demonstrace na Letné byl někdo jiný než předchozích demonstracích s vyšší účastí, takže tyto demonstrace a účast na nich asi nelze úplně srovnávat. Každopádně bych si přál, aby účast na protivládních demonstracích byla co nejnižší. I když zároveň chápu, že řada lidí má v této nejisté době obavy, které vyjadřuje nějakou formou protestu – je to samozřejmě jejich plné právo,“ vysvětlil Jiří Pospíšil, europoslanec, předseda pražské TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti.
 
„Při každé akci plným právem rozhořčených a frustrovaných lidí je třeba vědět, co uděláte následující den, týden... Neuděláte-li nic než další demonstraci, nutně klesá očekávání a stoupá zklamání. A k tomu to počasí... Organizují to politici amatéři a profesionály tam zásadně nechtějí. Přesto mají demonstrace smysl. Vláda dál pracuje na svém znemožnění. Určitě jí v tom pomůžeme. Ti idioti a darebáci dostali společnost do bídy a pracují na tom, aby nás dostali i do války...,“ domníval se Ivan David, europoslanec za SPD, bývalý ministr zdravotnictví.
 
„Nezáleží přece na tom, kolik lidí se sejde na demonstraci. Důležité je, jak na tom jsou lidé ve skutečnosti. A situace je kritická. Vláda se přitom tváří, že má všechno pod kontrolou, ale my denně sledujeme příběhy lidí, kterým vládní pomoc evidentně nestačí. A jestli se nic nezmění, těch příběhů bude rychle přibývat. To by totiž museli páni ministři společně s premiérem taky někdy vyrazit mezi lidi a nedělat pořád jen rozhodnutí od stolu. Za Babiše bylo líp!“ myslel si Ondřej Knotek, europoslanec za ANO.
 
„Určitě ano. Žádné katastrofické scénáře se nepotvrdily,“ sdělil Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu EP.
 
„Ano. Tato konkrétní protestní hnutí začínají skomírat. Lidé mají obecně vždy tendenci hledat nějaké vůdce, kteří vyřeší jejich problémy, a když to nejde rychle, upnou se na někoho jiného. Což ale, ať jsem objektivní, znamená, že nespokojenost části obyvatelstva trvá a tito občané jsou připraveni v případě důvěry v nové vůdce znovu protestovat,“ konstatoval Aleš Dufek, poslanec KDU-ČSL, místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. 
 
„Začátek protestů jsem vnímal jako důrazné varování vládě, že lidem málo pomáhá proti drahotě a občané mají velké obavy o budoucnost. Postupně vláda přišla se zastropováním cen energií a dalšími opatřeními, rovněž se zlepšila komunikace realizovaných opatření. Logicky následuje zklidnění celospolečenské situace a výrazný pokles počtu demonstrantů. Kéž to takto vydrží,“ přál si Patrik Kunčar (KDU-ČSL), senátor za Zlínsko, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.   
 
„Toto protestní hnutí skomírá určitě, zdůrazňuji, že toto. Rozbilo se o nedůvěryhodnost svých vůdců (hlavní představitel v insolvenci, dluhy má desítky let, zasílané peníze na demonstrace končí bůhví kde) a jejich rozhádanost, která končí tím, že se jejich demonstrace štěpí a jejich dosavadní představitelé se od sebe navzájem distancují. Navíc se začali opírat o komunisty. Situace se však může radikálně změnit, pokud se do čela nespokojených postaví osoba, která nebude mít osobní problémy (insolvenci a dluhy) a která si získá důvěru protestujících, protože nemalá nespokojenost ve společnosti v souvislosti především s cenami energií prokazatelně existuje,“ povšiml si Michael Canov, senátor za Liberecko, místopředseda Starostů pro Liberecký kraj, místopředseda ústavně-právního výboru Senátu ČR a starosta Chrastavy. 
 
„Záleží na organizátorech a hlavně na obsahu. Zdá se, že lidé mají jiné starosti než oslavovat Rusko,“ okomentoval Přemysl Sobotka (ODS), bývalý předseda i místopředseda Senátu ČR.
 
„Demonstranty bych neoznačil za jednotné protestní hnutí. Spíše se s rostoucí medializací některých problémů zvyšoval zájem lidí demonstrovat a zároveň schopnost některých politiků danou část společnosti mobilizovat. Myslím, že vláda prokázala, že je ochotná naslouchat, ale především že je schopná problémy řešit. Když se podívám na situaci v Maďarsku a nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích, tak mě těší, že vláda nedala na rady ‚odborníků‘ a nezačala ceny stropovat. S nastavením ceny pod tržní hodnotu vždy přicházejí nedostatky a fronty,“ myslel si Alexander Bellu, expert ODS pro digitální společnost a e-government, bývalý starosta Prahy 3.  
 
„Při první demonstraci nebylo zcela zřejmé, zda se jedná o demonstraci za zastropování cen energií, boj proti zdražování potravin a další potřebné kroky na podporu českých domácností, nebo jde o demonstraci proti podpoře Ukrajiny za zájmy Ruské federace. Ty dvě věci se spojily, což mohlo řadu lidí odradit. Osobně jsem byl na odborové demonstraci, kde šlo o podporu sociální politiky a protest proti vládní nečinnosti. Za Rusko bych nikdy demonstrovat nešel,“ prozradil Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě. 
 
„Pořadatelé a řečníci vykládají takové pitomosti, že i běžný neinformovaný občan pochopí, že tahle parta jeho problémy nevyřeší, že je to plácání z cesty a že účast na takových demonstracích je ztráta času. Nadávat mohou i u televize. Navíc bych nepodceňoval i pokles teplot. A řečníci – vždyť mají problémy sami se sebou, tak co mají co řešit problémy zeměkoule,“ konstatoval František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
 
„Nemyslím. Důvody k protestům spíš dál a dál narůstají. Jen je pořád větší zima, a hlavně organizátoři by měli mít na paměti, že méně je někdy více,“ poradil Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory.
 
„Drahota a nespokojenost s kroky současné vlády Petra Fialy žene občany do ulic na demonstrace. Požadavky  na demisi vlády jsou ze strany demonstrantů čím dál více oprávněné. Organizátoři jsou ale rozhádaní a rozdělení, protože každý z nich má jiné cíle, což tříští síly v účasti. Demonstrací je již příliš mnoho a lidé jsou unavení a řeší si své vlastní existenční problémy. Jsem ale přesvědčený, že důsledky energetické a potravinové krize spolu s inflací na občany teprve dopadnou. Jediná síla, jak věci změnit, je ale ve Sněmovně, kde je jedinou reálnou politickou silou s podobnými názory hnutí SPD. Takže těch milion hlasů, co při volbách propadlo, by příště mělo směřovat k těm, kteří mají reálnou sílu přeměnit hlasy nespokojených svým zastoupením, a to je SPD,“ doporučil Radovan Vích, poslanec a člen předsednictva SPD, předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. 
 
„Podle toho, co vnímám ve svém okolí a co mi říkají občané, určitě neskomírá. Spíš poslední akce podle mě organizátoři trochu přepálili. Nespokojenost a obavy lidí trvají a spíše sílí. Mám jedinou obavu, a to až začnou naplno fungovat následky energetické chudoby v podobě nových předpisů záloh na energie a další neskutečný amatérismus této vlády, aby se lidi místo mítinku více neradikalizovali. Tlak ve společnosti a napětí je obrovské,“ obával se Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. 
 
„Bohužel skomírá podobně jako žluté vesty ve Francii,“ mínil Jaroslav Bašta, poslanec SPD, kandidát na prezidenta, bývalý ministr a velvyslanec.
 
„Rozešli se organizátoři demonstrací v Praze. Na Letné to byl Jiří Havel a na Václavském náměstí Ladislav Vrabel. Nežijme však jen Prahou. V Brně byla naposledy protivládní demonstrace 28. října 2022 organizovaná SPD, Trikolorou a hnutím Chcípl PES, a to byla největší veřejná akce v Brně za poslední dobu. Pokud se organizátorům nepodaří zapojit i jiná velká města, stane se to jen pražskou záležitostí a rozplyne se to jako hnutí žlutých vest ve Francii. V demokracii se rozhoduje u voleb. Protivládní demonstrace neměly vliv na zářijové senátní volby, které vyhrála vládní ODS, a zatím na nich nezaznělo ani to, koho chce tato opozice podpořit v prezidentských volbách. Protivládní demonstrace, které se neprojeví v politické akci, tedy ve volebním rozhodnutí lidí, nemají dlouhodobější politický význam,“ vypozoroval Zdeněk Koudelka, právník, bývalý poslanec. 
 
„Já si hlavně myslím, že neskomírá nespokojenost občanů. Možná je těch protestů moc a vládě se z nich daří dělat akce proruských švábů a lidé se pak bojí účasti, aby nebyli před známými napadáni a obviňováni. Poslední dobou ale nespokojenost roste s tím, jak lidem chodí nové zálohy a oni zjišťují, že zastropování jim náklady nesnížilo, ale opět zvedlo, a to proto, že bylo schváleno pozdě, po váhání Fialy, Síkely a spol. Myslím, že pokud by se organizace demonstrací ujal někdo důvěryhodnější, koho nemůže vládní ‚Národní fronta‚ dehonestovat, divili bychom se. A myslím, že ta doba není daleko a bude praskat ve švech i Letná…,“ předpověděl Martin Herman, předseda zastupitelského klubu ANO ve Středočeském kraji. 
 
„Obávám se, že došlo opět k roztříštění sil a ztráty důvěry lidí v organizátory. Dvě zaplněná náměstí se nepodařilo přetavit v žádný reálný krok, a proto lidé nevidí v další účasti smysl,“ upozornil Matěj Gregor, předseda spolku Odchod, zastupitel Ostravy-Vítkovic. 
 
„Soudím, že protestní hnutí neskomírá, ale nabírá dech, reflektuje své aktivity, tříbí se a profiluje. Vyzrává. Zatím jsme ale v dost pohodové situaci, a půjde-li vláda svými kroky vstříc deklarovaným požadavkům protestních hnutí, má šanci se zachránit. Bude-li se však chovat jako doposud, drze a arogantně, podaří se jí tak protestní hnutí tmelit – čím bude horší situace, tím stmelenější bude opozice. Domnívám se, že tento druhý scénář je pravděpodobnější, protože vláda, která se rádoby přihlásila k Chartě 77, dělá stejně blbé kroky jako tehdejší vláda vůči Chartě 77, z čehož je zřejmé, na jaké straně vláda stojí a čí kroky kopíruje. Je však dobře, že situace neeskaluje příliš razantně, protože protestní hnutí má šanci a čas se kultivovat, což je nezbytná podmínka pro to, abychom nedopadli stejně špatně jako před 33 lety, kdy se časem potvrdilo, že revoluce zdvihla mnoho kalu od dna,“ okomentoval Jan Schneider, bezpečnostní analytik a publicista.

„V lidech byl podporován pocit, že účastí na demonstraci rychle změní poměry, které se opírají o většinu ve sněmovně. Toto je nadchlo k prvním účastem, ale téměř nesplnitelná očekávání v nich nyní vytváří opačnou reakci, kdy přestali věřit ve smysl demonstrací. Protivládní demonstrace ovšem samozřejmě stále mají smysl, ale také důvod. Vždyť vláda se chová ještě hloupěji než před 3. 9. Zadlužuje naši zemi, zvyšuje daně, zavádí nesmyslné stropy a intenzivněji bojuje proti svobodě slova. Jen je potřeba v lidech nevyvolávat plané naděje a nehazardovat s jejich důvěrou, aby změnili svá očekávání od účasti,“ sdělil Libor Vondráček, předseda Svobodných.

 

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Andrej Babiš byl položen dotaz

Nemyslíte, že si za vyhrocenou kampaň můžete do značné míry sám?

Nebyl jste to náhodou vy, kdo neuměl nic jiného než útočit na své protivníky? Řekl byste, že jste politik, co umí dělat kompromisy nebo ustoupit? Vždyť se proti vám staví i vlastní členové hnutí nebo bývalý koaliční partneři. Proč asi?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mějte doma hotovost! Naléhavá rada ekonomky Šichtařové

17:55 Mějte doma hotovost! Naléhavá rada ekonomky Šichtařové

Lidé by podle ekonomky Markéty Šichtařové měli být připraveni na mimořádné situace, jako je blackout…