Jak se píše na stránkách deníku The Guardian, globální emise klesly v roce 2020 díky celosvětovým lockdownům zhruba o 7 procent. Jenže, pokles v rozmezí cca 5–6 procent je podle článku nutný každý rok, pokud se má teplota na Zemi udržet v rozmezí max. 1–2 stupňů navíc oproti době před průmyslovou revolucí.
Článek, publikovaný týmem pod vedením kanadské výzkumnice Corinne Le Quéré v prestižním vědeckém časopisu Nature, hovoří o postupném snižování emisí skleníkových plynů již před začátkem pandemie. Tempo ovšem nebylo dostatečné. Jak varuje mezinárodní Agentura pro energii, jejímž členem je i Česká republika, ekonomiky, které se zotavují z covidových lockdownů, hrozí překročením předpandemické úrovně emisí již v horizontu několika příštích měsíců.
Podle Le Quéré, autorky studie, je nyní svět na křižovatce v souvislosti s tím, jak vlády opět pumpují peníze do ekonomiky ve snaze oživit ji po dlouhém lockdownu. „Musíme emise snižovat zhruba o stejné množství, na které zní propad (kvůli pandemii), a to každé dva roky, ale úplně jinými metodami,“ urguje vědkyně. Je podle ní důležité, aby jednotlivé vlády během postpandemické obnovy prioritizovaly právě otázku klimatu. „Pořád jsme nepochopili, že nemůžeme řešit změnu klimatu coby okrajovou záležitost,“ varuje Le Quéré.
„Pokles v emisích CO2 (během pandemie covid-19) zdůrazňuje rozsah akcí a pozornosti, kterou mezinárodní komunita musí věnovat problému klimatických změn,“ píší dále výzkumníci.
Glen Peters, jeden ze spoluautorů studie, hovoří o potřebě strukturálních změn. Ekonomiky se podle něj musí odvrátit od fosilních paliv a dalších aktivit, které produkují vysoké hodnoty CO2. „Emise byly v roce 2020 nižší s tím, jak se snížilo využívání fosilní infrastruktury a ne tím, že by tato infrastruktura byla zrušena,“ uvedl Peters pro The Guardian.
„Až bude tato infrastruktura na fosilní paliva opět vrácena do provozu, je zde velké riziko, že se emise v roce 2021 odrazí zpět, stejně jako tomu bylo po globální ekonomické krizi v roce 2009,“ varuje vědec. Studie, na které se podílel, zdůrazňuje, že každoroční tempo emisních redukcí se musí v bohatých zemích zvýšit zhruba desetinásobně, ač tyto země již nyní své emise snižují. Jak studie dále zmiňuje chudší země své emise zatím nedokážou redukovat vůbec, ačkoli i u nich je drastická redukce potřeba, mají-li naplňovat cíle Pařížské klimatické dohody.
V případě, že byste mohli volit předsedu ČSSD, byste dali hlasAnketa
A jak konkrétně se pandemie na emisích podepsala? Podle autorů studie mělo největší efekt zpřetrhání vazeb v přepravním sektoru. Ve většině zemí pak k největšímu poklesu v produkci emisí došlo v okamžiku nejpřísnějších omezení, spojených s lockdowny. Na konci roku 2020 byly emise zhruba o 7 % níže než o rok dříve.
S otázkami klimatu v poslední době bojují nejen vlády, ale i místní samosprávy po celém světě. Ekologie je v popředí i díky tomu, jak v západním světě na významu i voličské podpoře získávají různá hnutí za záchranu životního prostředí, či politické strany, které mají ekologii jako hlavní bod programu. Poněkud kuriózní nápad vzešel z dílny městské rady v britském Brightonu. Orgán, který v třistatisícovém městu vedou Zelení, totiž plánuje zakázat barbecue ve všech veřejných prostorech včetně pláží a parků.
Orgán samosprávy hovoří o tom, že grilovačky svým dílem přispívají k nárůstu emisí CO2, a že tento krok je součástí plánu, jak přímořskou oblast učinit do roku 2030 uhlíkově neutrální. Jak informuje The Daily Mail, občané jsou z tohoto nápadu mnohdy nesví. „Přinutit podniky ve kterémkoli městě, aby každý den na hodinu ztlumily světla v kancelářích, ušetří více uhlíku, než zákaz všech grilovaček v celé Británii,“ postěžoval si deníku jeden z nich. Jiný krok městské rady označil za represivní vůči lidem, kteří žijí v bytech a nemají tak jinou možnost než grilovat venku.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
