Za uplynulé roky vydala Česká republika na obnovu válečných hrobů našich legionářů v Rusku částku přesahující devatenáct milionů korun. Ruská strana se na tom z finančního hlediska nepodílí, což by podle dohody měla. Na péči o ruské válečné hroby v Česku jsme vydali přes sto milionů korun. Tyto informace mimo jiných sdělil v pondělním v on-line přenosu z Knihovny Václava Havla historik Eduard Stehlík. Jednalo se o diskusi nazvanou Pomníková diplomacie a hybridní válka, kterou byla zakončena minisérie debat k tématu osvobození Prahy a fenoménu maršála Koněva.
Válečné hroby
Moderátor a ředitel knihovny Michael Žantovský nejdříve zmínil Smlouvu o přátelství a spolupráci s Ruskem z roku 1996 a její dva články, které se týkají právě pomníků. Stehlík, jenž byl do konce loňského roku ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, nejdříve ujasnil pojem válečný hrob. U nás jsou dva typy. Válečný hrob s ostatky člověka, co zahynul za války a válečné hroby bez ostatků, což mohou být pomníky padlým v první i druhé světové válce či pamětní desky. Taková je definice podle zákona z roku 2004 o válečných hrobech a pietních místech.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
