Vědci se rozhodli provést srovnávací studii, která měla ukázat, zda jsou antigenní testy na koronavirus stejně spolehlivé jako dnes nejčastěji používané PCR testy. Antigenní testy jsou výrazně levnější a výsledek testu je znám podstatně rychleji. Zatímco metoda PCR vyžaduje přibližně 4 hodiny času na vyhodnocení, u antigenních testů jde o 30 minut. Zdálo by se tedy, že antigenní testy jsou rozhodně lepší.
Jenže to má háček.
Kdo nakonec urve vítězství v amerických prezidentských volbách?Anketa
Fakultní nemocnice Motol, která se na studii prováděné ve druhé polovině října tohoto roku podílela, upozorňuje, že spolehlivost antigenních testů se pohybuje pod 70 procenty. Přibližně třetinu potenciálně pozitivních lidí tak testy nemusí odhalit. Nebo naopak za pozitivního označí chybně člověka, který je zdráv. Pro plošné testování jsou tedy podle odborníků nevhodné.
„Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 %. Náš odhad byl přitom zhruba 85 %,“ uvedl k tomu prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.
V rozhovoru pro Český rozhlas doplnil, že antigenní testy nerelativně často neodhalily přítomnost viru ani u lidí, kteří měli alespoň jeden nebo více příznaků nemoci.
„Výsledky nás překvapily, nejvíce u symptomatické skupiny pacientů. Tam se dalo očekávat, že virová nálož má určitou hladinu, která může být detekována. Přesto jsme ani u této skupiny nezachytili vyšší citlivost antigenních testů v porovnání s celkovou skupinou. Citlivost se pohybovala na maximální úrovni 75 procent. Takže u čtvrtiny pacientů nedokážeme přítomnost infekce identifikovat,“ poznamenal pan profesor.
Končící ministr Prymula v polovině října, ještě před vyhodnocením studie, počítal s chybovostí antigenních trestů na úrovni asi 17 procent a jejich využití k plošnému otestování populace hájil. „Když tuhle skupinu netestujeme vůbec, tak nám uniká 100 procent, takhle nám unikne někde mezi 3–17 procenty,“ uvedl.
Podle Dřevínka to však neznamená, že by antigenní testy byly k ničemu. Není to tak. Užitečné jsou podle profesora u menších skupin obyvatel, u nichž se testy provedou opakovaně, nikoli pouze jednou nebo dvakrát. Nabízí se možnost využívat těchto testů např. v domovech pro seniory.
Slovenský publicista Milan Žitný se na studii spolehlivosti antigenních testů odvolává, když kritizuje slovenskou vládu premiéra Igora Matoviče, která o provedení plošného otestování všech Slováků již rozhodla a provádí ho.
„Nespolehlivost antigenních testů podle české studie. Sáhli k ní, aby si ověřili, jestli má plošné testování smysl. Studie říká, že nemá. U nás se šlo opačným směrem, nejprve se nakoupily testy za 44 milionů eur. V trestním řízení se tomu říká způsobení škody velkého rozsahu,“ udeřil na facebooku na slovenského premiéra Žitný.
Vědec, jenž se zabývá globálními riziky na Oxfordské univerzitě, Jan Kulveit naproti tomu využití antigenních testů doporučuje. Odvolává se přitom na stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta využití antigenních testů doporučuje všude tam, kde je třeba znát výsledky testování co nejdříve a tam, kde není k dispozici dostatečná kapacita PCR testů.
„Například to může být v případě ohnisek v kontextu uzavřených nebo polouzavřených skupin jako domovy seniorů, školy, firmy, koleje apod. Pro monitorování trendů v širší populaci a v případě masového šíření pro včasnou detekci v nemocnicích, u zdravotnického personálu, škol (a řada dalších příkladů). V ČR je jasné, že PCR kapacita sotva stačí na potvrzování zpravidla symptomatických případů, kde o testu rozhodl praktický lékař, na masové nasazení v uvedených kontextech PCR kapacita nestačí, a je velmi vhodné testovat antigen testy,“ napsal Kulveit na sociální síti Facebook.
„Nerad bych někoho urazil, ale v zásadě pokud čeští experti z klinik v případech, kdy WHO říká že je antigenní testování vhodné, říkají, že to vhodné není, tak bych radil poslouchat WHO,“ doplnil ještě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: mp
