Anketa

Považujete Ukrajince za bratrský národ?

Ano

3%

Ne

95%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11198 lidí

Francouzský prezident Emmanuel Macron se od roku 2022 intenzivně zapojuje do řešení války na Ukrajině. Nejprve vedl časté a dlouhé telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale když zjistil, že nikam nevedou, rozhodl se o to víc pomoct Ukrajině. Poslat jí např. samohybné houfnice Caesar.

BBC upozornila, že evropští lídři, Macrona nevyjímaje, se zmítají mezi 2 cíli. Na jedné straně chtějí v maximální možné míře pomoct Ukrajině, ale na straně druhé se snaží Spojené státy s Donaldem Trumpem v čele udržet tzv. na palubě. Před pár dny médii proletěla zpráva, že německý kancléř Friedrich Merz či Macron varovali Ukrajince před možnou zradou ze strany USA.

Macron však popírá, že by cokoliv takového řekl.

„Všechno popírám,“ řekl Macron, když byl dotázán na zprávu německého magazínu Der Spiegel. „Potřebujeme Spojené státy pro mír. Spojené státy potřebují nás, aby tento mír byl trvalý a pevný,“ uvedl Macron, jehož citoval např. server britského listu The Guardian.

Dá se říct, že Macron se mezinárodnímu dění v Evropě věnuje i proto, že na domácí politické scéně je jeho síla do značné míry omezena. Mohly za to výsledky voleb do Evropského parlamentu, v nichž významně uspělo Národní sdružení Jordana Bardelly a Marine Le Penové. Prezident Macron tehdy na výsledek voleb do EP reagoval tak, že nechal vypsat národní parlamentní volby, aby se ukázalo, jak jsou v zemi rozděleny politické síly.

Volby vyhrála sjednocená levice, která spojila všechny levicové politické síly včetně krajní levice. Druhé skončilo Národní sdružení Jordana Bardelly a třetí Macronovi centristé, kteří se od té doby nějak pokoušejí vládnout a hledají pro své politické kroky podporu napříč politickým spektrem. Zvláště v ekonomických otázkách se to však příliš nedaří a Francie od té doby kráčí od jedné vnitropolitické roztržky ke druhé.

Macron jen od roku 2024 jmenoval již 4 premiéry, kteří pocházeli buď z jeho strany, nebo z řad pravicových republikánů, kteří se také dostali do parlamentu.

Anketa

Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?

Bojím se toho

2%

Nebojím se toho

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 20471 lidí

Teď se zdá, že se ve Francii schyluje k další vnitropolitické krizi. Server France24 upozornil, že francouzský premiér Sébastien Lecornu hodlá parlamentem protlačit změny v zákonech o sociálním zabezpečení a podle serveru tím rozehrává hru s opravdu vysokými sázkami. Krok premiéra podle serveru může zemi „uvrhnout do nové politické krize a otevřít 30miliardovou díru ve financování sociálního zabezpečení, důchodů a zdravotní péče“. 

„Premiér Sébastien Lecornu nemá v parlamentu většinu a jeho snaha získat podporu socialistů – včetně pozastavení penzijní reformy prezidenta Emmanuela Macrona – mu odcizila centristické a konzervativní spojence, takže osud návrhu zákona je nejistý,“ napsal také server.

Sociální zabezpečení tvoří více než 40 % celkových výdajů veřejného sektoru ve Francii a zahrnuje sociální zabezpečení, zdravotní péči a důchody.

Vláda si klade za cíl snížit francouzský rozpočtový deficit – který je již nyní jeden z největších v eurozóně – na méně než 5 % HDP v příštím roce. V roztříštěném parlamentu, kde žádná strana nemá většinu, však má jen malý manévrovací prostor.

Psali jsme:

Oni na nás kašlou. Evropští lídři potichu k Ukrajině

Orbán udeřil: EU se koupe v korupci, Ukrajina se koupe v korupci

„Nejsi ani ve hře.“ Kancléř Merz dostal zlý vzkaz

Vylidněno. Problémy Ukrajiny už přiznala i Reuters