Několik desítek přítomných bylo doslova konsternováno informacemi o zásazích do svobody a nezávislosti médií, kterých se v Maďarsku dopouští premiér, vláda, významná část parlamentu a vládní strada FIDESZ.
Chytrá horákyně?
„V Maďarsku to vypadá, jako by se v poslední době nic nedělo,“ uvedla maďarská „opoziční“ novinářka v úvodu svého vystoupení. „Ale není to tak. Ten velký konglomerát, který vytvořily provládní osoby, znamená ve vlastnictví médií větší nebezpečí než dříve. Problémem je velká koncentrace. Všechny regionální noviny jsou součástí tohoto konglomerátu. K tomu pět národních deníků, dvě zpravodajské televize, několik radiostanic,“ vypočítala Maďarka. „Jedná se o dominantního hráče na maďarském mediálním trhu, což je problém sám o sobě. Dalším aspektem této situace je pozadí, na kterém se toto odehrálo. Nejednalo se o fůzi nebo akvizici. Jednalo se v rámci deseti různých majitelů médií. Představte si, že deset různých majitelů se rozhodne, že týž den věnují, nebo nabídnou – to je to slovo, které zaznělo v jejich prohlášení – mediální společnosti neziskové organizaci – státem řízené a ovládané nadaci. To je absurdní. Jedná se skutečně o něco, co je předmětem politického tlaku,“ odsoudila situaci na mediálním trhu Agnes Urbanová, kterou si do svých reportáží o Maďarsku, natáčených Lukášem Mathém, vybrala i Česká televize.
Šalamounské rozhodnutí?
„Nemohu ani hovořit o mediálním trhu, protože by to ani nemělo smysl. Samozřejmě to odporuje pravidlům hospodářské soutěže, o tom není pochyb. A maďarský úřad na ochranu hospodářské soutěže byl veřejností pobídnut, aby zahájil oficiální řízení. Nebylo to nezbytné, protože po sedmi dnech bylo v úředním věstníku zveřejněno nařízení, kdy premiér rozhodl definovat tuto transakci jako transakci národního strategického zájmu, ve veřejném zájmu. V tomto případě se jedná o zvláštní kategorii a na to maďarské orgány nemohou zahájit oficiální řízení. Prostě nemohou analyzovat tento případ,“ rozohnila se novinářka. „Nejedná se o kauzu, která by spadala do sféry hospodářské soutěže.“
Evropská komise to (ne)zachrání
„Teď je velká otázka, a ta je pro mne nejzajímavější. Zda se Evropská komise nějakým způsobem zapojí do řešení problému a zahájí řízení. Snad bude mít nějaké možnosti, ale tento případ nebude vůbec jednoduchý ani pro Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž,“ aktivizovala se burcující Urbanová. „Protože to byla opravdu velmi podivná transakce. V podstatě tak to v Maďarsku vypadá. Musím také konstatovat, že máme transparentnost. Tento provládní konglomerát je jednoznačně transparentní. Nemáme žádné speciální sítě v pozadí,“ konstatovala ironicky a kousavě novinářka. „Je to jasné. Máme tu člověka, který má nadaci, jež má sídlo v chatě u Balatonu. A to je hlavní stan největšího maďarského mediálního domu. Takže se sídlo nachází v chatě,“ překvapila auditorium žurnalistka a reakcí byl smích přítomných. „Což je sice nezvyklé, ale máme naprostou transparentnost,“ zdůraznila Urbanová pohrdlivě.
„Myslím, že v posledních letech by,o obtížné vysvětlovat na konferencích, že máme takzvané ‚různé vlastníky‘, ale že v podstatně všichni se nějakým způsobem napojí na předsedu vlády nebo na vládní stranu. Teď máme naprosto jasno,“ tepala současné vedení země novinářka. „Nemáme jeden provládní mediální konglomerát. Existují některé další společnosti, které nejsou jeho součástí, ale celkově se zdá, že se k tomu stávajícímu přidají velice záhy. Podle mých zdrojů to tak alespoň bude,“ zavěštila si. „Máme tedy jasno, ale situace není veselá. Jsem velmi zvědavá, jaká bude reakce Evropské unie.“
Maďarský děs v podobě propagandistických státních médií
„Média veřejné služby se dnes v Maďarsku opět nazývají státními médii,“ uvedla novinářka Urbanová. „Jedná se o nejhorší typ propagandy podle toho, co šíří. Jedná se o naprosto jasnou provládní propagandu. Neexistují žádné regulatorní zábrany. To znamená, že tato média mohou nebo naopak nemusí vůbec nic. Máme televizi, jejíž program na různých kanálech je totožný. Máme jeden zpravodajský kanál a to se týká i rozhlasových stanic. To všechno je v zásadě pokud jde o obsah řízeno a orientuje se podle oficiálních sdělení vlády. Takže nedochází k nezávislé novinářské práci v médiích veřejné služby,“ postěžovala si auditoriu.
Marné čekání na zásah „shůry“
Právní stránka věci je podle Agnes Urbanové velmi zajímavá. „Řekla bych, že existují přísná pravidla, co se týká médií veřejné služby a jejich závazků. Je tu nějaký evropský rámec, ale v Maďarsku máme velmi specifické řešení. Máme definici médií veřejné služby, která jsou definována tak, že jde o organizaci do sto zaměstnanců, která nemůže dělat nic. A pak máme další organizace, které jsou definovány jako finanční fondy. Ty mají prostředky, ale protože se z právního hlediska nejedná o médium veřejné služby, neexistuje žádná kontrola. Nikdo neví, jak se ty peníze utrácejí. Oni nejsou ochotni poskytovat data na základě oficiálních žádostí nebo zákona o veřejném přístupu k informacím,“ postěžovala si přítomným, vesměs zahraničním novinářům.
„Nejde se k tomu prostě dostat, jak se zachází s rozpočtem toho de facto média veřejné služby. Žádná pravidla se na tuto organizaci nevztahují. A evropská organizace vysílacích organizací to nějakým způsobem přijímá, Evropská komise nic neříká. Bylo nám řečeno, že tu jsou jasná pravidla státní podpory a že je to naprosto jasné,“ zkritizovala na závěr svého krátkého vystoupení Brusel za jeho nečinnost vůči Budapešti maďarská novinářka „Takto to v Maďarsku funguje. Maďarský parlament byl méně úspěšný, jak se dokázal vypořádat s evropskými pravidly. Doslova je hacknul,“ překvapila přítomné na závěr Urbanová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
