Během dvou dnů se proměnilo vedení Velké Británie. Tyto změny se podle Šlosarčíka projeví ve vztahu britského království k Evropské unii jen málo: „Já věřím, že zejména Evropská unie by ocenila co největší kontinuitu v politických i v obchodních vztazích mezi Spojeným královstvím a postbrexitovou dvacet sedmičkou. Myslím, že tato změna se projeví jen málo,“ komentoval Británii s novým králem i novou premiérkou.
Na dotaz, do jaké míry může Karel III. ovlivnit zahraniční politiku Velké Británie, vyjádřil vysokoškolský pedagog přesvědčení, že král bude stejně konzervativní, jako byla královna Alžběta II., a do praktických politických věcí nebude vstupovat: „Myslím, že tato ústavní konvence bude respektována. To, jaký má Karel III. názor na postbrexitové vztahy, se stejně nedozvíme ani teď, ani z pamětí, o tom se opravdu nemluví,“ uvedl, že při schůzkách mezi panovníkem s šéfovou vlády je panovník informován, může premiérce radit a může ji varovat před neuváženými kroky, nic z toho není ale vynášeno ven.
Následně prozradil, jakou politiku vůči EU očekává od nové britské premiérky Liz Trussové. „Doufejme, že nová premiérka bude podobná jako Boris Johnson, na rétorické úrovni byl velice nepředvídatelný, ale dalo se s ním jednat. A nakonec ty dohody, které vyprodukoval, byly přijaty a prosazeny ve Spojeném království.
I když nová premiérka se může pokusit svůj první zářez do zahraniční politiky Spojeného království a vůči Evropské unii vyzkoušet na drsnější linii,“ uvedl právník Šlosarčík.
Bývalý klíčový poradce Borise Johnsona o Trussové prohlásil, že je to „lidský granát, který vyhodí do vzduchu všechno, čeho se dotkne“. S takovým hodnocením Šlosarčík nesouhlasí: „Kdyby byla takovým granátem, tak se nestane premiérkou Spojeného království,“ podotkl.
Otázkou jsou podle něj vztahy mezi EU a Severním Irskem, a sice nakolik bude nová premiérka ochotna respektovat současný kompromis obsažený v dohodách mezi EU a Spojeným královstvím. „Zdůrazňuji, jde o dohody mezi EU a Londýnem, nikoli mezi EU a Belfastem,“ doplnil.
Hovořil také o budoucnosti Evropské unie v souvislosti se vztahem s Maďarskem. Šlosarčík věří, že EU zvládne tuto krizi: „Já věřím, že EU vydrží pohromadě. Jsem skeptický k tomu označovat Maďarsko jako zlobivé dítě,“ reagoval na poznámku moderátorky Světlany Witowské, že se „Maďarsko v rámci EU tváří jako zlobivé dítě“. „Maďarsko je prostě stát EU, který rozehrál hru o vlastní politické zájmy. A rozehrál ji nástroji, jako je hrozba veta, které se dosud v EU uplatňovaly málo, jen se o nich tolik nemluvilo,“ míní.
„Zároveň si pro test prosazení svých národních zájmů Maďarsko vybralo okamžik, kdy je EU v otázkách zahraniční politiky jednotná víc než kdy jindy. Tedy říkat Maďarsku zlobivé dítě není asi vhodné pro Orbánovu vládu,“ uvedl.
Witowská se poté zajímala, jak by Maďarsko, které se vymyká v rámci evropských zemí i ve vztahu k Rusku, tedy sám označil. „Viktor Orbán hraje hlavně o to, aby byl i nadále maďarským premiérem. To je primární věc, která ho zajímá. Nevidíme mu do hlavy, jak se vidí v dlouhodobé perspektivě, jestli ve stylu zachránce nebo reformátora maďarského státu. V této fázi mu jde o to, aby i nadále byl klíčovou osobou maďarské politiky.
Orbán asi dospěl k názoru, že tvrdá, riskantní až hazardní hra na evropské úrovni je to, co mu doma přinese nejvíc politických bodů. Maďarsko bych označil za velmi tvrdého hráče v EU, který riskuje, že si s ním ostatní přestanou chtít hrát,“ vyjádřil svůj názor Šlosarčík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
