Maďarsko se od počátku staví vůči současné migrační vlně uprchlíků velmi nesmlouvavě. Premiér Viktor Orbán na svých veřejných vystoupeních několikrát odsoudil kvóty pro přerozdělování uprchlíků a nečinnost Evropské unie při řešení migrační krize. Avizoval, že jeho vláda připraví vlastní návrhy, prostřednictvím kterých se bude snažit problém vyřešit. V rámci nových opatření by tak měl na 175 kilometrů dlouhé hranici se Srbskem vzniknout čtyři metry vysoký plot. Právě ze Srbska proudí do Maďarska největší počet uprchlíků. Jenom za letošní rok podle maďarských úřadů vstoupilo do země více než 60 000 ilegálních migrantů, přičemž za celý letošní rok by to mohlo být podle jejich odhadů až 130 000.
Přes obtížnou situaci desetimilionového Maďarska, které nemá kapacity na příval desítek tisíc uprchlíků, nenachází varianta řešení premiéra Orbána a spol. u evropských politiků a médií žádné pochopení. Ve středu nepřímo odsoudil výstavbu zdi i papež František. „Kéž Bůh odpustí všem, kteří zavírají dveře před těmi, kdo potřebují ochránit před nebezpečím.“ Znepokojení vyjádřila také regionální mluvčí uprchlické agentury OSN Kitty McKinseyová. „Možnost žádat o azyl je nezadatelným lidským právem. Obáváme se, že výstavba plotů a zdí může toto právo značně omezovat.“ Thomas Huddleston z bruselského think tanku zabývajícího se přistěhovaleckou politikou rovnou označil Orbána za xenofoba. „Migrace se stala Orbánovým nástrojem v boji proti EU. Jeho rétorika líčící každého uprchlíka jako teroristu je xenofobní.“
Stejné stanovisko zastávají také evropští politici. Jako první se k výstavbě zdi vyjádřil srbský premiér Alexander Vučič při své návštěvě Norska. „Jsem skutečně šokován. Musíme o celé záležitosti dále diskutovat s našimi maďarskými partnery. Srbsko nenese zodpovědnost za současnou migrační vlnu, my jsme navíc pro uprchlíky jen tranzitní země. Nebo si snad někdo může myslet, že Srbsko může za válku v Sýrii?“ prohlásil srbský politik. K situaci se vyjádřili na společné tiskové konferenci ve Vídni také rakouský prezident Heinz Fischer a jeho chorvatský protějšek Kolinda Grabar-Kitarovič. „Toto rozhodnutí představuje krok špatným směrem. Pokud jsou ti lidé v ohrožení života, nesmíme je ponechat jejich osudu. Podobné zdi mohou opět rozdělovat kontinent,“ řekl Fischer. Chorvatský prezident ujistil, že jeho země nic podobného neplánuje a bude spolupracovat se svými sousedy na řešení problému.
Kritika zaznívá také ze všech evropských médií. Komentátoři britských, německých i francouzských deníků považují ve shodě výstavbu zdi mezi Maďarském a Srbskem za krok do minulosti. Známý ruský komentátor žijící v německé imigraci Leonid Beršidskij na internetovém serveru agentury Bloomberg poukazuje na to, že to byli právě Maďaři, kdo v roce 1989 jako první narušili tehdejší berlínskou zeď mezi východní a západní Evropou. „V květnu 1989 začali rozebírat 200 km dlouhou zeď na hranicích s Rakouskem, a je proto skutečně pikantní, že zrovna oni chtějí nyní stavět další zeď. Je jisté, že žádné vztyčování plotů či výstavba zdí problém nevyřeší. K tomu může přispět jedině promyšlený plán,“ napsal Beršidskij.
Britský deník Telegraph obvinil maďarskou vládu „z cynické manipulace veřejným míněním“ a připomněl také vládní kampaň, v rámci které se na billboardech objevovaly nápisy varující Maďary před příchodem uprchlíků, kteří jim údajně mohou vzít práci. Veřejnoprávní britská BBC zase upozornila na pokrytectví Orbánovy vlády z démonizování ekonomických migrantů, když přitom zemi od roku 2010 opustilo podle odhadů na 300 000 Maďarů s cílem najít si lepší pracovní příležitosti v ostatních členských státech EU. Komentátor stanice Deutsche Welle Robert Schwartz zase ve svém včerejším textu poznamenal, že „budování zdí není žádným řešením“, a konstatoval, že tato skutečnost se v historii mnohokrát potvrdila. Evropa by podle jeho názoru měla ukázat, že je společenstvím, které je založené na hlubokých hodnotách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
