„Své studenty učím, že v zahraniční politice jde o to, přesvědčit ostatní země, aby udělaly, co chcete vy. Přesvědčovat je můžete pomocí široké palety nástrojů, od vřelých slov až po řízené střely. Mixovat tyto nástroje dohromady a obrnit se navíc dostatečnou trpělivostí je základem úspěšné diplomacie. Někdy jde o obtížnou výzvu i v souvislosti s nejbližšími spojenci. O to větší výzva to je, když před Spojenými státy stojí Íránská islámská republika,“ píše Albrightová v úvodu svého komentáře a připomíná složité vztahy mezi oběma zeměmi v minulosti, které se dostaly na šikmou dráhu po íránské revoluci v roce 1979. Na podzim onoho roku revolucionáři z řad studentů obsadili americké velvyslanectví a vzali 66 amerických rukojmích.
„Pracovala jsem tehdy pro prezidenta Jimmyho Cartera a když jsem se stala ministryní zahraničí v Clintonově vládě, posuzovala jsem vztahy obou zemí na základě těchto zkušeností. Nicméně jsem si byla vědoma, že je třeba s Íránem konečně začít budovat poněkud vřelejší vztahy. Nabízeli jsme íránské straně dialog, ale oni na něj nebyli připraveni. Nepodařilo se nám ovšem dosáhnout toho, aby byla vzájemná důvěra obnovena. Na íránský režim se dívám realisticky, ale přesto jsem přesvědčena, že by bylo kontraproduktivní v započatém dialogu nepokračovat. Zkušenosti z mnoha diplomatických jednání mě vedou k závěru, že jaderná dohoda s Íránem je moudrým krokem,“ konstatuje bývalá americká ministryně narozená v předválečném Československu.
Celý text v angličtině najdete ZDE
Albrightová připouští, že žádná diplomatická dohoda ani vojenská akce nemůže zaručit, že se Írán přesto nebude snažit vyvinout jadernou zbraň. „Ale i ti největší odpůrci dohody připouští, že tento krok vzdaluje Írán od jaderné zbraně minimálně na příštích deset let. A to je obzvláště, když přihlédneme k současnému chaosu na Blízkém východě, velmi vítaným vývojem. Kritici vyčítají dohodě také to, že nebere v potaz další íránské prohřešky. Konkrétně jeho podpora terorismu, věznění několika íránských Američanů, nepřátelská rétorika vůči Spojeným státům a Izraeli a destabilizující kroky v regionu. Pokud by však bylo podepsání dohody podmiňováno i vyřešením těchto jistě důležitých otázek, patrně by jednání skončila neúspěchem,“ míní Albrightová.
Zdárné dokončení jednání však podle Albrightové nebrání tomu, aby se řešily i další zmíněná témata. „V každém případě je nutné, abychom důsledně dohlíželi na dodržování podmínek smlouvy. Dále je rovněž nutné udržovat v regionu rovnováhu sil a zvyšovat vojenský potenciál našich tamějších spojenců. Je zároveň užitečné a žádoucí, že mají nyní američtí a íránští diplomaté tolik prostoru k vzájemnému vyjasňování si svých postojů. Měli bychom v tom pokračovat, protože Írán není monolit. Je to země, kde vedle sebe koexistují teokraté i reformátoři a vedle nich také bohatí obchodníci usilující o zapojení se do mezinárodního byznysu. Je proto v americkém zájmu budovat dobré vztahy s těmi Íránci, kteří jsou nespokojeni s mezinárodní izolací své země a nevolenými vůdci, kteří jejich zemi do této situace dostali,“ tvrdí bývalá americká diplomatka.
„Mnoho lidí, které osobně respektuji, vyjadřuje nad dohodou značné obavy. Jsem však přesvědčena, že Obamova administrativa mnohé jejich obavy dokázala rozptýlit. Znepokojuje mě ovšem to, že mnozí z nich byli proti dohodě ještě před tím, než si vůbec mohli přečíst její znění. Kritici navíc v Kongresu nepředložili žádnou životaschopnou alternativu, jakým způsobem řešit následky v případě odmítnutí dohody. A můžeme si být jistí, že následky by byly hrozivé. Spojené státy by se dostaly do izolace a v Íránu by posílili zastánci tvrdé linie. Napříště by se již nepodařilo poskládat mezinárodní koalici a shodnout se případně na dalších sankcích. Odmítnutí dohody by, zkrátka a dobře, bylo strategickou chybou, kterou by nenechali nepřátelé Spojených států bez povšimnutí. Blízký východ je bouřlivý region, kde lze těžko něco s určitostí předpovědět. Díky dohodě však bude mít Washington mnohem lepší pozici. Jde o odvážný diplomatický tah a příležitost, kterou nesmíme promarnit.“
Psali jsme:
_635388700344356294.jpg&id=23490)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
