Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila návrh důchodové reformy. Ten počítá s deseti tisíci pro každého, kdo opracoval 25 let a platil odvody. Informovala o tom ČT24. Současný veřejný penzijní systém by se tak rozdělil na dva pilíře. Nultý pilíř by sloužil pro výplatu základního důchodu a z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán byl představen jak Janou Maláčovou, tak i předsedkyní důchodové komise Danuší Nerudovou.
Cíle reformy jsou dle Maláčové tři, a to udržitelnost, spravedlnost a srozumitelnost. Právě srozumitelnosti by měla dopomoct kalkulačka, jež by měla být představena do roku 2023. Na kalkulačce si pak každý občan může kdykoliv spočítat, jak velký starobní důchod bude pobírat. „Od té doby by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun. Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním,“ psalo se na webu České televize.
Fotogalerie: - Duda u Zemana
Předsedkyně komise Nerudová zmínila, že na vládu by dokument měl zamířit v únoru a v příštím roce by tedy mohl zamířit do Parlamentu a k podpisu prezidentovi. Od roku 2022 by tedy mohl vzniknout základní důchod. To ovšem vyvrátila šéfka státní kasy Alena Schillerová. Ta již ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že vláda ve svém současném volebním období důchodovou reformu nepředloží. „Já jsem zaznamenala, že snad paní ministryně (Maláčová) představí nějaké návrhy, které nejsou probrány na úrovni vlády. Řeknu otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu,“ prohlásila ve čtvrtek Schillerová. Dodala, že legislativní proces trvá v průměru rok a do voleb zbývá zhruba 11 měsíců.
Návrh má dle Maláčové podporu mezi členy důchodové komise. V ní zasedají jak zástupci politických stran, tak i členové odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. „Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci,“ uvedla Maláčová. Ke zpoždění prý došlo v důsledku epidemie koronaviru.
Dle Nerudové by měla být jednou z motivací přivydělávání v důchodu nižší sazba z daně z příjmu. Pověděla též, že v současné době člověk s průměrnou penzí si za každý odpracovaný rok přilepší o 81 korun. Dle Maláčové nejde o dostatečnou motivaci. Kromě nižší daňové sazby by též měli odcházet některé skupiny obyvatel dříve do penze. Obzvlášť ti s náročnou profesí. Za každých deset let práce v rizikovém prostředí by mohli jít do důchodu o rok dřív. Týkalo by se to pracovníků v takzvané třetí a čtvrté kategorii, kde se překračují hygienické limity, musí se nosit ochranné pomůcky či je vysoké riziko poškození zdraví. Jde o zedníky, svářeče, brusiče, pracovníky v dolech či sestry v nemocnicích. Zaměstnavatelé těchto pracovníků by pak měli platit odvody o pět procentních bodů vyšších.
„Podle návrhu by reforma přinesla od roku 2022 do roku 2026 dodatečné příjmy 71,7 miliardy korun, a to po rozdělení pilířů a díky vyšším odvodům firem. Podle Nerudové by se měl základní důchod začít postupně z větší části financovat ze státního rozpočtu. Dodatečné výdaje by činily 96,7 miliardy korun. Peníze by putovaly do příspěvků za děti a dřívějších důchodů náročných profesí. Pokrýt je tak nutné 25 miliard. Podle Maláčové by se daly využít peníze z EU z plánu obnovy. Už dřív zmínila částku 18 miliard,“ sdělila ČT24. Na to, že je třeba reformovat penzijní systém, upozorňuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), od které si Česká republika nechala zpracovat analýzu penzijního systému.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
