Volby do Evropského parlamentu se blíží – a tak finišuje již i nejdůležitější stadium předvolební kampaně. Strany sází na různé věci, pocity i hesla, ale asi nejvíce pozornosti zatím získal klip s fiktivní reportáží, z kterého vyplývá, že Česko údajně ztratilo moře. Jeho cílem je zvednout zájem o volební účast. Jak na něj nahlížejí oba oslovení politici? Považují ho za povedený, efektivní? Navíc - skutečně jsou pro Čechy tyto volby neprávem opomíjenou Popelkou a měl by se zvednout zájem o ně?
Po delší karanténě v bruselské čekárně...
„Na podzim to bude 25 let, co jsme takřka svorně a dobrovolně z ulic a náměstí povolali zpět do zemí Koruny české vedle kapitalismu i demokracii. Rovněž jsme se chtěli vrátit do Evropy. Přiznejme si, že alespoň tyto tři cíle byly naplněny. Ponechme stranou, jak moc se nám jejich definitivní podoba povedla a nyní líbí. Ať chceme nebo ne, v referendu většina z těch, kteří se k urnám vůbec obtěžovali, prostě rozhodla, že se staneme členy EU. Chvátali jsme. Ale nakonec ani oddělené Slováky jsme nepředběhli. Přesto po delší karanténě v bruselské čekárně jsme se společně s dalšími nováčky dočkali. Zda je to dobře, nebo špatně, nechť si každý vyhodnotí sám. Ale uznáváme-li vůbec principy demokracie, tak i tady platí to, byť zprofanované: Teď už máme, co jsme chtěli. Přitom bez ohledu na nesporná zklamání a možná rozčarování není zrovna moudrým řešením, nejde-li se k volbám. Jasně, mnozí namítnou, že není z čeho vybírat. Ale o to snadněji se tam dostávají ti, o které pak nestojíme. Já nic, já muzikant zde jaksi neplatí. Naopak,“ konstatoval poslanec Jiří Koskuba k danému tématu. A pokračoval:
„Můžete mi namítnout, že o jednáních tam kdesi v Bruselu a práci našich europoslanců nic nevíme. Ostatně, co to je 22 lidí v až neříditelném megamolochu o 754 hlavách? Navíc, když možná netáhnou za jeden provaz. Tohle vnímám i já. Mimochodem, kdo mne tu a tam sleduje, nemůže snad říci, že ač socan, jsem nějaký eurohujer. Ale takhle byly karty rozdány. Přitom v období mezi volbami se vlastně ani o europarlament vůbec nezajímáme. V rámci upřímnosti - nejsem výjimkou. To jediné, co se dokonce i od médií o něm dozvíme, je těsně před volbami - plat. Uznávám, že z čecháčského pohledu není malý. Už proto se moc nehodí komentovat jej jazykem hodným délesloužícího seržanta cizinecké legie,“ domnívá se poslanec ČSSD.
Koskuba: Měli bychom chtít po našich europoslancích, aby bojovali za lva na prsou
Podle něj bychom se ale asi měli starat o něco jiného. „Třeba proč musíme mít na předním okně auta v rámci svobodného pohybu spoustu různých dálničních známek. Nebo proč první bankovkou, oproti dolaru, je až pětieuro. Také bychom po nich měli chtít, ať už berou, co berou, aby vystupovali jako reprezentace ČR. Bojovali za lva na prsou, ne jenom za prachy. Asi tak, jak tu a tam ještě umí někteří sportovci,“ řekl dále v komentáři pro ParlamentníListy.cz Koskuba.
Psali jsme:
Nu a fiktivní reportáž? „Máte-li na mysli tu německou z RTL televize, tak ačkoliv mám srandu rád, zase až tak moc jsem se nepobavil. O složení a hlavně výstupech parlamentu EU jako celku si myslím své. Hloupostí vyprodukoval snad ještě více než ten náš. Naši vyslanci tam nebudou nějakou velkou výjimkou. Navíc je jich fakt jen 22. Trochu zamrzí, že se na ně vytahují zrovinka zase potomci Teutonů. Že to nezkusí třeba na Poláky? Přitom sami tam mají skoro celou setninu křesel. A že by byl v EU nějaký velký Ordnung, rozhodně říci nelze. Tím jsem však, proboha, nemyslel, že to zase zkusí s nějakou Říší, byť pro změnu opět římskou,“ ihned uvedl věci a své vyjádření na pravou míru Jiří Koskuba a dodal, že mimochodem, dokud právě římské říši náš král Přemysl Otakar II. tak moc nevadil, i to moře jsme měli.
Další komentáře uplynulých týdnů ČTĚTE ZDE.
„Já bych se v tom raději nerýpal. Navíc EU si ještě před Velikonocemi vykoledovala nové a očividně daleko nebezpečnější problémy. Haraší se zbraněmi. Dokonce už i zámořská bratrská vojska se přesouvají na východní hranici. Jistě jenom dočasně. Až taková bžunda tohle být vůbec nemusí. Tady by zřejmě němečtí sousedé poradit mohli. Něco o tom ví. Ostatně dost jich tam kdysi zůstalo. Jsou na to sami. Francouzi, v europarlamentu druzí nejpočetnější, už totiž žádné pamětníky z roku 1812 mít nemohou,“ zakončil komentář uplynulých dnů Jiří Koskuba.
Kubera: Kvůli Evropské unii jsme obklíčeni předpisy, a přitom vidíme, jak je bezmocná na Ukrajině
Senátor ODS Jaroslav Kubera hned v úvodu předeslal, že o zmiňovaném klipu s fiktivní reportáží jen četl, ale neviděl ho. „Okomentovat ho tedy zasvěceně nemohu. Ovšem pravdou je, že ony ty evropské volby opravdu nikoho moc nezajímají. Jdou k nim jen ti, co jsou ukáznění a chodívají ke každým volbám,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Kubera přiznává, že není ani eurooptimistou, ale ani eurohujerem – jak se rozlišují dva tábory příznivců a odpůrců Evropské unie. „Přesto ale vidím u nás v Teplicích to, kolik nových směrnic k nám každý týden z Unie přichází. Vždyť v tom už se ani není možné orientovat. Jsme tak obklíčeni různými předpisy, že to prostě dlouho, dle mého, fungovat ve stejném stylu nemůže. A když si vezmeme, jak se ukazuje, že je bezmocná EU v případě řešení konfliktu na Ukrajině, jen těžko se lze divit nízkému zájmu voličů právě o tyto volby. I když nelze popřít, že i ony jsou důležité,“ pokračoval dál senátor. Zdůraznil v té souvislosti, že je často zmiňován fakt, že v Evropském parlamentu je přes 700 poslanců, a tak našich 22 toho moc ovlivnit nemůže.
„Ovšem to je jen naše chyba. Lucemburčani jich mají v Bruselu jen šest, a jak umějí zájmy své země protlačit,“ poznamenal na závěr Kubera.
Jaroslav Kubera
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
