V současnosti se koná Světové ekonomické fórum v Davosu, kterého se účastní i Greta Thunbergová. Na fóru vystoupil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, který na zvyšující se množství uprchlíků upozorňoval a výbor OSN pro lidská práva představil nezávazné prohlášení, podle kterého už nebudou moci země vracet klimatické uprchlíky zpět do jejich vlastí.
„Mezi státy OSN je shoda, že jsou extrémní situace, jako je nedostatek vody, zvyšování hladin vody nebo velké mrazy, a v těch je nutný individuální přístup při posuzování žadatelů o azyl. Dnes se o takových lidech mluví jako o klimatických migrantech. Je ale potřeba klimatického uprchlíka dobře definovat, protože teď žádnou definici nemáme,“ upozorňuje Tomáš Zdechovský pro Český rozhlas Plus.
Tomáš Zdechovský
Podle Zdechovského je ale otázkou, zda je například Evropa vhodným přístavištěm pro klimatické migranty. „Odhady počtu lidí, které klima bezprostředně ohrožuje, se pohybují mezi 75 až 250 miliony. Tyto lidi bude potřeba někam přesunout, ale je otázka, jestli je první bezpečnou zemí zrovna Evropa. Pokud se podíváme, kam dnes míří třeba lidé ze subsaharské Afriky, tak část míří směrem na jih Afriky, ale většina jich směřuje právě do EU,“ říká europoslanec.
Rozumek upozorňuje, že Česká republika již přijala jiný globální pakt o uprchlících. „Je sice nezávazný, ale stanovuje rámce spolupráce a podpory. A naše země ani zdaleka nenaplňuje svůj závazek toku peněz na zahraniční rozvojovou pomoc. Je to velká chyba, protože jde o jednu z cest, jak přispět k tomu, že na tyto situace budeme reagovat lépe. Klimatická změna probíhá, jejích obětí přibývá a bude to čím dál horší. Měli bychom se snažit zmírnit klimatickou změnu, chovat se odpovědně ke svému okolí a stát se respektovaným členem mezinárodního společenství,“ říká Rozumek s tím, že musíme hledat vůli států se tímto zabývat.
Rozumek na příkladu požárů v Austrálii ukazuje, že svět často reaguje na okamžité humanitární krize. „Pokud ale situace trvá dlouho, tak se na tu klimatickou hrůzu rychle zapomene a peníze vyschnou. V současnosti 93 % financí, které jdou na uprchlíky pro OSN, platí jen deset států na světě,“ kritizuje přístup ostatních států Rozumek.
Zdechovský ale oponuje, že Česká republika prostřednictvím EU na rozvojovou pomoc přispívá. „Největší problém subsaharské Afriky není nedostatek peněz, ale to, jak jsou využity. Většina peněz je rozkradena v nestabilních projektech. Mají nestabilní vlády, občanské války, takže systematický boj vlastně ani není možný,“ má jasno, že peníze nejsou dobře využity.
„Nečekáme ale s rukama v klíně. Pomoc je směřována do oblastí nejvíce postižených změnou klimatu. Už dnes Evropa pomáhá humanitárně, ale i budováním odsolovacích nebo čisticích stanic na vodu. Řešení musí být nejen evropské, ale i světové, musí se týkat všech států. Musejí se zapojit Rusko, Indie a státy jako Austrálie, Nový Zéland či Severní Amerika,“ tvrdí europoslanec s tím, že bohužel některé státy nemají příliš velkou otevřenost k hledání celosvětového řešení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
