„Nejsem prognostik a věštec, takže budoucnost naší civilizace neznám. Jediné, co dokážu, je učit se v rámci možností z historie. A ta je samozřejmě krutá k těm, kdo svoji civilizaci a kulturu a národ nebrání. Dost tradičně se zmiňuje římská říše. Ale stejně tak může posloužit i starý Egypt. To, co zní děsivě, má i světlo na konci tunelu. Rozpad všech velkých nadnárodních říší, které se snažily své země unifikovat, odnárodňovat, vnucovat jim nějaký univerzální způsob vidění a žití, fakticky způsobil boj jednotlivých národů za sebeurčení," začal Okamura se svým příspěvkem.

„V těch dějinách vidíme cyklický pohyb. Kdy vznikají velké imperiální molochy, které se následně rozpadají na jednotlivé národní útvary. Znamená to, že snaha podmaňovat národy tu byla a bude vždy. Ale národy vždy nakonec tahle impéria zničily. V posledních 120 letech se tak rozpadlo britské impérium, rakousko-uherské císařství, nacistická třetí říše i sovětské impérium. Na jejich troskách vznikly staronové nebo nové národní státy. Důvod, proč i malé národy dnes přežijí i sebevětší moloch, je zcela pragmatický a logický. Také jako rodina je i národ zcela přirozený společenský útvar, který nelze jen tak zničit. Lidé jsou svým způsobem egoisté a v prvé řadě hájí zájem svůj, svojí rodiny a svého blízkého, kulturně identického okolí vůči vnějším silám. I proto Američané po staletí silně pracují na propagandě výlučnosti nového amerického národa. Protože správně pochopili, že jen útvar spojený nacionalismem má šanci na přežití,“ míní Okamura.