„Británie zůstane v celní unií s EU, takže si nebude vyjednávat vlastní obchodní dohody. Zachová stávající legislativu EU a bude se přizpůsobovat i nové evropské legislativě, takže se nezmění nic kromě toho, že Británie nebude sedět u stolu, u nějž se ta legislativa tvoří,“ napsal v úvodu Prouza s tím, že konečné slovo ve sporech bude mít Evropský soudní dvůr.
Jediné, co si podle něj vlastně Britové vyjednali, je možnost požádat o prodloužení přechodného období, ve kterém se nebude nic měnit. Zatím má prý trvat do konce roku 2020, ale Londýn může požádat o delší – a tak vlastně brexit ještě odložit. „Je to rozumné řešení – měnit co nejméně a minimalizovat škody, které brexit způsobí britské ekonomice,“ dodal.
Zároveň ale poukázal na jednu podmínku, kterou to má – že dohoda projde britským parlamentem, i když média byla plná titulků, že dohodu o brexitu schválila britská vláda. Jsou tu totiž dvě „ale“. Tím prvním je fakt, že proti dohodě bylo jedenáct z devětadvaceti členů kabinetu. A někteří z těch jedenácti včetně ministra pro brexit po jednání vlády rezignovali.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
