Trendem Německa posledních let je trvalé oslabování dvou stran, které byly základem poválečné německé politiky a jejichž koalice se kdysi nazývala „velkou“- CDU kancléřky Merkelové a sociální demokracie prezidenta Steimeiera. Zatímco v první vládě Angely Merkelové mělo toto spojenectví drtivou většinu 448 poslanců z celkových 614, aktuálně má pouhých 399 z 709. A obě strany se stále propadají, což průběžně dokazují takřka všechny volby v jednotlivých spolkových zemích.
Nejnověji způsobily poprask volby v Durynsku, nejmenší z „nových zemí“, jak jsou v Německu označovány státy bývalé NDR. Zoufalé výsledky obou vládních stran a naopak úspěch stran z obou okrajů politického spektra dostal tamní politiky do složité situace politického patu. Po dlouhém vyjednávání (volby proběhly již v říjnu) byl v minulém týdnu zvolen zemským premiérem Thomas Kemmerich z malé FDP, který chtěl utvořit menšinovou koalici právě s CDU. Jenže k jeho zvolení dodala hlasy i Alternativa pro Německo, označovaná levicí za „extrémní pravičáky“, nebo dokonce „neonácky“. A to spustilo na německé levici ten pravý poplach. Hned první noc měl premiér Kemmerich dům posprejovaný výhrůžkami levicových aktivistů z hnutí Antifa a jeho děti šly do školy pod ochranou policie.
Fotogalerie: - Dusná návštěva Merkelové
Toho se polekala CDU, která spolupráci s AfD odmítá, prohlašuje o sobě, že je středovou stranou a v téměř všech svých vládách je závislá na podpoře levice. Angela Merkelová, toho času na státní návštěvě Jihoafrické republiky, okamžitě vzkázala, že „výsledky hlasování musí být vzaty zpět“. To se stalo po pouhých 24 hodinách.
Vzkaz Angely Merkelové z JAR
V Durynsku teď řeší volební pat, protože jiná většinová varianta se nenabízí, ale intervence Merkelové vyvolala skandál i v CDU. Kancléřka již po minulých volbách ohlásila, že příště už kandidovat nebude a jako svou nástupkyni určila právě Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, pro komplikovanou výslovnost jména nazývanou německými novináři AKK. Ta se stala předsedkyní strany s vyhlídkou příští kandidatury na spolkovou kancléřku.
Vládu ale stále řídí Merkelová. A nyní se ukázalo, že nejsilnější pozici ve straně má stále ona, která vydává rozkazy z druhého konce světa a ty jsou promptně plněny. AKK, kterou spolustraníci kritizovali už dříve, reagovala na tuto potupu odstoupením. Rok a půl před volbami je tak nejsilnější parlamentní strana bez volebního lídra a řeší, co dál.
A nejde jenom o personálie. Angela Merkelová posunula tradičně pravicovou, konzervativní a „měšťanskou“ CDU do politického středu, zejména důrazem na liberální a ekologická témata. Strana nyní ztrácí pravicové voliče, a nové ve středu příliš nenachází.
„Její selhání je selháním celé CDU, protože křesťanští demokraté se desetiletí vyhýbali otázce, kým chtějí v razantně se měnícím světě být,“ píše o předsedkyni AKK list Süddeutschen Zeitung. A Die Welt dodává, že „kompas strany je v troskách, zásadní otázky jsou nevyřešené“.
Psali jsme:
A zatímco strana, která měla v poválečné historii většinu spolkových kancléřů, setrvale uvadá, jiní naopak stoupají. Fenoménem německé politiky od minulých voleb je raketový růst Zelených, které už některé průzkumy zařadily na úroveň CDU. Těží zejména z vlny boje za klima, hitu posledních měsíců. Strana, chlubící se genderově vyváženým tandemem dvou předsedů, tak již spřádá plány na sestavování vlastní vlády.
I český europoslanec Jan Zahradil k tomu poznamenává, že „možná bychom se měli začít připravovat na to, že příští německý kancléř/kancléřka může být klidně od Zelených“.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Ačkoliv tato představa může s ohledem na radikalismus německých Zelených (kde by i Matěj Stropnický působil jako umírněný hlas) působit děsivě, Zahradil si myslí, že by to mohlo být i k něčemu dobré. Vyjasnilo by se totiž to, co doposud zůstává za manévrováním Angely Merkelové skryto.
„Doposud zamlžované, avšak ve skutečnosti zásadní rozdíly mezi námi a Německem, pokud jde třeba o energetiku, migrační politiku nebo i budoucnost EU, by dostaly jasné kontury,“ myslí si Zahradil. Padla by tím iluze Česka jako „17. spolkové země“ a lidé, kteří se do tohoto konceptu pevného navázání na Spolkovou republiku Německo zamilovali, by byli konečně konfrontováni se skutečnou realitou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
