Když loni v červnu skončily volby do europarlamentu, vypadalo to, že v Bruselu vznikne nepřehlédnutelná levicově konzervativní skupina, která bude akcentovat národní zájmy a sociální témata, ale zároveň odmítne kulturní progresivismus a centralizační tendence. Frakce mohla představovat levicový protipól i potenciálního partnera Evropy suverénních národů (ESN) či Patriotů pro Evropu (PfE), soustředěných kolem Viktora Orbána, Andreje Babiše či Herberta Kickla.
Jednání o nové frakci však tehdy ztroskotala mimo jiné na rozhodnutí Ficova Smeru dát přednost Straně evropských socialistů (PES), která přitom slovenským sociálním demokratům krátce předtím pozastavila členství s odkazem na hodnotovou neslučitelnost a nesouhlas s politikou Ficovy koalice. Tento manévr vyvolal rozporuplné reakce.
Bývalý náměstek ministra zahraničí a patron hnutí Stačilo! Petr Drulák situaci glosoval slovy: „Konzervativně levicová frakce se v důsledku předchozího nezájmu Smeru nejspíše neustaví. Smer se ještě mohl vydat k Patriotům, kde by mohl přispět k formování skutečné evropské opozice. Nakonec asi skončí bez frakce a bez vlivu. Jeho představitelé pak mohou plamenně pranýřovat progresivismus s liberalismem, ale od slov se k žádným činům nedostanou.“
Otázku kudy dál řešili spolu s pěticí poslanců německého Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) také dva čeští europoslanci zvolení za Stačilo! – Kateřina Konečná a Ondřej Dostál. Vstup do Levice (GUE/NGL), v níž Konečná v minulosti působila, byl totiž neprůchodný. Překážkou se stalo jak zavedení závazného hlasování, tak rostoucí progresivistické tendence části členských stran.
Šéfka českých komunistů ale odmítla i vstup k Patriotům: „Přestože s Patrioty pro Evropu souhlasím v otázkách třeba Green Dealu nebo suverenity, mají tam spoustu dalších věcí, se kterými nesouhlasím a chybějí mi levicové aspekty. A takto je to i v ostatních frakcích, prostě se k nim připojit nemůžu,“ uvedla.
Podobně loni v červenci argumentoval Robert Fico. Podle něho Smer nemůže vstupovat do frakce, která je pravicová. Slovenský premiér přitom stále důrazněji akcentoval konzervativní hodnoty a národní zájmy. Na loňských cyrilometodějských oslavách prohlásil: „Musíme všichni společně postavit obrovskou hráz nesmyslným progresivním a liberálním ideologiím, které se šíří jako rakovina. Já nechci, aby Slovensko patřilo mezi země, které dělají ze západní civilizace karikaturu.“
Zároveň se začal sbližovat s americkými republikány. Letos dvakrát vystoupil na konferenci CPAC, vlajkové lodi národních konzervativců z obou stran Atlantiku. V Budapešti zdůraznil význam suverénní zahraniční politiky, ochrany národních zájmů a zachování tradičních křesťanských hodnot.
Když pak evropští socialisté v říjnu Smer definitivně vyloučili a Robert Fico se s nimi rozloučil vzkazem, že by se měli přejmenovat na „stranu evropských homosexuálů a válečných štváčů“, vstup k Patriotům byl opět na stole. Jednání probíhala přímo mezi slovenským premiérem a Viktorem Orbánem, což vytvářelo příznivé podmínky pro vznik ještě silnějšího středoevropského spojenectví na půdě europarlamentu.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
Zástupci Patriotů o poslance Smeru opakovaně deklarovali zájem a poukazovali na shodu v tématech, jako jsou migrace, práva sexuálních menšin či Green Deal. Politický ředitel maďarského předsedy vlády Balász Orbán to přiznával zcela otevřeně: „Z naší strany jsou dveře otevřené. Teď už to záleží na Robertu Ficovi a jeho straně. Pocházejí sice z levicového prostředí, ale suverenistický přístup je v jeho straně silný. Uvidíme, jak se rozhodnou.“
Ani tentokrát se však Ficova sociální demokracie k rozhodujícímu kroku neodhodlala. Patrně s ohledem na pozici samotného premiéra. Europoslankyně Monika Beňová sice spojení s Patrioty podporuje, připouští ale, že názory ve straně jsou výrazně polarizované a radikálně levicové křídlo si členství v národně konzervativní frakci nepřeje.
To pro ParlamentníListy.cz potvrzuje i místopředseda Smeru a europoslanec Ľuboš Blaha: „Do Patriotů vstoupit neplánujeme, protože jsme ekonomicky levicová strana a oni jsou silně pravicovou frakcí. Přesto významně spolupracujeme v různých tématech, kde máme společné názory včetně kritiky migrace, progresivismu a rusofobie v Evropě. Nesdílíme ale výraznou antikomunistickou pozici této frakce ani jejich sionistické postoje.“
Podle jeho slov nezařazení slovenští europoslanci udržují nadstandardní vztahy zejména s Kateřinou Konečnou a Ondřejem Dostálem. A také s Babišovým ANO a Orbánovým Fideszem. Osobně prý preferuje zformování nové „mírové frakce“ levicových stran. „V tomto prostoru by jakási kombinace kulturně konzervativnějších a ekonomicky levicových hodnot mohla být základním kamenem nového evropského hnutí. My ve Smeru se cítíme být průkopníky těchto postojů a jsme rádi, že v Evropě je nás, vlasteneckých levičáků, stále více,“ uzavírá Blaha.
Jenže ke vzniku levicově konzervativní skupiny není o nic blíž než před rokem. ParlamentníListy.cz o vyjádření požádaly i české europoslance. Ondřej Dostál uvedl, že v současnosti existuje neformální skupina, která umožňuje koordinaci se slovenskými sociálními demokraty a německými poslanci z BSW. Pro založení frakce je však zapotřebí alespoň třiadvaceti poslanců ze sedmi zemí. Potřebný počet poslanců jim tak stále chybí. „Probíhají vyjednávání, a jestli dopadnou, nebo nedopadnou, záleží i na tom, jestli budou dobře pojata. Pokud se podaří dosáhnout frakce, budeme rádi,“ konstatuje Dostál.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Potřebuje Evropská unie konzervativně levicovou frakci?
