„Diplomacie není vypínač o dvou polohách, připomíná spíš symfonický orchestr s množstvím nástrojů, témat, tónů a odstínů. Dobrá diplomatická kompozice má navíc obvykle hlavní motiv, odrážející zájmy země, její zahraničněpolitické priority a její hodnoty. Málokdy lze označit diplomatický akt za stoprocentně správný nebo nesprávný,“ zmínil s tím, že česká diplomacie však na hlavní motiv rezignovala.
„Česká zahraniční politika, která odrážela zásadní věrnost demokratickým hodnotám, lidským právům a spojeneckých závazkům, je nostalgickou vzpomínkou,“ sdělil dále Žantovský.
- Původní text ZDE
Následně se již rozhovořil o ambasádě v Sýrii, která podle našich geopolitických stratégů může hrát roli v nově propuklém konfliktu mezi Asadem a Spojenými státy. Tento nápad však on sám považuje za slabomyslný.
„České velvyslanectví v Damašku nemá ani dostatečný personál, ani svobodu pohybu po celé zemi nutnou k získávání informací, ani jistotu dostatečné ochrany utajených informací. Bezpečnost našich lidí musí být samozřejmě jedním z hlavních kritérií při rozhodování o setrvání úřadu v Damašku. Ale ani bezpečnost úřadu není v diplomacii věcí bipolárního rozhodování. V situaci, kdy český úřad v Damašku je z praktického hlediska rukojmím Asadova režimu, je až příliš snadné zvyšovat či snižovat pocit jeho ohrožení v závislosti na tom, jak se budou čeští diplomaté chovat a jaké zprávy budou posílat. Odtud už je jen krůček k tomu stát se Asadovou loutkou,“ obává se Žantovský. Velvyslankyni Filipi by tak odvolal do Prahy.
„Možná, že existují důvody, i když o žádných nevím, proč by měl zastupitelský úřad v Sýrii setrvat pod vedením vyššího diplomata ve funkci chargé d‘affaires, ale velvyslankyně už dávno nemá v Damašku co dělat. Její přítomnost vrhá hanbu na Českou republiku a hanbu na nás všechny,“ uzavřel.
Psali jsme:
autor: vef
