Manželé Bakalovi se starají mimo jiné i o Knihovnu Václava Havla. Paní Michaela prý ráda vzpomíná na posledních deset let života Václava Havla, kdy měla možnost ho vídat jako přítele. Je přesvědčena, že by nám i dnes mohl Václav Havel leccos říct a povzbudit nás.
Havel by chápal pokusy ruské propagandy
„Jde hlavně o naše přátelství v závěru jeho života, který lze nazvat časem ‚odcházení‘. Snažím se uchovat si vzpomínku na Václava Havla živou. Mnohokrát si na něj vzpomenu a říkám si: ‚Ještě že se toho nedožil!‘ Anebo: ‚Co by na to asi řekl?‘ Věřím, že by byl i v dnešní době nám všem povzbuzením. Chápal by, proč se k moci dostávají populisté, proč oslabuje Evropa, proč se bojíme uprchlíků,“ prohlásila Bakalová.
„Chápal by i pokusy ruské propagandy a odmítání či zpochybňování hodnot, které sám ztělesňoval. Zároveň by se s tím nesmířil a aktivně by se pokoušel věci vysvětlovat a řešit. Čím více poznávám svět a různé politiky, tím více si vážím jeho i každé chvíle vedle něj strávené. Václav si rád povídal, ale uměl i naslouchat. Nechtěl být za každou cenu středem pozornosti. Uměl si užít života, maličkostí a radovat se,“ doplnila Bakalova choť.
Václav Havel byl podle jejího názoru vřelý člověk a byl si vědom toho, že je chybujícím člověkem. V jeho přítomnosti se prý lidé cítili dobře. Jen někdy měli pocit, že je třeba tohoto tichého muže chránit. „Působil někdy jako malý chlapec, kterého je třeba chránit,“ shrnula to Bakalová. Havel prý totiž lidem nerad říkal nepříjemné věci a snažil se dělat všechno pro to, aby je neranil. Po celý život také zůstal idealistou. To neznamená, že by neviděl různé špatnosti, nebo je dokonce přehlížel. Jen podle manželky Zdeňka Bakaly věřil, že svět může být lepší, a snažil se pro to něco udělat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
