Hladovku neúspěšní žadatelé o azyl drželi v deportačním centru Kærshovedgård. „Když nás sem poslali, neřekli nám vůbec, jaké tu budou podmínky. Po několika zde strávených měsících jsme ztratili veškerou naději. Všechno se jen zhoršuje,“ cituje server Local Kamrana Mohammadiho, který musí snášet pekelná muka v centru, kde mají lidé zdarma zajištěno ubytování, stravu, lékařskou péči a na rozdíl od svých rodných zemí naprostou bezpečnost.
V Kærshovedgårdu pobývají odmítnutí žadatele o azyl, lidé bez státní příslušnosti či jedinci, kteří nesouhlasí s výsledkem azylového procesu. „My respektujeme zdejší pravidla. Ale máme pocit, jako bychom byli nějací kriminálníci. Vytváří to špatnou atmosféru. Neustále musíme podepisovat nějaké formuláře a ptají se nás, proč tu chceme zůstat, když tu na nás nic nečeká,“ stěžuje si Mohammadi, který žije v Dánsku od roku 2008 a hovoří plynně dánsky.
Celý text v angličtině je ZDE:
Martin Lemberg-Pedersen částečně steskům hladovkářů rozumí. „Deportační centra jsou skutečně koncipována tak, aby se jejich dočasní obyvatelé rozhodli raději odjet zpátky domů. Mnohdy jsou zdejší životní podmínky tak mizerné, že se migranti skutečně vracejí do svých rodných zemí,“ uvádí expert z univerzity v Aalborgu. Podobná deportační centra byla otevřena v roce 2013, ale více se začala používat až loni na jaře.
Deportační centra sice nejsou ohrazena plotem a nikomu není bráněno je opustit. Ovšem jsou vystavěna na místech vzdálených od veškeré civilizace. V případě centra Kærshovedgård se nachází nejbližší obchod ve vzdálenosti sedmi kilometrů ve městě Bording, ke kterému však neexistuje žádné dopravní spojení. Zdejší dočasní obyvatelé si nemohou sami vařit a musí se zde zdržovat v nočních hodinách.
Neúspěšným žadatelům o azyl, kteří odmítají návrat do své země, je navíc zapovězeno vykonávat v rámci centra dobrovolnické práce. Ačkoli se zdejší obyvatelé provinili tím, že neopustili zemi, jak jim bylo nařízeno, mají pro ně útlocitní Dánové z neziskového sektoru pochopení. „Ti lid se přece provinili jen tím, že nebyli schopni opustit naši zemi. Vláda si myslí, že mohou, ale ve skutečnosti to nejde,“ tvrdí koordinátorka z nezávislého občanského centra Trampoline House Tone Olaf Nielsenová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro