Nejčtenější německý list Bild upozornil, že jazykové kurzy pro uprchlíky nejsou ničím menší než totálním propadákem. Po letech se totiž ukázalo, že migranti, kteří jazykovým kurzem neprošli, dnes seženou práci lépe než lidé, kteří jazykovým kurzem prošli. V podstatě se tak dá říct, že jazykové kurzy byly propadák.
„Vystřízlivění z výsledků pracovní pomoci pro migranty: Pokud uprchlíci úspěšně navštěvují jazykové kurzy související se zaměstnáním, jejich šance na nalezení práce jsou horší než bez absolvování kurzu!“ napsal deník Bild s tím, že studie spolkového ministerstva práce prokázala, že si práci našlo 29 procent absolventů jazykových kurzů. Tatáž studie však také prokázala, že práci našlo 37 procent lidí, kteří kurz nedokončili nebo jím neprošli.
Škodí Andrej Babiš České republice?Anketa
Server v této souvislosti připomněl, že mezi lety 2017 až 2022 kurzy stály spolkovou pokladnu 1,7 miliardy euro. Nenaplnilo se tak očekávání politiků, že peníze vložené do jazykových kurzů se jednoho dne vrátí na celé řadě daní a poplatků.
Mezitím přicházejí zprávy z Hamburku, že uprchlíků, především uprchlíků ze Sýrie je ve městě tolik, že město musí přistavět stany do parků, aby bylo kde běžence ubytovat. Byť jen dočasně. V Hamburku je už teď podle úřadů na 48 tisíc běženců, což znamená, že 98 procent všech dostupných kapacit je obsazeno. Informoval o tom server listu Die Welt.
Aby se zabránilo bezdomovectví, musí být podle dopisu státní radní Petry Lotzkatové předsedům okresních shromáždění, o kterém v pondělí poprvé informoval Hamburger Abendblatt, využita každá možná oblast a majetek.
Při získávání nových lokalit a rozšiřování stávajících kapacit nelze s ohledem na očekávaný vývoj „současnou zátěž okresů v současné době z velké části zohledňovat“, uvedla.
V současné době se identifikují vhodné stávající lokality, kde lze kapacitu navýšit pomocí zimních stanů, jako jsou stany již ve Volksparku a bývalé hale Fegro v Hamburgu. Prostřednictvím 25 stanů má vzniknout celkem 250 dalších míst. „Musí se také zvážit využití veřejných parků a výstavišť k ubytování,“ napsala Lotzkatová.
Zpravodajský pořad Tagesschau německé veřejnoprávní televize ale upozorňuje, že existují i pozitivní příklady dobrovolníků, kteří dobrovolně pracují, bez tlaku či pomoci úřadů a daří se jim. V obci Gau-Algesheim pracují pospolu uprchlíci ze Sýrie i Ukrajiny a prý to funguje. Dobrovolně si společnými silami dali do pořádku bydlení. Afghánci, Pákistánci, Syřané a Ukrajinci.
„39letý Ghassan Hussein je nadšený. Do Německa přišel ze Sýrie před čtrnácti měsíci. Ve své rodné zemi již pracoval jako řemeslník. Nemůže však předložit žádné certifikáty, diplomy nebo tituly. Momentálně se učí hlavně němčinu – nedávno složil jazykový test B1. To potvrdilo, že mluví samostatně a sebevědomě a dokáže dobře sledovat rozhovory. Ale Hussein chce víc. Aby zvýšil své šance na trhu práce, nyní pracuje na další vyšší jazykové úrovni: B2. Dobrovolné práce jsou pro něj vítanou změnou při učení. Syřan říká, že koneckonců nepřijel do Německa „vysedávat“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.