Křetínský byl testován pozitivně ve středu 12. března. Od té doby je doma v izolaci. Neměl podle svých slov žádný z příznaků, díky kterým by poznal, že je nakažený. „Žádná teplota ani kašel, jen lehká rýma, normálně jsem pracoval. Musel jsem si ty věci zpětně interpretovat,“ říká.
Důrazně upozorňuje, jak špatně se pracuje s čísly nemocných. Netýká se to jen České republiky. Jako příklad dal nejpostiženější zemi, Itálii, kde bohužel lidé neumírají čistě kvůli koronaviru, ale protože jim na řadě míst zkolabovalo zdravotnictví. „Statisticky v tomto období umírají v Itálii v průměru dva tisíce lidí denně. Za dobu, co je COVID-19 v Itálii intenzivní, tedy déle než měsíc, tam zemřelo přes šedesát tisíc lidí. Deset tisíc lidí, kteří umřeli na COVID-19, je hrozné číslo, ale je to deset tisíc z více než šedesáti tisíc,“ uvedl.
Jako druhou statistiku použil Jižní Koreu, zemi, která si s koronavirem poradila dobře. „V Jižní Koreji statisticky umře za dva měsíce, po které tam virus je, 50 tisíc lidí. A na COVID zemřelo sto čtyřicet osob, tedy 0,3 procenta zemřelých. Doplním, že v České republice zemře průměrně denně přes 300 lidí, v tomto období patrně více. Za poslední týden tedy téměř jistě zemřelo přes dva tisíce Čechů,“ zdůraznil, v jakém kontextu musíme tragické zprávy o zemřelých na COVID-19 vnímat.
Fotogalerie: - V4 a Covid-19
Když statistika vychází hlavně z počtu testovaných lidí, pak představa smrtnosti, tedy procenta mrtvých lidí ze skupiny nakažených, počítaná tak, jak se dnes běžně děje, je zjevně nesprávná. Každý, kdo uvažuje logicky, musí podle Křetínského chápat, že vzoreček, kdy máte v čitateli počet mrtvých a ve jmenovateli počet pozitivně testovaných, neukazuje smrtnost.
„Je nesporné, že počet pozitivně testovaných je mnohem menší než celkový počet nakažených. Máme výsledky testů. A z nich vychází, že z testovaných lidí je mezi pěti až deseti procenty pozitivních,“ dodal s tím, že to platí i pro Českou republiku – šest procent lidí, kteří přijdou na testy, má pozitivní výsledek. „V žádném případě tím neříkám, že koronavirus má šest procent populace České republiky, která měla poslední měsíc rýmu. Ale to číslo může být podobně daleko od pravdy jako závěr, že se počet testovaných rovná nakaženým,“ dodává.
I normální populace, která nemá vážné zdravotní problémy a není ve vysokém věku, dnes žije ve strachu, že když vyleze na ulici, hrozí jí smrt. Jako by tu byl mor, který vyhladí desetitisíce lidí. „To se prostě nestane. Není nutné žít v panickém strachu z viru, pro zdravou populaci neznamená riziko,“ říká Křetínský.
Na druhou stranu opakuje, že boj proti koronaviru dává absolutní a obrovský smysl, jen se vede z jiného důvodu, než že by tu mělo zemřít několik procent populace. „Boj se vede za to, abychom tu neměli zbytečná úmrtí. I když smrtnost na koronavirus není tak obrovská, jak si lidé myslí, problémem je, že se šíří agresivně a u určitého počtu pacientů má velmi vážný průběh, který vyžaduje hospitalizaci,“ zdůraznil Křetínský.
Striktní opatření podle něj mají smysl jen po nějaké období. „Pokud bychom se všichni drželi v izolaci tři nebo čtyři měsíce, riskujeme, že epidemie přijde později se stejnou silou. Způsobili bychom ekonomickou krizi a nevyřešili problém,“ dodává s tím, že zákaz změní spoustu věcí, přijde ekonomický propad. Některé debaty – třeba o energetice – by se mohly začít vést racionálněji.
Psali jsme:
_635330511473257143.JPG&id=21652)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
