Ministři chtějí miliardy nad rámec rozpočtu. Schillerová se s nimi vypořádá

13.06.2018 7:14

Ministři v demisi se podle šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (za ANO) postavili k návrhu rozpočtu na příští rok rozumně, dohromady žádají navíc jednotky miliard korun. Přidat hodlá ministryně během letních jednání o změnách návrhu do kultury a také zdravotnictví, kde je podle ní nutné posílit kapitolu určenou na rezidenční místa nových lékařů. O návrhu hospodaření státu v příštím roce bude vláda jednat večer na zvláštním zasedání.

Ministři chtějí miliardy nad rámec rozpočtu. Schillerová se s nimi vypořádá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová

"Vážím si toho, že požadavky ministerstev byly postaveny rozumně. Že nepřišly v druhém kole požadavky na dalších 130 miliard," konstatovala ministryně při příchodu na pravidelné zasedání vlády ráno.

Připomněla, že v pondělí představila představu navyšování mezd ve státní sféře. "Ekonomika vykazuje znaky přehřátí a my nemůžeme rozpočet stavět nezodpovědným způsobem," popsala postoj, se kterým k vytvoření rozpočtu přistoupila.

Ministerstvo navrhuje schodek 50 miliard korun. Návrh počítá s více penězi na platy učitelů či důchody, a naopak s menšími náklady na dávky. Výdaje by měly růst většině úřadů a ministerstev. Výjimkou je například ministerstvo zdravotnictví, u něhož se ale počítá s vyšším výběrem peněz ze zdravotního pojištění.

S požadavky navíc dnes přijde ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO). "Chci otevřít téma vysokých škol a financí pro nepedagogické pracovníky ve školství," uvedl s tím, že s navýšením pro učitele v regionálním školství je spokojen. Chtěl by je nicméně promítnout i do plánu na rozpočty pro roky 2020 a 2021.  

Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu. Výdaje by tak měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Sumu na platy ve veřejné sféře chce vláda zvednout celkem o deset procent. Přidávat hodlá hlavně učitelům a špatně placeným profesím či oborům, v nichž chybějí pracovníci. Ostatním zaměstnancům, tedy hasičům, policistům či úředníkům se obnos na platy zvýší o šest procent.

Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června, v létě pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí ministerstvo financí návrh poslat vládě.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav, čtk

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…