Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?Anketa
O připravenosti na jakýkoli vývoj konfliktu na Ukrajině opakovaně hovoří i náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, který v pořadu Interview ČT 24 na podzim hovořil o snaze připravit se na velký konflikt.
Poslanec Radek Vondráček z hnutí ANO, který byl také hostem, uvedl, že by byl rád, aby Řehka s válečnou rétorikou mírnil: „Vnímal jsem rozhovor pana Řehky snad den před Vánoci, kde mluvil o přípravách na jadernou válku. Já bych opravdu poprosil o nějakou střídmost v těch vyjádřeních. Někdo by už měl říct, aby se mírnil. Ano, armáda se má připravovat na jakoukoli variantu, ale ta veřejná vyjádření, prosím vás, nějak ztlumit. Vyvolává to emoce, pan Řeka by měl ubrat. Ať vystupuje spíše ministryně obrany,“ prosil Vondráček o střídmost ve vyjadřování.
Senátorka Miroslava Němcová se generála Řehky zastala s tím, že je pro svou funkci velice kompetentní. „Já považuji pana náčelníka za velmi profesionální osobu a jsem velmi ráda, že v této době, kdy opravdu zuří válka téměř za našimi hranicemi, že takového kompetentního člověka v čele generálního štábu máme. On mluví o stejné věci, o které mluví předseda vojenského výboru NATO. I on říká, že musíme změnit své myšlení z éry, kdy bylo vše předvídatelné, na éru, kdy se může stát cokoli a naší povinností je se na to připravit,“ uvedla.
Výroky, že je třeba se připravovat na možný konflikt nevnímá jako strašení, naopak vědomi, že jsme připravováni, nás může obav zbavit. „Bavíme-li se o obavách, o strachu, ty jsou přirozené. Myslím, že každý má hrůzu z toho, že by žil ve stavu v jakém žijí třeba dnes Ukrajinci. Ale ta informovanost, budeme-li počítat s tím, že máme armádu, která si ví rady a bude nám sdělovat, že se připravuje na možná ohrožení a že budeme v této chvíli tyto informace přijímat, to nás těch velkých obav trochu zbaví a snímá z nás tíhu té hrůzy,“ věří Němcová.
Nemyslí si, že by se měl generál Řehka mírnit ve svých veřejných vyjádřeních: „Já jsem nezaznamenala takové vyjádření, které by mě od pana šéfa generálního štábu rozhořčilo. Já naopak bych očekávala častější informace, ať už od něj nebo od lidí, kteří jsou v armádě, aby občanskou veřejnost informovali natolik, aby všechny vrstvy společnosti začaly chápat ta rizika, která se na nás valí,“ pokračovala členka horní parlamentní komory.
Upozornila, že také Rusko významně posiluje svou armádu: „Když si připomeneme, že Rusko pro letošní rok ze svého rozpočtu vyčlenilo téměř třicet procent na vyzbrojování, oni tomu říkají posílení obrany, ale to znamená jít podřezávat krky všem, na které se vzpomenou. Zároveň doplnilo rozpočty těch silových rozpočtu ministerstva vnitra a tajné policie, to v součtu dává čtyřicet procent, tak co asi čekáme, že udělají? Oni se důkladně vyzbrojují a připravuji se, že válku, kterou nyní vedou proti Ukrajině, ještě zdesetinásobí,“ upozornila.
To vše se může podle ní obrátit v budoucnu i proti nám: „Rusko říká, že my jsme nepřátelskou zemí. Každou chvíli slyšíme nějaké výhrady proti Polsku, Pobaltí, Finsku, Švédsku apod. Myslím si, že být připraven je vždy výhodou,“ dodala senátorka.
Následně uvedla, že nerozumí vyjádřením šéfky poslaneckého hnutí ANO Aleny Schillerová, která uvedla, že nepotřebujeme tanky, ale potřebujeme silnice. „To v podstatě bylo prohlášení, které mířilo směrem k volbám, které nás v letošním roce čekají. A podle mého názoru to řekla proto, protože se snaží vypálit rybník jejich konkurentům na politickém spektru a nalákat k sobě lidi, kteří chodí demonstrovat do ulic a tvrdí, že existuje nějaká diplomatická cesta a je možné zastavit válku tím, že se podvolíme ruským požadavkům. A část z nich jsou skutečně Putinovi sympatizanti,“ řekla Němcová, členka ústavně-právního výboru.
Dalším tématem byl spor o korespondenční volbu, kterou prosazuje vláda. Ve čtvrtek večer skončil druhý den jednání o korespondenčním hlasování. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řečnil téměř jedenáct hodin. Podle zástupců opozice je tento návrh v rozporu s Ústavou. V debatě zůstalo přihlášených před 70 poslanců a dostalo se pouze na dva z nich.
Podle Němcové je úkolem státu umožnit všem svým občanům jít volit a nediskriminovat ty, kteří zrovna nejsou doma. „Stát by jim měl vyjít vstříc a umožnit jim korespondenční volbu. Nevidím problém ani v té tajnosti,“ míní.
V budoucnu Němcová vidí i cestu elektronické volby jako jednu z alternativ ulehčení hlasování. „Ta cesta tudy vede, byla jsem v Estonsku a tato země s tím žádný problém nemá. Teď ale budu ráda, když překonáme alespoň překážku té korespondenční volby, alespoň něco, co by se mohlo podařit ke zlepšení přístupu k volbám,“ uvedla senátorka Němcová, že elektronickou možnost volby by nezavrhovala, ale nyní není síla ji prosadit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
Filipes
