Na začátku pořadu se probíralo, zda nedojde ke zpoždění platnosti zákona o prokázání původu majetku. To by mohlo nastat kvůli žádosti ministra Andreje Babiše (ANO) o posunutí termínu na analýzu související s přípravou této právní normy. Faltýnek upozornil, že zodpovědnost v této věci leží také na ministru Jiřím Dienstbierovi (ČSSD), který za vládní návrhy zákonů zodpovídá. Mládek ale oponoval s tím, že návrh zákona bude předkládat ministr financí Andrej Babiš (ANO). Bělobrádek se přiznal, že nedokáže posoudit, zda jde o zdržování nebo ne. Podle něj by se měli politici na koaliční radě a na vládě dohodnout a nezdržovat se hádkami.
Mládek: Varianta s prodloužením těžby na Dole Paskov je levnější, než jej letos uzavřít
Na začátek části debaty o tom, zda by vláda měla do prodloužení života Dolu Paskov vložit zhruba miliardu korun, byl přehrán záznam Babišova vyjádření, v němž uvedl, že se kvůli celé věci setká se zástupcem vlastníka OKD. „Vzhledem k tomu, že z firmy odešlo 40 miliard, tak Bakalu nezabije, když tam jednu miliardu vrátí,“ uvedl Babiš v televizní nahrávce.
Mládek přiznal, že původně preferoval variantu, podle níž by stát Důl Paskov koupil za korunu. Příslušná komise, v níž byl i člen ANO Pavel Telička, se prý dopracovala k tomu, že nejlepším řešením bude prodloužit těžbu do roku 2016, přičemž by stát přidal jednu miliardu korun mimo jiné i na odstupné horníkům. To vše pod podmínkou souhlasu Evropské komise a také, že horníci budou zaměstnáni ještě tři roky. Podle Mládka by varianta, podle které by horníci skončili na Dole Paskov už letos v prosinci, stát přišla výrazně dráž, na tři miliardy.
Faltýnek na to reagoval, že na celou věc se hnutí ANO dívá selským rozumem. „Je to soukromá firma. Každý podnikatel by měl vytvářet rezervy na dobu, kdy bude hůře. Vytáhl aktiva a nakoupil něco jiného. Proč by to stát měl sanovat?“ Mládek na to reagoval, že už jednal s managementem firmy. Z jeho informací vyplývá, že až se Bakala stane jediným vlastníkem OKD, tak že „asi tam nějaké peníze vrátí“.
Psali jsme:
Mají státní instituce církvím drahé obrazy vracet ? Politici se neshodli
Politici přítomní ve vysílání pořadu se neshodli na tom, zda mají státní instituce vrátit církvím drahé obrazy, které by jim měly být podle zákona o církevních restitucích vráceny. Jako příklad byly uvedeny obrazy slavného vlámského malíře Petera Paula Rubense řádu Augustiniánů. Řád totiž hrozí, že pokud stát do Velikonoc závazně nepřislíbí jejich vrácení, Národní galerii, která je dosud vlastní, zažaluje. Ministr kultury v Rusnokově vládě Jiří Balvín řádu už vrácení obrazů slíbil.
Televize přehrála ze záznamu vyjádření pověřeného ředitele NG Víta Vlnase, který obrazy zatím vracet nechce. Hodlá vyčkat na výsledky jednání mezi zástupci státu a církví.
Bělobrádek by sice přivítal, kdyby se představitelé řádů zdrželi soudních žalob, ale nechápe, že představitelé státních institucí čekají na politické rozhodnutí. „To je otázka právní, existují-li smlouvy a zákon, musí postupovat podle práva. Dojde-li ke sporům, ať rozhodne soud.“
Mládek sice přiznal, že ředitelé státních institucí musí dodržovat zákon. Problémem je ale podle něj mravní hodnota zákona o církevních restitucích, který prošel jen díky hlasu trestně stíhaného, narychlo dosazeného poslance. Církevní řády by si podle Mládka neměly moc vyskakovat, protože za těchto okolností je jejich nárok mravně pochybný.
Faltýnek jen krátce podotkl, že zákony se mají ctít, přestože jsou přijaté hlasem trestně stíhaného poslance.
Bělobrádek zastává názor, že pokud byly zmíněné obrazy komunisty ukradeny, mají se vrátit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
