Pobaltská země na východním křídle NATO se podle vysokých představitelů obrany vydá cestou povinné vojenské služby i pro ženy. Důvodem je dramatický demografický pokles počtu mužů v branném věku, který ohrožuje schopnost Estonska naplnit plánované počty branců.

???? #ÚLTIMAHORA ?? ESTONIA CONSIDERA HACER OBLIGATORIO EL SERVICIO MILITAR PARA MUJERES ANTE LA CAÍDA DE LA NATALIDAD MASCULINA. La jefa de la Agencia de Recursos de Defensa, Anu Rannaveski, advirtió que antes de 2040 el país podría extender la conscripción a las mujeres debido a… pic.twitter.com/iQpcmvLr4K

— LET NOTICIAS - Libertad de Expresión para Todos (@LETNoticias) May 29, 2026

V současné době země s 1,3 milionu obyvatel má povinnou vojenskou službu pro muže, zatímco ženy se mohou připojit dobrovolně. Demografické trendy však stále více nutí politiky zvažovat rozšíření branné povinnosti i na ženy.

Ředitelka Agentury obranných zdrojů (KRA) Anu Rannaveskiová prohlásila, že zavedení branné povinnosti pro ženy je otázkou „kdy“, nikoli „jestli“. Podle jejích slov nebude Estonsko kolem roku 2040 schopno naplnit cíl 4100 branců ročně pouze z mužské populace. Počet narozených chlapců klesl z přibližně 15 000 na pouhých 4000–5000 ročně.

„Je jasné, že při těchto počtech rozhodně nemůžeme obsadit 4 100 míst, která jsou předpokládána v obranných plánech. Do roku 2040 bude problém již velmi zřetelný,“ řekla Rannaveskiová.

Estonské ženy se na vojnu zrovna nehrnou

V současnosti je v Estonsku povinná vojenská služba pouze pro muže ve věku 18–27 let, zatímco ženy se mohou přihlásit dobrovolně. Zájem žen však zůstává nízký. V posledních letech se do služby přihlásilo jen kolem 45–60 žen ročně. Rannaveskiová zdůraznila, že každá estonská občanka má povinnost podílet se na obraně nezávislosti země kvůli rostoucímu ohrožení ze strany Ruska.

Fotogalerie: - O připravenosti armády

Podobný názor nedávno vyjádřil i bývalý předseda estonského nejvyššího soudu Rait Maruste, který současný systém označil za diskriminační a volá po rozšíření povinnosti na ženy. Argumentuje, že moderní obrana zahrnuje řadu rolí, které nevyžadují extrémní fyzickou sílu.

Estonsko již v roce 2024 rozšířilo povinnou službu pro muže. Podle expertů by povinná služba pro ženy mohla být realitou již během příštích 10–15 let. Tento krok by představoval významný posun v estonské společnosti a mohl by ovlivnit i diskuse v dalších pobaltských zemích, které čelí podobným demografickým i bezpečnostním výzvám.

Vojákyně slouží se zbraněmi v Izraeli i v Evropě

Estonsko by v případě zavedení branné povinnosti pro ženy rozhodně nebylo první. V Izraeli je povinná vojenská služba pro ženy zavedena již desítky let. Většina izraelských žen slouží v Izraelských obranných silách (IDF) po dobu 24 měsíců, což je méně než muži. Existují výjimky pro vdané, matky, těhotné nebo nábožensky založené ženy. Izrael tak dlouhodobě ukazuje, že integrace žen do branného systému je možná a přispívá k celkové obranyschopnosti země.

Řada evropských zemí se snaží posílit své ozbrojené síly kvůli rostoucímu geopolitickému napětí. V roce 2015 se Norsko stalo prvním členem NATO, který zavedl genderově neutrální brannou povinnost, v roce 2017 ho následovalo Švédsko. Také Dánsko začalo letos zařazovat ženy do svého branného systému. Lotyšsko naznačilo, že povinná služba pro ženy by mohla začít kolem roku 2028.

Polsko v posledních letech zaznamenalo prudký nárůst počtu žen vstupujících do ozbrojených sil. Ženy nyní tvoří přibližně 17 % polské armády, oproti méně než 5 % před deseti lety. Služba však pro ně zůstává dobrovolná.

Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě

Česká republika má od roku 2005 plně profesionální armádu, základní povinná vojenská služba byla zrušena. Muži ani ženy neodcházejí „na vojnu“. Armáda se spoléhá na dobrovolníky a profesionální vojáky.

Nicméně branná povinnost jako taková v Česku platí pro všechny občany, muže i ženy od 18 do 60 let, a to podle branného zákona č. 585/2004 Sb. Povinnost vzniká automaticky dovršením 18 let. Zahrnuje nutnost připravovat se na obranu státu a plnit úkoly ozbrojených sil v případě krizové situace, válečného stavu nebo ohrožení.

České ženy tedy mají stejnou brannou povinnost jako muži. Mohou dobrovolně sloužit v armádě, kde tvoří přibližně 14 % personálu, nebo v aktivní záloze. V případě války nebo mimořádného stavu by mohly být povolány k mimořádné službě, případně k plnění jiných úkolů v rámci obrany, např. v oblasti zdravotnictví, logistiky, kybernetiky.

Fotogalerie: - Hrad v barvách NATO

V posledních letech se také v Česku vede diskuse o případném návratu nějaké formy vojenského výcviku kvůli bezpečnostní situaci. Náčelník generálního štábu Karel Řehka i další představitelé naznačují, že by v budoucnu mohlo dojít k povolávání specialistů, např. lékařů, na krátkodobý výcvik, ale zatím nejde o plošnou povinnou službu. Prezident Petr Pavel i vláda zatím považují obnovení pravidelné branné povinnosti za nepotřebné.

Pokud by se k rozšíření aktivní služby přistoupilo, objevují se hlasy, že by měla platit rovnost, tedy zahrnout i ženy. Zatím však žádná taková změna není na stole.

Psali jsme:

Ne každý je Vetchý. Umělci o zbrojení hodně jinak

Koncepce přípravy Čechů na obranu: Neziskovky, školy, strategická komunikace

Nejedeš na Ukrajinu, máš smůlu. Ukrajinské ambasády neobslouží muže

Generál Šándor: Rusům nevěří, tak proč se Fiala nepřipravuje na válku?