Ve Vyšních Lhotách, kde bydlí zhruba 800 obyvatel, měla být původně nová věznice. Nevyužitý areál čítající několik budov měl být příští rok přebudován za 120 milionů korun, o které už bylo požádáno Ministerstvo financí. ParlamentníListy.cz o tom informovala mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Jenže vzhledem k aktuální potřebě navýšit ubytovací kapacity pro uprchlíky resort spravedlnosti nabídl objekt pro asi 350 osob vnitru, které podle Hrochové už v pondělí sdělilo svůj zájem o převedení objektu v co možná nejrychlejším termínu.
Nováková: Z Prahy nám to jen oznámili
Objekt se tak znovu vrací pod správu Ministerstva vnitra, pod nímž fungoval jako tábor pro běžence od roku 1993 do roku 2009. Tehdejší nesouhlas obyvatel s rozhodnutím o zřízení útočiště pro uprchlíky nic nezměnil a podobně tomu bude zřejmě i dnes. „Z Prahy přicházejí informace výlučně oznamovací a my nemáme žádnou zákonnou možnost vývoj ovlivnit,“ postěžovala si starostka Dana Nováková.
Majitel restaurace: Obtěžovali hosty
S nastávající situací nejsou ParlamentnímiListy.cz oslovení obyvatelé vůbec spokojeni. „Češi nemají nic proti pomoci potřebným, jsme solidární národ, ale vzhledem k tomu, co se nyní děje, kdy se uprchlíci násilně dostávají do kamionů, házejí kameny po autech, a vidíme, co dělají islamisté, je pochopitelné, že v lidech převládá oprávněný strach,“ uvedl majitel zdejší restaurace.
Svá tvrzení opírá i o vlastní zkušenosti z doby, kdy zde byli uprchlíci ubytovaní. „Když měli vycházky, přišli k nám do restaurace Rumuni a Bulhaři. Bylo jich asi deset a obtěžovali naše hosty. Brali jim cigarety, pivo a nikdo s tím nebyl schopný nic udělat,“ doplnil majitel restaurace s tím, že obyvatelé Vyšních Lhot by podle něj byli raději, kdyby byla z objektu věznice, protože by tak byla lépe střežená. „Soukromá bezpečnostní agentura nebude schopna uhlídat, co se bude dít mimo areál, budou-li mít uprchlíci možnost volně se pohybovat po obci,“ obává se.
Fotogalerie: - Tábor ve Vyšních Lhotách
Uprchlíci, nebo vězňové? Není o co stát
Další z obyvatel, jenž bydlí asi sto padesát metrů od objektu a který v něm dokonce jako ostraha krátce pracoval, to vidí trochu jinak. „Pokud se tu budou uprchlíci volně pohybovat, bude z toho obrovský problém. Jestliže je sem jen přivezou s tím, že se ven nedostanou a za několik týdnů je odvezou někam pryč, tak není takový důvod k obavám. Když by ze zařízení někdo prchnul, pádil by odsud jako zajíc a dlouho by se tu nezdržoval,“ řekl asi padesátiletý muž pod podmínkou anonymity. Podle něj se však nějak areál využít musí. „Buď tu budou uprchlíci, anebo vězňové. Ani v jednom z případů není o co stát,“ doplnil.
Jiný z místních podle svých slov s uprchlíky nemá problém, pokud půjde o slušné lidi. „Musíme si uvědomit, že mnozí utíkají před válečnými konflikty. Naši lidé dělali to samé například během druhé světové války. Jak ale rozlišit, kdo může být nebezpečný a kdo ne? Myslím, že to ani vláda neví,“ vyjádřil se Václav Tesarčík, který má však stejně jako jiní obavy ohledně budoucího zabezpečení objektu.
Volný pohyb v obci zřejmě nebude
V zařízení budou uprchlíci pravděpodobně střeženi bez možnosti volného pohybu v obci a jejím okolí. Takováto informace však starostku příliš neuklidnila. „Sami nevíme, zda toto využití objektu bude lepší či horší než případná věznice a návštěvy odsouzených. Pořád to ale znamená, že je to řešení lepší než samotné pobytové zařízení, které by přineslo opravdu velké bezpečnostní ohrožení občanů našich i okolních obcí, zhoršení podmínek života v obci a v neposlední řadě by naše obce odsoudilo k postupnému vybydlení,“ sdělila s tím, že není zastánkyní uprchlíků a nikdy nevyslovila svůj souhlas s tímto využitím objektu. „Jsem z těch občanů, kteří tvrdí, že politika Evropské unie, a tím i naší republiky ve vztahu k uprchlíkům, je od samého počátku špatná a bohužel se nám všem nikoliv v dobrém slova smyslu vrátí,“ předpokládá Nováková.
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách nejprve sloužil jako pobytový. Pobývali v něm uprchlíci z Kosova, Afghánistánu či Srí Lanky. Čekali na rozhodnutí, zda dostanou v České republice azyl. V roce 1998 rozhodlo tehdejší Ministerstvo vnitra, že tam přesune záchytný tábor z Červeného Újezdu v Ústeckém kraji, a to především kvůli blízkosti slovenské hranice, přes kterou běženci většinou přicházeli. V záchytném zařízení procházeli prvními vyšetřeními, karanténou a pohovory, pak se většinou stěhovali do pobytových táborů. V roce 2012 si areál převzalo Ministerstvo spravedlnosti a nyní objekt připadne pod vnitro.
-
Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
