My že se o to nemáme zajímat? Vždyť to platíme. Odborář v ČT o důchodech

26.04.2023 22:00 | Ze sítí

Změny důchodů a daní se budou projednávat najednou a musí to být téma pro tripartitu, tvrdí odboráři, kterým dnes ministr práce a sociálních věcí představil záměry ohledně penzijní reformy. Jak by si změnu systému důchodů představovaly právě odbory, kde má stát šetřit a u koho vybrat víc daní, popsal v pořadu Interview ČT24 Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Stát se podle něj sám připravil o peníze a pak lidem vysílá signál, že nedostanou, co jim náleží. Všímá si, že v Česku bují švarcsystém a vláda to bere jako legální věc. „Lidé vidí, že se ve vztahu k nim stát nechová stejně,“ uvedl.

My že se o to nemáme zajímat? Vždyť to platíme. Odborář v ČT o důchodech
Foto: ČT24
Popisek: Vít Samek

Anketa

Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?

1%
98%
hlasovalo: 28100 lidí
„Důchodový systém je sice součástí veřejných financí, ale ten problém důchodového systému, který se chce řešit, je dlouhodobější, zatímco problém veřejných financí je akutní. Podle našeho názoru by se měl stát soustředit na akutní problém, který má, který je vyjádřen sumou 300 miliard ročního deficitu a zřejmě to bude ještě víc,“ vysvětlil Samek, proč odbory nechápou, že vláda chce řešit teď důchody a neřeší reformu veřejných financí, to je hlavní důvod, který chtějí odbory řešit najednou a na tripartitě.

„Nám z toho vyplývá, že ty první prostředky chtějí na tu důchodovou reformu získat od důchodců,“ doplnil v pořadu Interview ČT24.

Moderátor Daniel Takáč na jeho slova navázal tím, že důchodová reforma bude, a jaké budou daně, je politická otázka. „Proč do toho chtějí mluvit odbory? Nemáte se starat o to, jak dobře se mají zaměstnanci?“ zajímal se. „To je právě ono. Uvědomte si, že 87 procent výběru peněz veřejných financí plyne od skupin zaměstnanci a důchodci, prostřednictvím všech daňových kanálů, které máme. Proto mají přirozeně zájem o to, jak se s jejich prostředky hospodaří,“ zdůraznil odborář.

Připomněl, že účelem důchodového systému v žádném případě nemůže být, aby nahrazoval jiné veřejné systémy. „Zejména systémy státní pomoci, sociální podpory, stavu nouze, ale ani ekonomické systémy. Důchody mají být výsostný nástroj pro obstarání pokračování pracovního příjmu do stáří,“ pokračoval Samek.

„A že to zajímá zaměstnance? No aby ne! Pracují, jsou v těžkých a jiných profesích a najednou jim stát vysílá signál: ale vy nedostanete tolik, kolik jste si mysleli, zkrouhneme z toho nějaké ty prostředky. Je to politikum. Ústavní soud říkal, že v české politice máme systém důchodového pojištění, které musí představovat přiměřenou vazbu mezi zaplaceným pojistným a plněním, které z něj dostanete,“ připomněl. „Není to jen otázka politická, ale pro nás i otázka sociálně-ekonomická, týkající se zaměstnanců,“ doplnil.

K představám odborářů o důchodové reformě dodal: „Obecně naše představa, že je třeba zachovat první pilíř jako svébytný a silný, tedy aby z něj nebyly hrazeny dávky a plnění, jež nespadají svou povahou do důchodového systému, ale plní sociální funkci. A aby stát pečoval o příjmy tohoto důchodového systému.

A byly tu desítky operací, ve kterých stát přišel o své peníze, státní rozpočet připravili o desítky miliard korun. Vytvořili sumu 300 miliard, které představují finanční balvan, o kterém vláda jedná, co s ním provede,“ rozhodil Samek rukama. „To bylo hospodaření několika politických stran, kterým se před volbami hodilo zavázat si určité skupiny. Byla toho hromada a vše to bylo děláno na dluh, ale to si nikdo neřekl,“ uvedl a zmínil například zrušení daně z převodu nemovitostí, zrušení EET.

Po vládě žádají odbory analýzu: „Ukažte, co to přineslo, ve prospěch koho ty jednotlivé podpory šly a co to té ekonomice přineslo zpět. Chce to analýzu, aby se ukázalo, když se z rozpočtu vylilo sedmnáct miliard na zrychlení odpisů a zvýšení limitu pro vstupní cenu majetku, jestli to něco reálně přineslo, nebo jsme jenom podpořili některé firmy,“ žádá Samek za odbory tvrdá data.

Následně se věnoval také sporům kvůli změnám daní. „My jsme si příliš zvykli, že máme daňový systém jednou definovaný, že nic jiného než to, co v něm máme, není možné. Proto uvažujeme pouze v rozmezí výše sazby, jak se bude zdaňovat. Na druhé straně se nikdo nezabývá otázkou: platí všichni, kdo mají platit? To je velká, kruciální otázka.

Umožnili jsme pomocí švarcsystému a jiných praktik, které v České republice bují, že významná část lidí, která by měla odvádět významné daně, se tomu úspěšně vyhýbá. Dokonce to stát ani nepostihuje, švarcsystém se v podstatě bere jako legální věc. Stát nad tím jen mávne rukou a raději začne uvažovat o tom, že zvedne daně všem...,“ kroutil hlavou. „Ve společnosti se lidé nemají stejně, nic proti tomu, ale pak by stát neměl přistoupit k řešení šmahem,“ míní místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Je to chybná věc, vláda by to měla zvažovat. Lidé vidí, že se jim žije daleko hůř, a vidí i lidi, kterým se nežije hůř, než se jim žilo. A není to o závisti. Lidé vidí, že ve vztahu k nim se stát nechová stejně,“ dodal Vít Samek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…