Podracký se pustil do další své velké teorie, tentokrát o tom, co rozděluje moderní společnost. V době, kdy jsme se již podle něj smířili s tím, že materiální i kulturní nerovnosti budou stále existovat, vidí největší spor mezi tak zvanými nacionalisty a internacionalisty.

„Dnes nastává civilizační zlom způsobený globalizací. Technické prostředky dovolují snadnější komunikaci a cestování,“ vysvětluje Podracký a dodává „Nová generace vychovaná v tomto prostředí se chová jinak. Odložila staré hodnoty a prijala nové.“ Stát přitom přichází o moc, kterou získávají anonymní korporace, jež nelze hnát k zodpovědnosti, protože na ně nikdo nedosáhne, což lidi štve, jelikož nemají moc nad vlastním osudem a prostředky k prosazení svých zájmů.

„A tak se projevuje pomalu rozdělení na ty, kterým tento stav vyhovuje, stále tvrdí, jak je vlastně stát špatný, a na ty, kteří jsou si vědomi celé situace a považují ji za omezení svých práv a svobod,“ ve zkratce uvádí základní rozdíly mezi internacionalisty a nacionalisty. Internacionalismus vnímá jako předobraz nové ideologie, která vzešla z individualismu a neomarxismu – a tou je multikulturalismus.

Nástroj internacionalistů, „multikulturalismus vykvetlý z kulturního marxismu, jakási rovnost kultur žijících pohromadě“, je podle něj předem neúspěšný pokus o opětovnou snahu vzkřísit komunismus, akorát jej naroubovat na jiné prostředí, než to materiální. Podracký si nedokáže představit, jak by taková společnost mohla vypadat, v případě absence státních institucí. Byl by společný jazyk? Náboženství? Identita? Neví.

Celý text zde