Kavan uvedl, že pocity ze vstupu do Aliance má smíšené. Že jsme v NATO, nám podle něj zajistilo bezpečí. „To je nesmírně důležité, to nelze zpochybnit,“ říká bývalý ministr. Ale dodal, že nesouhlasil úplně se všemi vojenskými akty Aliance po vstupu Česka do ní. „Já oceňuju, že teď v poslední době se hodně hovoří v rámci Aliance, že by se měly omezit ty operace ‚out-of-area‘, tedy mimo území členských států NATO. K nimž došlo především potom, co jsme vstoupili, tedy především po útoku na dvojčata v září 2001. S tím mám trošičku problém, když takové operace nemají mandát bezpečnostní rady OSN. Já netvrdím, že je to naprosto nutné, ale v zahraniční politice, v koncepci, kterou jsem já předkládal a schválila ji vláda i parlament, tak jsme tam měli větu, že samozřejmě budeme čelit hrozbám, kterým čelí NATO jako integrální součást Aliance, ale že bychom považovali za vhodné, aby vojenské akce byly podpořeny mandátem bezpečnostní rady OSN,“ vysvětloval Kavan.
Martin Řezníček se pak bývalého ministra zeptal, zda válka v Afghánistánu zvyšuje bezpečnost členů Aliance. Kavan prohlásil, že to je téma k diskuzi, a on se dívá na to, zda jsou akce legální a legitimní, což není vždy totéž. Válka v Afghánistánu dle jeho názoru začala jako legitimní, ale po 17 letech se situace zase tak moc nezměnila, protože vláda kontroluje Kábul a Tálibán značnou část území. Takže chápe postoj Američanů, když chtějí začít vyjednávat.
Řezníček ho pak konfrontoval s názory prezidenta. Kavan vysvětlil, že s teroristy se nevyjednává, zvláště když jde například o únosy, ale nedělal by z toho absolutní pravidlo. „Neházel bych všechny teroristy do stejného pytle. Ve chvíli, kdy ti teroristé operují v rámci jednoho státu a neovlivňují bezpečí dalších států, což si myslím, že je situace právě v Afghánistánu, na rozdíl od Islámského státu, Al-Káidy a podobných...“ začal Kavan, ale Řezníček ho přerušil otázkou na poskytování útočiště mezinárodním teroristům. Kavan odvětil, že to bude určitě náplní jednání Američanů s Tálibánem. Pokud vyjednávání povedou k bezpečí a stabilitě v regionu, tak by byl Kavan pro.
Řezníček pak přehodil výhybku a zeptal se bývalého ministra, zda je něco na pocitech ohrožení u Ruska, když se Aliance rozšiřuje téměř až k jeho hranicím, vzhledem k tomu, že NATO údajně nabízelo Rusku opakovaně pomocnou ruku. „Je to sdružení suverénních států, které respektují územní celistvost, území hranic, hranice států jako takových, což se zrovna o Rusku říci nedá,“ kontrastoval moderátor. „Já si myslím, že určité obavy Ruska jsou legitimní. Já jsem hovořil několikrát s Michailem Sergejevičem Gorbačovem. Gorbačov mě ujistil, že on dostal ústní, ne písemný, uznávám, ne nějaké potvrzené, od pana Bakera, tehdy se jednalo o sjednocení Německa, ujištění, že NATO se nebude rozšiřovat dále na východ, natož vlastně až k ruským hranicím. Vzhledem k historii Ruska je nutné si uvědomit, že oni vžycky měli obavu z obklíčení.“
Řezníček se tázal, zda tedy ohrožuje NATO Rusko. „Já neříkám, že NATO ohrožuje Rusko. Vy jste se mě ptal, jestli jejich obavy jsou legitimní. Já si myslím, že ani Rusko neohrožuje vojensky nás, ani NATO neohrožuje vojensky Rusko. Ale chápu obavy Ruska, když se vojenské jednotky NATO přibližují k jejich hranicím, že se cítí obklíčeni, ohroženi, že to vyvolává sentimenty na jejich minulost. Jestli je to oprávněné, nebo ne, to už je otázka,“ opravoval Řezníčka Kavan. Ten se pak zeptal, zda se v průběhu devadesátých let nevyvinula situace natolik, že bylo neudržitelné trvat na něčem, co mohl prohlásit na začátku 90. let. Kavan souhlasil, že se situace opravdu vyvinula, ale prý bychom měli brát ohledy na obavy obou stran.
V interview s Kavanem nepadla žádná otázka na zásah NATO v Jugoslávii, ke kterému se Česko jako čerstvý člen muselo vyjádřit. Ovšem Deník N přinesl vzpomínku Alexandra Vondry, tehdy velvyslance v USA. „Čeští politici v té zkoušce elementární loajality hodně selhávali. S výjimkou prezidenta Havla neměl nikdo odvahu,“ řekl Deníku N. A použil příměr se pštrosem schovávajícím hlavu do písku.
„Například ministr zahraničí Kavan se v době, kdy se rozhodovalo o našem souhlasu s klíčovou fází vojenské operace, schoval na ostrov Mauricius, kde nebyl telefonní signál. A místopředseda vlády Egon Lánský, který měl na starosti koordinaci, se zamkl v Praze na noc do koupelny a pustil vodu tak, aby žádný telefon neslyšel,“ vzpomíná Vondra.
Kavan byl – se svým řeckým protějškem Jorgosem Papandreem – také iniciátorem takzvané česko-řecké iniciativy, která měla nálety ukončit, píše Deník N. Češi a Řekové předali v půli května generálnímu tajemníkovi NATO Javieru Solanovi návrh mírového plánu. V tom zásadním se s většinovou pozicí v Alianci míjel: netrval na tom, že nálety skončí až poté, co Jugoslávie oznámí stažení sil z Kosova. Skončit měly hned. „O této mírové iniciativě uvažujeme a jednáme již poměrně dlouho. Vlastně první úvaha byla formulována již několik dní poté, co bylo 24. března zahájeno bombardování,“ přiznával poslancům ministr zahraničí Kavan. Jinými slovy se podle Deníku N česká diplomacie snažila zvrátit postup, se kterým nejdříve navenek souhlasila.
autor: kas