Slovanská epopej v suterénu obchodního domu? Malíř Alfons Mucha věnoval soubor dvanácti pláten Praze s podmínkou, že pro ni mají být vystaveny vlastní prostory. Způsob, jakým je tato podmínka naplněna, vyvolává značné pochybnosti. A nejen z důvodů uměleckých, ale i finančních.
Od roku 1928, kdy autor po osmnácti letech práce slavnostně věnoval plátna metropoli, se nepodařilo situaci vyřešit ve smyslu splnění podmínky, že „město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu“. Mezitím epopej na různých místech Prahy, České republiky i světa obdivovaly miliony lidí.
V roce 2016, 88 let po předání, začal vnuk autora John Mucha dílo od Prahy vymáhat zpátky. Žaloba byla podle řady právníků absurdní (Alfons Mucha nebyl nikdy vlastníkem díla, tím byl americký průmyslník a mecenáš Crane, přítel T. G. Masaryka, který si u Muchy dílo objednal a zaplatil), ale spory se táhnou až do současnosti. Na přelomu roku, krátce před jednáním odvolacího soudu, vznikla mezi Muchou a vedením města dohoda.
John Omond Mucha je někdejší britský bankéř a zakladatel Muchovy nadace, syn pražského bohéma Jiřího Muchy z jeho manželství se skotskou skladatelkou Geraldine Thompsonovou. Syn umělecky orientovaných rodičů má svérázný životní příběh od mládí v pražské bohémě, přes studia v Británii a velmi úspěšnou kariéru bankéře v londýnské City.
Na začátku devadesátých let při příležitosti dědického řízení po Jiřím Muchovi zřídil několik právnických osob, do kterých byla převedena veškerá umělecká pozůstalost po jeho dědečkovi Alfonsi Muchovi. Ať je to Mucha Trust se sídlem v Lichtenštejnsku (vzniklá ještě před řádným vypořádáním dědictví), Mucha foundation, nebo česká Nadace Mucha.
Následovaly dědické spory s biologickou dcerou Jiřího Muchy Jarmilou Plockovou, která je právně na jeho úrovni. Ty skončily smírným vyrovnáním. V polovině minulého desetiletí ale paní Plockovou nemile překvapilo, když John Mucha přišel s dědickým nárokem na Epopej. Žalobou z roku 2016 uplatnil svůj nárok a soudní spor se vede doposud.
Součástí dohody, která má spor uzavřít, je rovněž závazek umístit Slovanskou epopej na 25 let do prostor v paláci Savarin u Václavského náměstí.
Savarin, to je velký developerský projekt paláce s obchody a restauracemi, budovaný společností Crestyl, která je rovněž stranou dohody o Epopeji. Základem projektu, který má být jedním z největších developerských počinů v centru Prahy, je památkově chráněný barokní palác.
Proti dohodě však protestovala Jarmila Mucha Plocková. Té kromě toho, že navzdory příslibu magistrátu, že bude u všech jednání, nebyla o dohodě dopředu informována, vadí i sám fakt, že světově uznávané dílo má být umístěno kdesi v suterénu obchodního centra.
Podle paní Mucha Plockové je navíc sama smlouva extrémně nevýhodná pro město. Upozorňuje na propojení Johna Muchy s developerskou firmou Crestyl a na řadu ustanovení, které pražského daňového poplatníka velmi nepříjemně překvapí.
„K mému zděšení se podle této smlouvy město zbavilo rozhodování o epopeji, svém majetku, a podřizuje se zájmům Johna Muchy, a to za podmínek nejen pro město vysoce finančně ztrátových, ale i pro umělecké dílo nedůstojných,“ uvedla nedávno pro Lidové noviny.
Především je to výše nájemného, které Praha bude Savarinu za prostory epopeje platit. Částka je definována v eurech za metr čtvereční, reálná výše v korunách jde k 1,5 milionu měsíčně. O nájemném se navíc hovoří jako o „počátečním“. Doba kontraktu je 25 let, s opcí na dalších 5.
Psali jsme:
V rozhovoru připomněla i historii, kterak developer původně v podzemí plánoval velkokapacitní garáže. Když mu ale památkáři zamítli nájezdové rampy v historické zástavbě, rozhodl se rozsáhlé podzemní prostory využít pro světově oceňované dílo.
Ona sama by se prý jako vnučka autora musela za tuto prezentaci uměleckého díla stydět.
Dohoda má i několik dalších sporných bodů. Developer, společnost Crestyl, má být mimo jiné součástí poradního uměleckého orgánu, který bude rozhodovat o provozu Epopeje (tedy třeba i o tom, kam bude zapůjčena). U developera, který buduje prostory a čerpá z nich nájem, jde o vysoce nadstandardní právo.
Také na ni má navazovat další dohoda, kterou Crestyl pronajme Muchovi prostory pro tzv. Rodinnou sbírku, což je soukromá sbírka Johna Muchy, který tak bude vydělávat na spolupráci s Epopejí.
Proč ale smlouvu podepisoval pražský magistrát? Podle některých se současná koalice a zejména hnutí Praha sobě, jehož je Hana Třeštíková výraznou členkou, snaží půl roku před komunálními volbami předvést, že právě oni dokázali po sto letech problém vyřešit.
„Praha by mohla o epopej přijít a bylo by nezodpovědné takové riziko postupovat,“ vysvětlovala pro Lidové noviny radní Hana Třeštíková. Ta zdůraznila, že Epopej je chloubou Prahy a její osud se teď už nebude měnit s každou novou politickou reprezentací.
Ohledně komerčního nájemného, které Praha bude platit developerovi, Třeštíková tvrdí, že to bylo jediné řešení. Město prý sice bude platit nájem, ale současně bude mít podíl na procentech z tržby.
Kauza vyvolává mnoho otázek. Jak na vedení magistrátu, tak na pana Johna Muchu. ParlamentníListy.cz tyto otázky budou klást.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
