Na oslavy vstupu do NATO přijíždí Madeleine Albrightová. Hodlá též přednášet o fašismu a Trumpovi

10.03.2019 7:43

Pražská rodačka a první žena na postu ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová (81) proslula jako rázná dáma. Nebyla vizionářkou zahraniční politiky, ale tvrdou zastánkyní amerických zájmů. Nadšená americká i česká patriotka, jíž pojilo přátelství s Václavem Havlem, se také zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO. Albrightová přijede v pondělí do Prahy, aby zde představila svou novou knihu Fašismus: Varování.

Na oslavy vstupu do NATO přijíždí Madeleine Albrightová. Hodlá též přednášet o fašismu a Trumpovi
Foto: youtube.com
Popisek: Madeleine Albrightová na autogramiádě ke knize „Pražská zima"

Politička, svého času považovaná za nejvlivnější ženu na světě, žije aktivním životem. Poté, co skončila ve funkci šéfky americké diplomacie (1997 až 2001), své zájmy nijak neomezila - cestuje, přednáší, podniká (její jméno je spjato například s firmou Albright Stonebridge Group) a píše knihy. O politiku se stále zajímá. V prezidentských volbách v roce 2016 podporovala Hillary Clintonovou, vůči současnému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi se ostře vymezuje.

Hvězda Albrightové zazářila v lednu 1997, když ji po obhájení svého mandátu Bill Clinton požádal, aby se stala první ženou v čele americké diplomacie. Albrightové se podařila řada věcí, její nekompromisní přístup i břitký jazyk byl ale také často zdrojem kritiky. Za největší úspěch sama považuje řešení kosovského problému, za nějž však byla i kritizována a některými obviněna, že vyprovokovala zbytečnou válku špatným vedením mírové konference v Rambouillet.

Takto to dopadlo, když Albrightová v Praze představovala knihu naposledy:

Albrightová podporovala rozšíření NATO na východ a uvolnění amerických vztahů s Vietnamem a Severní Koreou. Jako svoji prohru pociťuje fakt, že se jí nepodařilo dokončit řešení izraelsko-palestinského problému. Clintonova vláda byla podle ní již blízko, ale administrativa jeho nástupce George Bushe začala poté razit strategii ABC (All But Clinton - Vše, jen ne Clinton). Albrightová byla tvrdou kritičkou války v Iráku, která podle ní byla „horší než Vietnam“.

Narodila se 15. května 1937 v Praze jako Marie Jana Körbelová, první ze tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela (německou přehlásku ze jména vypustila rodina po válce). Po vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie. Madlenka, jak jí doma říkali, byla vychována jako katolička a o svém židovském původu neměla tušení až do roku 1996. Tehdy jí novináři odhalili, že se její židovští prarodiče a desítky dalších příbuzných stali oběťmi holokaustu.

Po válce rodina bydlela krátce v Praze, než otec Albrightové začal pracovat na velvyslanectví v Bělehradě. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl ale jako nepřítel státu odsouzen k smrti a rodina požádala o politický azyl v USA. Madeleine, jak začala psát své jméno na škole ve Švýcarsku, vystudovala v USA politologii, veřejné právo a státovědu (magisterský titul v roce 1968, doktorát v roce 1976) a specializovala se na východní Evropu a vztahy Východ-Západ.

Přestávky ve studiu Albrightové zapříčinily mateřské povinnosti. V roce 1959 si vzala novináře ze zámožné rodiny Josepha Albrighta a narodily se jim tři dcery - Katherine a dvojčata Anne a Alice. Pozdější kariérní vzestup však manželství nevydrželo a svazek po 23 letech skončil rozvodem. „Velmi mě to tehdy mrzelo,“ přiznala.

V polovině 70. let 20. století se Albrightová zapojila do práce ve volebním štábu Demokratické strany. V roce 1978 přijala nabídku svého profesora z Columbijské univerzity Zbigniewa Brzezinského a působila jako poradkyně v Radě národní bezpečnosti. Pomáhala také demokratům s prezidentskými kampaněmi. Třetí z nich byla úspěšná a vítězný Clinton si ji v roce 1992 vybral jako zástupkyni USA při OSN - jako první ženu a prvního nerodilého Američana.

Politička, která kromě angličtiny a češtiny ovládá i polštinu, ruštinu a francouzštinu, navštěvuje rodné Česko poměrně často. Hned po sametové revoluci v roce 1989 byla poradkyní Havla, v roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání - Řád Bílého lva. Havlovu památku uctila spolu s Clintonovými v prosinci 2011 účastí na pohřbu. Albrightová také několikrát navštívila památník v Terezíně, v roce 2015 zde odhalila pamětní desku své rodině.

Je také známou sběratelkou různých broží, jimiž ráda vyjadřovala svou náladu a záměry. Její „špendlíková diplomacie“ se stala vyhlášenou. O brožích vydala také knihu s názvem Tajná řeč broží s podtitulem Příběhy z mé šperkovnice. Albrightová je autorkou i dalších publikací: pamětí Madeleine - Nejlepší ze všech možných světů (2003), knihy Mocní a všemohoucí: Úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích (2006) či vzpomínkové knihy Pražská zima (2012).

V Praze by ráda představila svou nejnovější knihu Fašismus: Varování. Svou knihu s názvem Fascism: A Warning vydala Albrightová v USA v loni v dubnu. V knize autorka varuje před křehkostí demokratických vlád a úpadkem liberální demokracie po celém světě. Albrightová rovněž poukazuje na krizi, kterou zažívají Spojené státy pod vládou prezidenta Donalda Trumpa.

Napsání knihy plánovala ještě před Trumpovým zvolením, přesto současný americký prezident v knize zabírá nezanedbatelný prostor. „Představíme-li si fašismus jako ránu z minulosti, jež se téměř zacelila, pak Trump v Bílém domě se rovná stržení obvazu a rozdráždění té dřívější rány,“ napsala Abrightová.

Od bývalého prezidenta Baracka Obamy obdržela v roce 2012 nejvyšší civilní vyznamenání USA - Medaili svobody. Získala rovněž Thayerovu cenu (2013), kterou uděluje vojenská akademie West Point.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A k čemu máme volby? Zeman se vysmál „křiklounům“ z Milionu chvilek. A zhrozil se nad Rittigem. Ten člověk...

21:59 A k čemu máme volby? Zeman se vysmál „křiklounům“ z Milionu chvilek. A zhrozil se nad Rittigem. Ten člověk...

Prezident Miloš Zeman opět promluvil k českým divákům na TV Barrandov o svých názorech na aktuální d…