Na pražském Vítkově se koná pieta k výročí vzniku státu

28.10.2017 10:33

Politici, zástupci armády, váleční veteráni z druhé světové války i zástupci spolků si u Národního památníku v Praze na Vítkově připomínají výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a zástupci Ministerstva obrany. Oslavy 99. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě.

Na pražském Vítkově se koná pieta k výročí vzniku státu
Foto: Jonáš Kříž
Popisek: Armádní muzeum pod pražským Vítkovem

Ceremoniál na Vítkově se tradičně koná za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba také zahrála státní hymnu. Následovalo kladení věnců, tentokrát v netradiční podobě. Místo postupného pokládání věnců byly ve stejné chvíli pokládány najednou věnce tři. Pouze prezident Zeman měl privilegium samostatného pokládání. Na závěr piety zazní na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. V minulých letech nad památníkem také přeletěly vrtulníky či letadla armády, letos průlet naplánován není.

Pieta se koná za účasti jednotek ozbrojených sil a policie. Nastoupeni jsou třeba vojáci 4. brigády rychlého nasazení, čestné stráže nebo Hradní stráže. Na pietu se přišly podívat desítky lidí.

Akce k založení republiky se dnes konají i na dalších místech republiky, třeba v Ostravě nebo v Plzni. V Moravském Krumlově bude odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomene pamětní deska u pevnosti.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda.

Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Lidé si v něm mohou prohlédnout expozici o významných meznících české a československé státnosti ve 20. století. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…