„Do konce roku 2014 musíme Důl Paskov uzavřít, s žádnou jinou variantou ani nepočítáme,“ prohlásil Fabián a takové rozhodnutí odůvodnil tím, že OKD nechce dotovat ztrátový provoz. „Když máte ztrátové podnikání, nemůžete ho uměle prodlužovat. Jakákoliv forma fungování podniku nad rok 2014 by byla možná pouze tehdy, kdyby se někdo jiný podílel na těžbě,“ řekl s tím, že by důl mohl být otevřený dalších několik let, například s finanční pomocí od státu.
To však Zeman i Rusnok odmítají. Podle nich by těžbu měl platit pouze majitel dolu, tedy společnost OKD, a to bez přispění státu.
Chceme sociální podporu pro propuštěné zaměstnance
Obsahem plánované schůzky tak podle slov Fabiána bude diskuze o současných problémech OKD a dalším vývoji této společnosti. Zdůraznil, že vedení OKD od státu nic nepožaduje, pouze si přeje otevřít diskuzi. „Rádi bychom hovořili o tom, zda je či není možné najít určitou formu sociální podpory pro lidi, které propustíme, podobně jako tomu bylo v dalších státech, například v Polsku nebo Rumunsku,“ upřesnil.
Ve výroční zprávě OKD stojí, že jejich nejcennějším kapitálem jsou jejich zaměstnanci. Uzavření Dolu Paskov se však dotkne přibližně třech tisíc z nich. Fabián uvedl, že vedení firmy v současné době zpracovává sociální program, který pracovníkům v Dole Paskov nabídne pomocnou ruku. V jeho rámci bude moci přibližně 750 lidí přejít na jiné doly v oblasti Karviné. Další lidé zůstanou ještě nějaký čas pracovat v Paskově i po jeho uzavření či odejdou do předčasných důchodů. Se ztrátou zaměstnání se tak prý bude potýkat 1 200 až 1 400 lidí.
Stejným problémům čelí i další firmy
„Dáváme lidem jistotu, že mají před sebou ještě 28 měsíčních výplat, každá bude ve výši 35 tisíc korun,“ dodal s tím, že se jedná v rámci regionu o nadstandardní podmínky. Podivil se také nad skutečností, že zatímco od devadesátých let poklesl počet zaměstnanců společnosti o desítky tisíc, nikdo se nad tím tolik nepozastavoval jako dnes, kdy je ve hře číslo mnohem nižší.
Podle Fabiána problémy OKD nejsou jen problémy této firmy, ale všech velkých těžebních společností ve světě. Mohou za to prý strukturální problémy v Evropské unii, snížení poptávky po uhlí v Číně a pokles ceny uhlí. „Letos očekáváme ztráty až ve výši několika miliard korun,“ odhadl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
