Nic takového volební výbor Poslanecké sněmovny při slyšeních kandidátů do mediálních rad nepamatuje, co se strhlo při vystoupení ekonomky Hany Lipovské. Je třeba předeslat, že tento týden od úterý do čtvrtka si členové tohoto výboru vyslechnou 86 kandidátů, kteří chtějí dohlížet na Českou televizi, a třicet, kteří mají stejný záměr u Českého rozhlasu. Každý z nominovaných dostává pět minut na vlastní představení a deset minut pak čelí otázkám poslanců. Čas se striktně hlídá, aby nebyl žádný z uchazečů zvýhodněn, nebo naopak znevýhodněn. I tak zaberou tato slyšení zákonodárcům čas každý den od osmi ráno do osmi večer s hodinovou pauzou na oběd. Letošní slyšení navíc okořenila přítomnost členů Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky Lukáše Wagenknechta, Marka Hilšera a Davida Smoljaka. Právě kvůli posledním dvěma jmenovaným došlo ke zmíněné mele.
Chcete, aby byl Donald J. Trump znovuzvolen prezidentem USA?Anketa
Asi není třeba připomínat, že oba podepsali otevřený dopis, v němž vyzvali Českou biskupskou konferenci, aby se distancovala od názorů ekonomky Hany Lipovské a stáhla její kandidaturu do Rady ČT. Když jim nebylo vyhověno, přišli si to s nepohodlnou analytičkou vyřídit na poslaneckou půdu sami. Zatímco David Smoljak byl přítomen při celém odpoledním slyšení, Marek Hilšer si evidentně v diáři zakroužkoval čas, na který byla pozvána Hana Lipovská, a přišel jen pár minut před ním. Ekonomka si však z jejich přítomnosti nic nedělala a v úvodu svého vystoupení zažertovala, že by spíš měla říkat, co všechno není, kdyby vzala v úvahu, co všechno se o sobě v posledních deseti dnech dočetla. „Jsem národohospodář a zabývám se otázkou blahobytu České republiky. K tomu patří otázky demokracie a svobody. A při tom nelze ignorovat ‚slona na naší zahrádce‘, média veřejné služby,“ přešla na vážnější notu.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Politiky se ovlivnit nenechá, nedokázal to ani prezident Klaus
Upozornila, že sice nedokáže posoudit, jestli Česká televize vysílá kvalitní filmy nebo jakou úroveň mají sportovní přenosy, ale umí posoudit vztahy a jako ekonom je nejlépe pozná z peněžních toků. Nemůže říci, že by média mohla za vznik ekonomické krize, ale mohou za její prohloubení. „Když je ohroženo financování České televize, tak je ohrožena svoboda a demokracie v České republice. Dostane-li se televize pod tlak od toho, na koho má dohlížet, pak je svoboda ohrožena,“ vysvětlila Hana Lipovská s tím, že každý, kdo sledoval schvalování výročních zpráv ČT, tuší, že tento stav nemusí trvat dlouho. Dotazy poslanců odstartoval pirátský poslanec Tomáš Martínek, kterého zajímalo, zda by v Radě ČT působila nezávisle na politicích, s nimiž spolupracuje, což směřovalo k jejímu působení v Institutu Václava Klause.
Fotogalerie: - Rozloučení s Kuberou
Ekonomka vysvětlila, že v Institutu Václava Klause nepůsobí od 31. prosince minulého roku, kdy jí skončila smlouva, která byla svým způsobem formou stáže, a podotkla, že je schopná si sednout k jednomu stolu s politikem z jakékoli strany a hnutí. „Jako ekonomovi mi jde o to, aby vládli lidé, kteří rozumí ekonomice. Je mi jedno, z jaké jsou strany, pokud mám jistotu, že naslouchají ekonomickým argumentům. Neumím si představit, že by mě jakýkoli politik mohl ovlivňovat. To se nepodařilo ani prezidentu Klausovi. Pamatuji si okamžik, kdy po mně kvůli mé neústupnosti něčím lehce hodil, už ani nevím čím,“ pobavila Hana Lipovská přítomné. Pak už zcela vážně a odhodlaně pronesla, že Rada ČT nesmí být sborem přikyvovačů, ale radní mají mezi sebou diskutovat a třeba se i hádat.
Smoljaka zajímalo, jak chce kontrolovat veřejnou službu
Na kandidátku do Rady ČT se pak obrátil Patrik Nacher s tím, že jí dá stejnou otázku, jakou už dal i jiným ekonomům, kterých si váží. Zajímalo ho, jak by měla Česká televize postupovat na výdajové stránce, když je financování dlouhodobě neudržitelné a příjmová stránka vyplývá ze zákona. Hana Lipovská předeslala, že jako radní by samozřejmě nesestavovala rozpočet, ale vidí v něm prostor pro zefektivňování, a to hlavně v jevech a vysíláních, co se opakují. Tedy fotbalové mistrovství světa, letní a zimní olympijské hry nebo volby. „Jsou vždy nárazové a způsobují tak výdajové problémy. Neškrtala bych ve mzdách, ale šetřit by se dalo v kapitálových výdajích a investicích. Už snad nebudou další vlny digitalizace, takže tím jsme se už velkých kapitálových výdajů zbavili. K úvaze je, zda musíme být ve fyzické variantě v každém kraji. Tak bych škrtala, ale racionálně, ne natvrdo, v kapitole investičních výdajů,“ vysvětlila Hana Lipovská.
Psali jsme:
V závěru vyhrazené čtvrthodiny se dostalo i na senátora Davida Smoljaka, který se ptal, zda platí to, co před pár dny řekla v rozhovoru pro Deník N, že nerozumí smyslu veřejnoprávních médií a jak by za těchto okolností chtěla kontrolovat veřejnou službu. Adeptka na funkci radní ho decentně upozornila, že ten rozhovor poskytla před časem pro ParlamentníListy.cz a Deník N ho jenom připomenul. „Jako ekonom vnímám tři různé náplně termínu veřejnoprávnost. První vrstva je subjekt veřejného práva, druhá vrstva je užívána ve smyslu vyživovaný televizními poplatky, a tam jako ekonom budu tvrdit, že máme prozkoumat všechny způsoby financování. A třetí vrstva je v zákoně, že úkolem ČT je poskytování veřejné služby. S tím nikdy nebudu polemizovat. Musí se však hlídat, aby byla dodržena litera zákona. A jako ekonoma mě bude zajímat, zda má tohle naplňovat subjekt státní, veřejnoprávní, soukromý nebo jiný. Půjde mi o to, která forma bude nejefektivnější pro hlavní cíl, tedy plnění veřejné služby,“ konstatovala Hana Lipovská.
Máte tu svého koně a útočíte na konkurenty, kritizoval poslanec
Senátorovy dotazy zvedly ze židle místopředsedu volebního výboru Aleše Juchelku. „Pan Smoljak je tu ve střetu zájmů, protože podepsal přihlášku jinému kandidátovi, kterého jsme tu dnes měli, Heřmanu Chromému, a teď se tu vyptává jeho konkurenčních kandidátů. To je etická nerovnost, že kladete otázky jiným kandidátům, když tady máte svého koně,“ upozornil na neférovost počínání Davida Smoljaka. To si senátor zvolený za STAN v doplňovacích volbách na Praze 9 za Zuzanu Baudyšovou odmítal nechat líbit. I když předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil slyšení Hany Lipovské se zdůvodněním, že už byl překročen vymezený čas a že toto slyšení trvá už sedmnáct minut, vehementně se dožadoval slova. Nakonec mu ho předsedající udělil, a tak mohl David Smoljak říci, že Heřman Chromý není jeho kůň, že to je kandidát spolku Svobodu médiím, a on jeho nominaci za spolek Hany Marvanové pouze podepsal.
To už atmosféra v zasedací místnosti volebního výboru zhoustla a ještě o to víc, když si chtěl vzít slovo senátor Marek Hilšer, který mezi poslance očividně zavítal jen proto, aby si vyřídil nějaké otevřené účty s Hanou Lipovskou. Předseda volebního výboru mu slovo nedal, ale na to poražený z prezidentské volby pranic nedbal a spustil vodopád příkrých slov na adresu kandidátky. Poslanci poté jen udiveně přihlíželi, jak na jejich výboru ignoruje host Marek Hilšer veškerá pravidla nerespektováním pokynů předsedy počínaje a výrazným překročením závazného limitu konče. Vrcholem jeho počínání bylo to, že vůbec nepoložil otázku a jen vypočítával domnělé „hříchy“ kandidátky. Jeho monologu nakonec přece jen učinil přítrž předseda Stanislav Berkovec, když oznámil, že slyšení trvá už 25 minut, že ho ukončuje a vyhlašuje přestávku.
Zveřejním, že jste mi neumožnili položit otázku, zlobil se senátor
V té chvíli už mohly panovat obavy, kam až Marek Hilšer dojde. A to třeba při vzpomínce na to, jak v roce 2014 spolu s dalším aktivistou Otakarem van Gemundem nazí protestovali na Úřadu vlády přímo před řečnícím vicepremiérem Bělobrádkem proti ruské politice na Ukrajině. Lékař Hilšer si na své nahé tělo namaloval ukrajinskou vlajku a napsal slogan „Nebuďte s Putinem“, jeho parťák sekundoval heslem „Chraňte svobodu, ne paštiky“. Až tak daleko to tentokrát naštěstí nedošlo. „Já to zveřejním, že jste mi neumožnili položit otázku,“ zkusil ještě senátor tlačit poslance ke zdi, ale ti už na něj nedbali a vstávali ze židlí. Ještě na chodbě však vedl plamennou diskusi s triem poslanců, od něhož se mu však dostalo výtky, že je neukázněný zákonodárce a nerespektuje pravidla. „Nejsem neukázněný, ale vy jste mě nenechali položit otázku,“ stál si na svém.
Středeční maratón slyšení odstartoval ekonom Radek Žádník, který na jaře roku 2017 jako první na veřejném fóru upozornil, že hospodaření České televize je od roku 2012 každým rokem deficitní, že to výroční zprávy předkládané Radou ČT poslancům zakrývají a že to je u veřejnoprávního média velký problém. Před volebním výborem poukázal na to, že potíž je v kontrole toho, jak se nakládá s obrovskou sumou, kterou veřejnoprávní televize inkasuje prostřednictvím koncesionářských poplatků, a proto by se přimlouval za to, aby tuto pravomoc nově dostal Nejvyšší kontrolní úřad. Naopak za této situace by mu připadalo zcela nepatřičné chtít po koncesionářích ještě víc peněz, něž je oněch 1 620 korun ročně od každého plátce. „Nemůžete nalévat peníze do černé díry,“ konstatoval s tím, že existují v rámci hospodaření ČT možné úspory.
Místo okoukaného Moravce by to chtělo moderátory z krajů
Stávající člen Rady ČT Vratislav Dostál informoval o tom, že několik let trvající stav nerostoucích příjmů a naopak stále se zvyšujících nákladů hodlal generální ředitel Petr Dvořák řešit jediným způsobem. „Pracoval pouze s variantou zvýšení koncesionářských poplatků. Upozornil jsem ho, že to je v situaci rok a půl před parlamentními volbami zcela nereálné,“ sdělil poslancům Vratislav Dostál. Přišel také se zajímavou myšlenkou o tom, jak by Česká televize měla přistoupit k pokrytí letošních krajských voleb: „Místo ‚hvězd‘ z centra, které si o problémech v konkrétním kraji přečtou hodinu před vysíláním, by moderování předvolebních diskusí mělo být svěřeno redaktorům či moderátorům z příslušného kraje, kteří jsou s nimi denně konfrontováni.“ Bude zajímavé sledovat, jestli tenhle nápad vezmou na Kavčích horách za svůj, nebo budou setrvávat u okoukaných tváří typu Václava Moravce.
Předskokany středečního slyšení bylo osm uchazečů, kteří se členům volebního výboru představili už v úterý na závěr slyšení kandidátů do Rady Českého rozhlasu. Z této osmičky je třeba zmínit dva končící radní, Jana Bednáře a Luboše Beniaka. Velké sebevědomí nechybělo především nynějšímu předsedovi: „Moje angažovanost v této radě je ku prospěchu věci. Pokračoval bych v činnosti, kterou dělám, cítím se k tomu být kvalifikován,“ prohlásil Jan Bednář během své řeči. Ještě více překvapil tím, když o dozorčí komisi tvrdil, že to jsou odborníci na právní a daňové otázky, s jejichž prací je spokojen. Přitom na posledním jednání Rady ČT v minulém roce konstatoval, že je k zamyšlení práce dozorčí komise, když nedokáže dát radním doporučení k předloženému finančnímu plánu České televize na rok 2020. S jeho zvolením by se tak na stojatých vodách v kontrolním orgánu asi moc nezměnilo.
Končící radní se chválí, noví kandidáti ale nešetří kritikou
To platí i o jeho kolegovi Luboši Beniakovi, který se také uchází o znovuzvolení a rovněž nepochybuje o tom, že šest let při kontrole ČT odváděl dobrou práci. „Podařilo se mi naplnit očekávání, co jsem sám od sebe měl,“ dmul se pýchou a své vystoupení zakončil tvrzením, že ČT je v dobré finanční kondici a její hospodaření je řízeno dobře. To někteří jiní kandidáti volili k veřejnoprávní televizi kritičtější slova. „Na seminář o svobodě slova v ČTK přijely z České televize dva štáby – jeden ze zpravodajství, druhý z Newsroomu ČT24. Proboha, to se nemohly domluvit?“ ilustroval na konkrétním příkladu bývalý předseda Rady ČTK Miroslav Augustin, že šetření není v České televizi vždy na prvním místě. Kritický byl i bývalý výkonný ředitel ČT24 a také zahraniční zpravodaj v USA Roman Bradáč: „Rada ČT nefunguje, jak by měla. Není vidět, v jaké kondici Česká televize je, ale brzy to vidět bude a je otázka, jestli to nebude pozdě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
