Nakažlivé choroby, nenávist k židům i křesťanům, rušení vánočních tradic, v médiích propaganda místo informací. Tvrdá data o tom, jak Německo „zvládá“ obohacování imigranty

16.05.2018 4:43

Islamistický terorismus je největší výzva, které Spolkový úřad pro ochranu ústavy čelí a jde o jednu z největších hrozeb z pohledu vnitřní bezpečnosti Německa. Tato slova pronesl Hans-Georg Maassen, šéf vnitřní civilní zpravodajské služby Německa. Podle nedávného výzkumu zaměřeného na nárůst muslimské populace v Evropě dosáhl počet muslimů v Německu pěti milionů v polovině roku 2015, ale není v něm započítán více než milion muslimských žadatelů o azyl, kteří do země dorazili v letech 2015–2017, protože se očekává, že nedostanou uprchlický status. Think-tank Gatestone Institute v New Yorku zpracoval chronologický přehled některých hlavních událostí spojených se vzestupem islámu v Německu. Pro českou verzi text mapující druhéí pololetí loňského roku přeložil Radomír Bobek.

Nakažlivé choroby, nenávist k židům i křesťanům, rušení vánočních tradic, v médiích propaganda místo informací. Tvrdá data o tom, jak Německo „zvládá“ obohacování imigranty
Foto: hns
Popisek: Německá vlajka překrytá vlajkou IS, ilustrační koláž

Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost o tom, o čem mainstreamová média mlčí. Jeho vedoucí spolupracovník Soeren Kern se věnuje velice podrobně islamizaci Velké Británie, Německa i Francie. O překlad jeho textu Islamizace Německa v roce 2017 se pro českou verzi Gatestone Institute zasloužil Radomír Bobek. ParlamentníListy.cz v nezkrácené podobě zveřejňují text týkající se druhého pololetí minulého roku. Původní článek v anglickém originále naleznete zde.

  • „Musíme očekávat další útoky jednotlivců nebo teroristických skupin. Islamistický terorismus je největší výzva, které Spolkový úřad pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz – BfV) čelí a vnímáme ji jako jednu z největších hrozeb z pohledu vnitřní bezpečnosti Německa.“ –Hans-Georg Maassen, šéf BfV, vnitřní civilní zpravodajské služby Německa.

  • Podle oficiálních statistik, publikovaných v Berliner Morgenpost, tvořili migranti téměř polovinu (45 procent) všech osob, podezřelých v Berlíně v roce 2016 z páchání trestné činosti.

  • Zloději se vloupali do kanceláře imigračního úřadu v Moabitu (část Berlína) a ukradli až 20 000 nevyplněných cestovních pasů a dalších imigračních dokumentů stejně jako razítka a plomby.

  • Podle Bildu zmizelo zhruba 30 000 neúspěšných žadatelů o azyl a úřady netuší, kde se nacházejí

  • „Nemůžete přece zabít miliony Židů jen proto, abyste na jejich místo přivedli miliony jejich nejhorších nepřátel.“ – německý módní návrhář Karl Lagerfeld.

Následující text je chronologickým souhrnem některých nejdůležitějších událostí spojených s islámem a islamismem v Německu během druhé poloviny roku 2017. Události první poloviny roku 2017 naleznete zde.

ČERVENEC 2017

4. července. Vnitřní zpravodajská služba Německa BfV varovala, že salafismus je „nejrychleji rostoucí islámské hnutí v Německu“. Ve výroční zprávě bylo odhaleno, že počet salafistů v Německu se v roce 2016 zvýšil na 9 700 (8 350 v roce 2015, 7 000 v roce 2014, 5 500 v roce 2013, 4 500 v roce 2012 a 3 800 v roce 2011). Šéf BfV Hans-Georg Maassen řekl, že Německo by se mělo na základě rostoucích počtů potenciálních islamistických militantů připravit na další džihádistické útoky: „Musíme očekávat další útoky jednotlivců nebo teroristických skupin. Islamistický terorismus je největší výzva, které BfV čelí, a vnímáme ji jako jednu z největších hrozeb z pohledu vnitřní bezpečnosti Německa.

5. července. Před soudem stanuli Saleh A., Mahood B., a Hamza C., obvinění z přípravy sebevražedného pumového útoku v historické části Düsseldorfu. Útok za použití sebevražedných vest měl být financován penězi,požadovanými po Vatikánu.

8. července. Podle místní policie stovka islamistů otevřeně vynucovala dodržování práva šaría v ulicích Berlína. K samozvané mravnostní policii patřili salafisté z Čečenska, oblasti Ruska s převahou sunnitských muslimů. Ti užívají hrozby násilím, aby odradili Čečence od integrace do německé společnosti; v Německu také propagují ustavení paralelního islámského právního systému. Ukázalo se, že německé úřady nejsou schopny je zastavit.

9. července. V deníku Die Welt vyšel článek, podle kterého se chystá na základě slučování rodin přicestovat do Německa až 300 000 migrantů ze Sýrie a Iráku.

12. července. Zpráva Ústavu Roberta Kocha (Robert Koch-Institut – RKI), federálního centra pro monitoring a prevenci chorob, potvrdila nárůst výskytu nakažlivých chorob v celé společnosti od roku 2015, kdy Německo přijalo bezprecedentní počet migrantů. Výroční zpráva o nakažlivých chorobách (Infectious Disease Epidemiology Annual Report) – která zveřejňuje údaje o stavu více než 50 nakažlivých chorob v Německu v roce 2016 – poskytla letmý pohled na důsledky masivního migračního toku v roce 2015 pro veřejné zdraví.

15. července. Migranti sexuálně napadli několik žen na folkovém festivalu v Schorndorfu. Když se je policie pokusila zadržet, pachatele přišly bránit stovky migrantů, mnozí z nich ozbrojení noži. Policisté byli nuceni přivolat posily z celé oblasti, aby nastolili pořádek. Násilí proti policistům bylo hrozivé, řekl policejní mluvčí Ronald Krötz. 

16. července. V tramvaji v Berlíně zaútočili tři nezletilci „severoafrického původu“ na 39letého muže, protože měl na krku dřevěný křížek.

17. července. Podle policejního odposlechu přísahal Mohammed A., 27letý Libanonec (toho času v berlínském vězení na 3,5 roku za ozbrojenou loupež), že provede po propuštění džihádistický útok. Hrozba vyšla najevo poté, co mu policie zabavila mobilní telefon při razii v jeho cele. Muž, radikalizovaný ve vězení, udržoval rozsáhlé styky s islamisty z celého Německa.

17. července. 26letý migrant ze Súdánu sexuálně napadl 12letou dívku ze Srbska v uprchlickém středisku v Braunschweigu. Než policie zasáhla, tak se jej pokusila lynčovat více než stovka Srbů.

19. července. Vyšla 200stránková studie Nadace Otto Brennera, podle které německá média při popisu migrační krize selhala na celé čáře. Německé noviny, místo aby byly objektivními kritiky vládní migrační politiky otevřených dveří, tuto politiku aktivně obhajovaly a usilovaly o umlčení kritiků masové migrace pomocí obvinění z xenofobie. Ve zprávě je uvedeno: „Velká část sdělovacích prostředků nesprávně posoudila svoji roli a zanedbala informační funkci médií.“

20. července. Německý soudní systém se podle Roberta Seegmüllera, předsedy Asociace německých soudců správního práva, ocitl na pokraji kolapsu kvůli vysokým počtům napadených rozhodnutí o azylu. Takto bylo u soudů napadeno zhruba 250 000 rozhodnutí. „Situace u administrativních soudů je dramatická, jsme na hranici možností. Administrativní soudy takové množství v dlouhodobém horizontu nevydrží, v určitý moment celý systém zkolabuje.“

23. července. Centrální židovská rada Německa obvinila vládu z toho, že dostatečně nebojuje proti vzestupu antisemitismu. „V některých oblastech velkých měst bych lidem neradil, aby se označovali jako židé,“ řekl předseda rady Josef Schuster v interview pro Bild am Sonntag. „Zkušenosti ukazují, že k verbálním či fyzickým útokům stačí otevřené nošení jarmulky či přívěšku s Davidovou hvězdou. Antisemitské předsudky jsou rozšířeny především mezi muslimskými studenty.“

24. července. Ústavní soud rozhodl (Bundesverfassungsgericht), že deportace takzvaných Gefährder, potenciálně nebezpečných osob, je v souladu s ústavou i v případě, kdy tyto osoby nespáchaly trestný čin. K tomuto rozhodnutí soud došel na základě případu Alžířana, který do Německa přišel v roce 2013. V březnu 2017 jej ministr vnitra spolkové země Brémy začal považovat za nebezpečnou osobu potenciálně plánující džihádistický útok. Alžířan tvrdil, že příkaz k jeho deportaci je neústavní. Ústavní soud rozhodl, že deportován být může, pokud alžírská vláda zaručí ochranu jeho lidských práv.

25. července. 39letý migrant v metru ve Stuttgartu sexuálně napadl 11letou dívku. Podezřelý byl zadržen a následně propuštěn. Útočník „jižanského vzhledu“ (südländisch Aussehen) sexuálně napadl 30letou ženu v Stuttgart-Untertürkheimu. 19letý syrský azylant sexuálně napadl 29letou ženu v autobusu v Neu-Ulmu.

26. července. 35letý konvertita k islámu z Mönchengladbachu byl odsouzen na pět a půl roku do vězení za pomoc při financování a vyzbrojování džihádistů v Sýrii. Obvinění proti Lauovi má počátek již v roce 2013, kdy naverboval dva německé salafisty pro džihádistickou skupinu v Sýrii s vazbami na Islámský stát. Lau se stal nechvalně proslulým v roce 2014, kdy založil „šaría policii“. Členové této skupiny hlídkovali v ulicích Wuppertalu za účelem vynucování dodržování práva šaría.

27. července. 31letý Somálec byl zatčen za pokus o znásilnění 21leté ženy v Kasselu. Před příjezdem policie jej zadrželi dva kolemjdoucí. Muž „indického vzhledu“ (vermutlich indischer Herkunft) sexuálně napadl 17letou dívku na hlavním vlakovém nádraží v Tübingenu. 46letý muž, který byl se svou rodinou v zábavním parku v Lipsku, byl pobodán a vážně zraněn skupinou afghánských mladíků.

28. července. V Teningenu ubodal 52letý německý občan alžírského původu svou bývalou 39letou manželku a jejího čtyřletého syna. Po rozvodu měl soudně zakázáno se k bývalé manželce přibližovat.

28. července. V supermarketu v Hamburgu pobodal Ahmad A., 28letý palestinský neúspěšný žadatel o azyl, sedm lidí, z toho jednoho smrtelně. Podezřelý držel v ruce kuchyňský nůž se 20centimetrovou čepelí, křičel „Alláhu Akbar“ („Alláh je největší“) a říkal, že doufá v mučednickou smrt, nicméně přežil. Ministr vnitra spolkové země Hamburg Andy Grote řekl, že podezřelý „byl znám jako islamista, ovšem nikoli džihádista“. Řekl také, že podezřelý měl psychické problémy.

29. července. V parku v centru Stuttgartu přepadli a okradli tři severoafričtí migranti kolemjdoucí pár.

30. července. 34letý irácký Kurd ozbrojený útočnou puškou M16 střílel v nočním klubu v Konstanzi, jednoho člověka zabil a tři další vážně zranil. Útočník byl místním úřadům dobře známý na základě dřívějších přečinů a byl zastřelen policií, která incident připsala na vrub rodinným sporům.

31. července. Němečtí muslimové ustavili motorkářský gang podle vzoru Hells Angels, aby chránili soukmenovce před „stále rostoucí nenávistí vůči islámu“. Objevení této skupiny, jejíž členové zjevně usilovali o vznik dalších podobných skupin ve městech po celém Německu, zneklidnilo německé představitele, kteří následně varovali před rostoucí hrozbou výskytu podobných „domobran“.

SRPEN 2017

1. srpna. Průzkum pro noviny Bild am Sonntag zjistil, že před zářijovými volbami je pro voliče nejpodstatnějším problémem klimatická změna: 71 % dotazovaných řeklo, že je nejvíce znepokojeno klimatickou změnou, 63 % jmenovalo islámský terorismus a 45 % uvedlo migrační krizi.

2. srpna. Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt – BKA) oznámil, že v roce 2016 proběhlo 36 755 útoků proti policistům – v průměru 100 denně, to je proti předchozím letům značný nárůst. Největší problém v roce 2016 představovalo Severní Porýní-Vestfálsko (8 929 incidentů), spolková země s největší populací migrantů, následovalo Bavorsko (4 930), Bádensko-Wurttembersko (4 355), Berlín (3 154), Dolní Sasko (3 030), Hesensko (1 870), Sasko (1 573), Porýní-Falc (1 537), Hamburg (1 339), Durynsko (1 228), Šlesvicko-Holštýnsko (1 237), Braniborsko (1 009), Sasko-Anhaltsko (899), Meklenbursko-Přední Pomořansko (658), Sársko (521) a Brémy (486).

8. srpna. Žalobci v Saarbrückenu začali vyšetřovat v Íránu narozenou kandidátku do německého parlamentu Laleh Hadjimohamadvali poté, co v rámci volební kampaně prohlásila „islám je horší než mor“.

11. srpna. V Saarbrückenu byl odsouzen 38letý syrský uprchlík Hassan A. ke dvěma letům odnětí svobody za pokus o finanční podvod na Islámském státu ve výši 180 000 eur (221 000 dolarů). Dotyčný se snažil přesvědčit osoby, které považoval za agenty Islámského státu, aby mu poslaly peníze na nákup vozidel, která měla být použita při džihádistických útocích. Soud rozhodl, že nebyl ani schopen, ani ochoten útoky provést a že si chtěl ponechat peníze, které nikdy nebyly poslány, pro vlastní potřebu.

11. srpna. V Lipsku ubodal 37letý Afghánec svou 34letou manželku, se kterou čekal třetí dítě. Jejich dvě děti byly vraždě přítomny.

16. srpna. Zemský parlament v Dolním Sasku schválil zákon zakazující ve státních školách islámské závoje, které zahalují celý obličej. Zákon byl potvrzen všemi parlamentními stranami po stížnostech na rostoucí počet studentek, které na státních školách v Dolním Sasku nosily celoobličejové závoje, nikáby. Místní muslimské organizace kritizovaly zákon jako „populistický“ a „kontraproduktivní“. Navrhovatelé zákona jej viděli jako první krok k dosažení celostátního zákazu.

18. srpna. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Turky v Německu, aby volili v celostátních volbách 24. září proti všem velkým stranám. Erdogan v Istanbulu prohlásil: „Vyzývám všechny krajany v Německu: Křesťanští demokraté, SDP, Zelení, všichni jsou nepřátelé Turecka. Podporujte ty politické strany, které nejsou nepřáteli Turecka.“ Naléhal tak na etnické Turky v Německu, aby těmto stranám „udělili lekci“.

22. srpna. Kancléřka Angela Merkelová v interview pro deník Bild odpověděla těm, kteří kritizovali její přání pokračovat na postu kancléřky, že čím déle vládne, tím je lepší: „Rozhodla jsem se pro další čtyřleté období a věřím, že díky mé kombinaci zkušeností, zvědavosti a radosti to budou dobré roky.“

23. srpna. Podle oficiálního dokumentu, který získal deník Bild, bylo v roce 2016 v Brémách pobodáno nejméně 459 lidí – tedy více než jeden denně. Dalších 165 útoků nožem bylo zaznamenáno v nedalekém Bremerhavenu, to je 75% nárůst proti roku 2014. Podle deníku Bild byly za většinu těchto útoků odpovědní migranti.

27. srpna. V interview pro deník Die Welt byla kancléřka Angela Merkelová dotázána, zda lituje rozhodnutí pustit více než milion převážně muslimských mužů do Německa. „Všechna důležitá rozhodnutí, která jsem učinila v roce 2015, bych učinila znovu.“

29. srpna. Průzkum pro deník Bild zjistil, že většina Němců odmítá slučování rodin uprchlíků: 58 % dotazovaných bylo proti slučování rodin, 42 % slučování podporovalo.

ZÁŘÍ 2017

2. září. Německé úřady pátraly po desítkách členů Jabhat al-Nusra, jedné z nejbrutálnějších džihádistických skupin v Sýrii, kteří se do Německa dostali tak, že se vydávali za uprchlíky. Všichni byli dříve členy povstalecké skupiny Liwa Owais al-Qorani zničené Islámským státem, které byly dávány za vinu masakry stovek Syřanů, jak vojáků, tak civilistů. Německá policie oznámila vypátrání zhruba 25 členů, některé z nich dopadla, ale desítky dalších se pravděpodobně nadále skrývají ve velkoměstech i menších městech po celém Německu.

6. září. Žena v nikábu napadla 40letou prodavačku v módním butiku v Berlíně-Neuköllnu. Podle všeho ji rozzuřilo, že obchod prodává dámské spodní prádlo hned vedle islámských šátků. Útočnice je stále na svobodě.

9. září. Ministr vnitra Thomas de Maizière vyzval k tomu, aby se v rámci EU standardizovaly sociální dávky pro azylanty: „Není možné, aby byly standardy v Rumunsku, Finsku, Portugalsku nebo Německu tak odlišné. Většina azylantů chce žít v Německu, protože procedurální podmínky a podmínky přijetí jsou proti ostatním evropským zemím vstřícnější, stejně jako máme v porovnání s ostatními zeměmi EU celkem vysoké sociální dávky. Jde o jeden z důvodů, který azylanty do Německa přitahuje (Sogeffekts).“

12. září. Ve stanici metra v Berlíně-Neuköllnu zaútočili na 23letého afghánského konvertitu ke křesťanství dva kolemjdoucí, kterým se nelíbilo, že nosí křížek.

16. září. Dva afghánští migranti ve věku 27 a 17 let znásilnili 16letou dívku ve středisku pro migranty v Mnichově.

21. září. V Kolíně nad Rýnem byly ve špičce zpožděny stovky vlaků poté, co 29letý íránský migrant vylezl na most Hohenzollern na protest proti zamítnutí jeho žádosti o azyl.

22. září. Deník Berliner Morgenpost otiskl oficiální statistiku, podle které v roce 2016 v Berlíně tvořili migranti téměř polovinu (45 %) všech podezřelých ze spáchání trestné činnosti. Migranti byli odpovědní za 90 % případů kapsářství, 85 % zločinů týkajících se distribuce heroinu a 80 % krádeží aut.

22. září. Byla vydána zpráva parlamentu, ve které stálo, že kancléřka Angela Merkelová neměla v roce 2015 otevřít hranice masové migraci bez souhlasu parlamentu.

22. září. Německý parlament potvrdil zákaz zakrývání obličeje pro řidiče. Nová pravidla zakazují nejen burky a nikáby, ale cokoli, co slouží k zakrytí tváře, včetně karnevalových masek nebo kukel zakrývajících celý obličej. Tvůrci zákona řekli, že opatření bylo nutné proto, aby bylo „možné identifikovat řidiče“ včetně rozpoznání pomocí automatických kamer pro měření rychlosti. Zákon stanovuje pokutu ve výši 60 euro (72 dolarů) pro osobu, která si při řízení částečně nebo úplně zakryje obličej. Centrální rada muslimů v Německu kritizovala nový zákon a nazvala jej „politikou symbolismu“.

24. září. Kancléřka Angela Merkelová vyhrála počtvrté volby, ale její středo-pravá koalice CDU/CSU získala pouze 33 % voličů, což byl nejhorší výsledek za téměř 70 let. Hlavním vyzyvatelem byl Martin Schulz, jeho centristická SPD ale získala pouze 20,5 % hlasů, což byl její nejhorší výsledek vůbec. Skutečným výtězem voleb se stala Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD), která vznikla teprve nedávno a která přitáhla voliče naštvané na rozhodnutí Merkelové pustit do země více než milion převážně muslimských migrantů z Afriky, Asie a Středního východu. AfD získala zhruba 13 % hlasů, a stala se tak třetí největší politickou stranou. Dále následovala klasická liberální Svobodná demokratická strana (Freie Demokratische Partei, FDP) s 10,7 %, krajně levicová Linke s 9,2 % a Zelení s 8,9 %.

26. září. V Celle začal soud s Abu Walaou, 33letým Iráčanem, obviněným z toho, že byl v Německu hlavním náborářem pro Islámský stát. Byl obviněn z příslušnosti k zahraniční teroristické organizaci a financování terorismu. Soudní proces je stanoven na konec ledna 2018.

ŘÍJEN 2017

1. října. Vešel v platnost zákon o prosazování práva na internetu (Netzwerkdurchsetzungsgesetz – NetzDG) – známý také jako „facebookový zákon“. Opatření požaduje, aby sociální média s více než dvěma miliony uživatelů odstraňovala „křiklavě ilegální“ nenávistné projevy do 24 hodin a méně očividný ilegální obsah do sedmi dnů, v opačném případě jim hrozí pokuta až 50 milionů eur (58 milionů dolarů). Kritici tohoto zákona namítají, že definice nenávistných projevů je mnohoznačná, subjektivní a že nový zákon představuje ohrožení svobody projevu na internetu. Podle týdeníku Der Spiegel plánuje německá vláda další rozšíření zákona – tak, aby zahrnoval sociální média s libovolným počtem uživatelů.

2. října. Andreas Scheuer, generální sekretář Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sesterské strany Křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové řekl, že částečný zákaz zahalování tváře „musí být rozšířen“ tak, aby zahrnoval i úplný zákaz burky na veřejnosti. „Zákaz je možný a  potřebný,“ řekl den poté, co zákaz nošení burky na veřejnosti vstoupil v platnost v sousedním Rakousku. „Nevzdáme se naší identity, jsme připraveni za ni bojovat, burka do Německa nepatří.“ Zástupce předsedy parlamentní skupiny CDU/CSU Stephan Harbarth řekl, že částečný zákaz je maximum toho, co je z hlediska ústavy možné: „Obávám se, že další rozšíření zákazu by nebylo kompatibilní s ústavou.“

3. října. Beatrix von Storch, zástupkyně předsedy antiimigrační strany Alternativa pro Německo, řekla, že politický islám nemá v Německu místo. „Islám do Německa nepatří,“ řekla v rozhovoru pro BBC. „Jsme samozřejmě zastánci náboženské svobody, ale islám se snaží získat politickou moc, a to je to, čemu se snažíme postavit.“

3. října. Zhruba 1 000 německých mešit se otevřelo návštěvníkům v rámci dvacátého ročníku „Dne otevřených mešit“. Událost, která se koná od roku 1997 ve státní svátek Dne sjednocení Německa, byla organizována pod sloganem „Dobré sousedství – Lepší společnost“, a jejím cílem je transparentnost a redukce předsudků.

4. října. 47letý migrant z Kazachstánu vykastroval ve středisku pro uprchlíky v Eggenfeldenu 28letého ukrajinského migranta, který na místě vykrvácel. Později se zjistilo, že Kazach byl Ukrajincem znásilněn, ke znásilnění jej pobízela a pomáhala mu při něm skupina migrantů z Čečenska. Případ přitáhl pozornost ke kriminalitě v uprchlických střediscích.

5. října. V deníku Kölner Stadt-Anzeiger vyšel článek, podle kterého se chystá německá vláda snížit příští rok financování Turecko-islámské unie pro náboženské záležitosti (DITIB) o zhruba 80 %. Ministerstvo vnitra stanovilo výši příspěvku na rok 2018 na 297 500 eur (345 000 dolarů), na rok 2017 to bylo 1,47 milionu a na rok 2016 3,27 milionu eur. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl obviněn z využívání DITIB – spadající pod turecký Direktoriát pro náboženské záležitosti –, která kontroluje přes 900 mešit v Německu –, k zabránění integrace tureckých imigrantů do německé společnosti.

7. října. Na 70. výročí Podzimních slavností ve Fellbachu zaútočilo zhruba 60 mladistvých migrantů na sebe navzájem a poté na policii. Policie popsala mladistvé jako „výhradně německé občany s migračním pozadím a další migranty“. Výrostci se tam zřejmě střetli v „boji o území“.

8. října. Kancléřka Angela Merkelová souhlasila s tím, že počet uprchlíků, které Německo každoročně přijme, nepřekročí 200 000. Tento politický tah byl ústupkem konzervativním bavorským spojencům před koaličním jednáním o nové vládě. Horní hranice byla také vykládána jako nabídka smíru pro více než milion voličů křesťanských demokratů, kteří se po kancléřčině migrační politice otevřených dveří naštvali a přešli od CDU k antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD).

8. října souhlasila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že počet uprchlíků, které Německo každoročně přijme, nepřekročí 200 000. Fotografie: Merkelová v prosinci 2014. (Fotografie: Sean Gallup/Getty Images)

9. října. Do kanceláře imigračního úřadu ve čtvrti Moabit (část Berlína) se vloupali zloději a ukradli až 20 000 nevyplněných cestovních pasů a dalších imigračních dokumentů stejně jako razítka a plomby.

9. října. Návrh ministra vnitra Thomase de Maizière na zavedení muslimských státních svátků odstartoval zuřivou debatu ohledně role islámu v Německu. De Maizière, člen CDU kancléřky Angely Merkelové, řekl při volební kampani v Dolním Sasku, že spolkovým zemím s velkou muslimskou populací by mělo být dovoleno slavit muslimské svátky. De Maizièrovo stanovisko, zjevně cílené na muslimské voliče, okamžitě vzbudilo zuřivý odpor v jeho vlastní straně i u politických spojenců, kteří se stále ještě vzpamatovávali z chabého výsledku CDU v celostátních volbách, které proběhly 24. září.

11. října. Ministr vnitra Dolního Saska potvrdil dočasné zastavení umísťování dalších uprchlíků do Salzgitteru, města s vysokým počtem imigrantů. Toto omezení imigrace, v Německu první svého druhu, bude přehodnoceno vždy jednou ročně.

12. října. 28letý migrant z Nigérie byl odsouzen ke 13 letům odnětí svobody za ubodání 22leté asistentky v uprchlickém středisku v Ahausu poblíž Münsteru. Podle žalobce spolu navázali vztah, a když jej chtěla žena ukončit, Nigerijec ji ze žárlivosti 21krát bodl. Původní obvinění bylo sníženo z vraždy na zabití, protože soud nebyl schopen prokázat, že dotyčný čin připravoval.

12. října. V týdeníku Der Spiegel vyšla oficiální vyšetřovací zpráva džihádistického útoku na vánoční trh v Berlíně v prosinci 2016, podle které šlo útoku zabránit. 72stránková zpráva popisuje práci policie a vyšetřovatelů jako „špatnou“, „nedostatečnou“, „opožděnou“, „chybnou“ a „neprofesionální“. Poznamenává také, že úřad berlínského státního zástupce mohl Anise Amriho, neúspěšného žadatele o azyl z Tuniska, nechat několikrát zatknout, a to měsíce před tím, než útok provedl.

12. října. V deníku The Jerusalem Post vyšel článek citující zprávu německé rozvědky, podle které se do Německa dostali bojovníci Hizballáhu, vydávající se za uprchlíky. Zpráva také informovala o vzrůstajícím počtu členů Hizballáhu a Hamásu v Severním Porýní-Vestfálsku. Podle německé rozvědky je v Německu aktivních 950 agentů Hizballáhu.

13. října. Celé křídlo nemocnice v Bonnu bylo zavřeno poté, co v něm došlo k propuknutí svrabu. Oblast byla vyčištěna a vydezinfikována, nakažení pacienti byli přemístěni na uzavřené oddělení. Podle místních zdravotnických úřadů vzrostl v Severním Porýní-Vestfálsku mezi roky 2013 a 2016 počet lidí nakažených svrabem, téměř o 3 000 %.

14. října. V Oldenburgu začal soud s 37letým migrantem z Iráku, obviněným z ubodání jeho manželky a matky jejich pěti dětí, které byly v okamžiku útoku v domě. Podle obžaloby Iráčan zavraždil manželku v květnu 2017 nejméně devíti bodnými ranami, aby ochránil „rodinnou čest“ poté, co uvěřil, že měla milostný poměr s jiným mužem. Žena ve skutečnosti navštěvovala kurzy němčiny.

14. října. Při hromadné rvačce v uprchlickém středisku v Dortmundu byl pobodán 28letý migrant. Když se policisté pokusili zatknout 19letého podezřelého, byli napadeni davem více než 40 migrantů. Policisté ke znovunastolení pořádku použili psy.

16. října. 18letý Alžířan, který v Německu pobýval ilegálně, vytáhl na hlavním vlakovém nádraží v Mönchengladbachu nůž na náhodného kolemjdoucího, kterým byl 65letý muž na vozíku.

18. října. Hans-Georg Maassen, šéf vnitřní civilní zpravodajské služby BfV, varoval, že nová generace mladých džihádistů představuje pro Německo dlouhodobou hrozbu. „Vnímáme nebezpečí, které představují děti džihádistů, které se po indoktrinaci islamismem vracejí z bojových zón zpět do Německa.“ Podle BfV se k říjnu 2017 do Islámského státu na území Sýrie nebo Iráku vydalo nejméně 950 německých džihádistů. Většina z nich je mladších 30 let; pětinu tvoří ženy; třetina se vrátila do Německa; zhruba 150 jich bylo na bojišti zabito. 80 navrátilců německé tajné služby nadále sledují.

22. října. V novinách Welt am Sonntag vyšel článek, podle kterého je německá justice zavalena případy terorismu. Úřad spolkového prokurátora za prvních devět měsíců otevřel přes 900 nových případů. Více než 800 z nich se týkalo islámu. „Když se podíváme na práci, kterou je třeba vykonat, tak je jasné, že potřebujeme výrazně více personálu jak v úřadu spolkového prokurátora, tak u soudů,“ řekl Wolfgang Kubicki ze strany Svobodných demokratů (FDP). „Pokud islamisté nejsou německými občany, tak by jejich deportace měla být povinná a vynucená.“

22. října. V bavorském městě Waldkraiburg protestovalo zhruba 80 tureckých Němců proti tomu, že místní úřady nedělají dost na jejich ochranu před násilnými útoky azylantů. K protestům došlo v době rapidního nárůstu střetů mezi místními Turky a nově příchozími z Afriky a Středního východu. Turečtí protestující prohlásili, že se na ulicích a v parcích už necítí bezpečně, a hrozili, že pokud policie kriminálníky z řad migrantů nedeportuje, vezmou věci do vlastních rukou.

23. října. Soud ve Frankfurtu rozhodl, že Haikel S., 36letý džihádista z Tuniska, nemůže být deportován, protože tuniské úřady neslíbily, že ho nezavřou na doživotí. Haikel S. byl zadržen v únoru 2017 kvůli tomu, že měl plánovat džihádistický útok v Německu ve prospěch Islámského státu. Na základě obvinění z terorismu byl hledaný i v samotném Tunisku.

24. října. Antiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) slíbila počátek nové éry na základě toho, že se poprvé dostala do parlamentu. Šéf poslaneckého klubu AfD Bernd Baumann řekl: „Poznamenejte si: starý Bundestag (Spolkový sněm) ztratil důvěru voličů. Lidé rozhodli, že začíná nové období. Od této chvíle se budeme bavit o jiných záležitostech – ne o politickém manévrování a politikaření, ale o euru, masivním zadlužení, enormních počtech imigrantů, otevřených hranicích a brutální kriminalitě v našich ulicích.“

24. října. Do deníku Bild unikla zpráva rozvědky, podle které se v německých uprchlických střediscích rozšířila násilná trestná činnost včetně napadení, znásilnění a vražd. Německé úřady, neochotné zarazit nárůst násilí, zdůvodňovaly neinformování veřejnosti o skutečném rozsahu problému právy kriminálníků na respektování jejich soukromí.

24. října. V deníku Hamburger Morgenpost vyšel článek, podle kterého úřady v Hamburgu zaplatily za posledních 12 měsíců 2,4 milionu eur (2,8 milionu dolarů) za převážně nepoužívané deportační středisko. Z Hamburgu bylo za minulý rok deportováno pouze 84 migrantů, daňové poplatníky tak toto deportační středisko vyšlo na 28 500 eur (33 000 dolarů) za jednoho migranta.

25. října. Z Německa bylo deportováno 14 Afghánců, kterým byl zamítnut azyl. Podle mluvčí ministerstva vnitra Annegret Korff mělo jedenáct z nich záznamy v trestním rejstříku včetně zabití, těžkého ublížení na zdraví, sexuálního zneužívání dětí, finančních podvodů a krádeží. Claudia Roth, poslankyně za stranu Zelených, vyzvala vládu k zastavení deportací. Argumentovala tím, že Afghánistán není pro navrátilce bezpečný: „Vyhoštění do Afghánistánu jasně porušuje naši povinnost poskytnout jim humanitární ochranu.“

28. října. Na vlakovém nádraží v Unně došlo k hromadné rvačce více než 50 migrantů z Afriky a Středního východu za použití nožů a dalších zbraní. Ke znovunastolení pořádku byla povolána policie z různých oblastí celého Severního Porýní-Vestfálska.

28. října. Migrant v supermarketu ve Werlu slovně napadl římskokatolického kněze. Popadl jeho nákupní vozík a strkal s ním tam a zpátky, zatímco křičel „Ty bezvěrče! Ty prase!“ Kněz zavolal policisty, kteří mu řekli, že za vlastní bezpečnost je odpovědný sám.

29. října. Španělská policie zatkla uprchlého 33letého pákistánského migranta obviněného úřady v Hamburgu z vraždy jeho dvouleté dcery, které podřízl hrdlo. Policie řekla, že vražda byla aktem pomsty proti jeho německé manželce, která jej obvinila z domácího násilí a odmítla obvinění stáhnout. Jeho žádost o azyl byla zamítnuta v roce 2011, měl být deportován v roce 2012, ale bylo mu dovoleno zůstat.

31. října. Ve Schwerinu byl zatčen Yamen A., 19letý syrský migrant, který se označoval za „vojáka chalífátu“. Byl obviněn z plánování džihádistického útoku, při kterém mělo být zabito „tolik lidí, kolik jen bude možné“. Později se zjistilo, že mu německé úřady udělily status uprchlíka a svolení k pobytu na tři roky, aniž by jej vůbec osobně vyslechly.

LISTOPAD 2017

1. listopadu. V Kolíně nad Rýnem byly o Halloweenu vyslýchány stovky migrantů a více než třicet jich bylo zatčeno. Došlo k sexuálnímu napadení nejméně tří žen. Policie sdělila, že většina podezřelých byla arabského nebo severoafrického původu.

2. listopadu. V deníku Bild vyšel článek, podle kterého zmizelo zhruba 30 000 odmítnutých žadatelů o azyl a úřady netuší, kde se nacházejí.

3. listopadu. Na tradičních vánočních trzích v Berlíně byly instalovány betonové bariéry, aby se zabránilo opakování džihádistického útoku z roku 2016, při kterém bylo 12 lidí zabito a více než 50 zraněno.

6. listopadu. Německý Ústavní soud zamítl žalobu muslimských rodičů, kteří chtěli, aby byl jejich syn omluven z náboženské výchovy ve veřejně financované křesťanské škole v Severním Porýní-Vestfálsku. Podle soudu rodiče nepředložili dostatečně silný argument, aby se soudci případem zabývali.

9. listopadu. Podle magazínu The European bylo v Bavorsku v roce 2017 poničeno více než 200 kostelů. Většina vandalských útoků je připisována muslimským imigrantům. Profesor Friedrich Wilhelm Graf řekl, že útoky na náboženské symboly sice existovaly vždy, ale že „společenské klima se bezpochyby stalo agresivnějším“.

10. listopadu. 23letý Syřan byl zatčen za znásilnění poníka v oblíbené dětské zoo v berlínském Görlitzer parku. K incidentu došlo za denního světla, viděla jej opatrovatelka dětí, která jej vyfotografovala a zavolala policii.

11. listopadu. 28letý kazašský Němec vzal ve Pfaffenhofenu jako rukojmí 31letou pracovnici odboru sociálních věcí a zadržoval ji více než pět hodin. Řekl, že nesouhlasí s výsledkem soudu ohledně opatrovnictví jeho roční dcery, která byla dána do pěstounské péče.

13. listopadu. V deníku Die Welt byly zveřejněny policejní statistiky, podle kterých došlo k navýšení míry sexuální a drogové kriminality na berlínském Alexandrově náměstí (Alexanderplatz) za prvních šest měsíců roku 2017 na dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím roku 2016.

13. listopadu. Soud v Münsteru zamítl žádost dvou muslimských sdružení stran zavedení hodin náboženství ve školách v Severním Porýní-Vestfálsku. Soud rozhodl, že Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) a Islámská rada (Islamrat) nesplnily všechna kritéria, kladená podle německé ústavy na náboženské společnosti, a tak nemohou mít stejná privilegia, jako mají v Německu protestanti nebo katolická církev.

14. listopadu. Německý módní návrhář Karl Lagerfeld kritizoval kancléřku Angelu Merkelovou za otevření Německa „milionům“ migrantů. Ve francouzské televizi prohlásil: „Nemůžete přece  – i když obě události dělí desítky let – zabít miliony Židů jen proto, abyste na jejich místo přivedli miliony jejich nejhorších nepřátel. Znám člověka, který se v Německu ujal mladého Syřana a po čtyřech dnech si vyslechl ‚Nejlepší věc, kterou Německo vynalezlo, byl holocaust‘.“

15. listopadu. 29letý Kosovan a 19letý Albánec vytáhli v Giessenu nože na policistu v utajení, který je chytil při krádeži v obchodě. Policie řekla, že na Kosovana byl vydán zatykač už před delší dobou. Dva muži „jižanského vzhledu“ (südosteuropäisch Aussehen) vytáhli nože na dvě děti na školním hřišti v Giessenu a sebrali jim peníze na obědy.

16. listopadu. Frankfurtský politik Rainer Rahn byl žalován za rozpoutání rasové nenávisti poté, co na adresu migrantů pronesl „opovržlivé “komentáře. Rahn kritizoval v průběhu parlamentní debaty spolkovou komisařku pro imigraci, uprchlíky a integraci Aydan Özoguz za její prohlášení, že kromě jazyka neexistuje specifická německá kultura, protože byla vždy ovlivňována vnějšími vlivy a imigrací. Rahn odpověděl, že o následcích migrace si můžeme „každý den přečíst v novinách“. Následně přečetl zhruba 30 titulků z různých novin a časopisů stran zločinů spáchaných muslimskými migranty či zločinů, ze kterých jsou muslimští migranti podezříváni. Řekl: „Nadále nestojíme o to, abychom se dočítali v novinách o podobných záležitostech.“ Byl zažalován Martinem Kliehmem z krajně levicové Die Linke.

16. listopadu. Členové židovské komunity v Bochumi oznámili, že nadále nebudou veřejně nosit jarmulky, protože na ně útočí mladí muslimové.

19. listopadu. Během policejního zátahu v osmi domech v Kasselu, Hannoveru, Essenu a Lipsku bylo zatčeno šest syrských džihádistů, kteří se vydávali za azylanty. Bylo řečeno, že plánovali útok na vánoční trhy v Německu jménem Islámského státu.

23. listopadu. Podle Süddeutsche Zeitung německá vláda rozhodla, že chce zpátky do Německa přivést děti německých džihádistů, kteří bojovali v Sýrii. V detenčních centrech v Iráku se v té době nacházelo minimálně šest takových dětí včetně kojenců. Šéf vnitřní zpravodajské služby Německa Hans-Georg Maassen v minulosti varoval právě před rizikem, které představují starší děti džihádistů: „U dětí džihádistů hrozí nebezpečí indoktrinace. Pokud se vrátí, mohla by z nich vyrůst nová generace džihádistů.“

PROSINEC 2017

3. prosince. Ministr vnitra nabídl každému migrantovi 3 000 eur (3 700 dolarů) na rodinu nebo 1 000 eur (1 200 dolarů) na osobu, pokud dobrovolně opustí Německo. V období mezi lednem a říjnem 2017 opustilo Německo z vlastní vůle pouze 26 000 osob, kterým byla zamítnuta žádost o azyl.

5. prosince. Odvolací soud v Mnichově zprostil novináře a kritika islámu Michaela Stürzenbergera všech obvinění za nazývání islámu „fašistickou ideologií“. V srpnu jej okresní soud v Mnichově odsoudil k šestiměsíčnímu podmíněnému trestu za „urážku náboženských společenství“. Původní trest Stürzenbergerovi zakazoval veřejně kritizovat islám po dobu 3,5 roku, v opačném případě by šel na šest měsíců do vězení. Odvolací soud rozhodl, že jeho výroky jsou chráněny svobodou slova.

7. prosince. Spolkový generální prokurátor na žádost parlamentního šetření odhalil počty vyšetřovaných případů terorismu za rok 2017. Z celkového počtu 1 119 se 959 týkalo islámského terorismu, do 234 z nich byl zapojen Islámský stát.

8. prosince. Při soudním slyšení u soudu ve Freiburgu vyšlo najevo, že Afghánci Husseinu Khavarimu, který tvrdil, že je mu 17 let, aby dostal v Německu azyl, je ve skutečnosti 33 let. Vyšlo to najevo díky tomu, že Khavariho otec podal soudu svědectví po telefonu. Hussein Khavari je obviněn z toho, že ve Freiburgu v říjnu 2016 znásilnil a uškrtil Marii Ladenburger, 19letou studentku medicíny. Po jeho zatčení vyšlo najevo, že před žádostí o azyl v Německu v roce 2015 coby „nezletilý bez doprovodu“ byl v Řecku zatčen a odsouzen na deset let za pokus o vraždu. Otec Marie Ladenburger je vysoce postavený právní poradce Evropské komise v Bruselu, ona ve volném čase pracovala jako dobrovolnice v uprchlickém středisku ve Freiburgu.

10. prosince. Šéf BfV Hans-Georg Maassen řekl, že počet salafistů v Německu dosáhl „rekordní“ úrovně. V roce 2017 se v Německu nacházelo 10 800 salafistů proti 9 700 salafistům v prosinci 2016. Maassen také řekl, že velkou hrozbu představují islamisté ze Severního Kavkazu, protože v Německu žije asi 500 extremistů z Čečenska, Dagestánu a Ingušska. „Sklon k násilí, bojová umění a držení zbraní u mnoha islamistů ze Severního Kavkazu přitahuje pozornost německých bezpečnostních složek.“

10. prosince. 47letý Senegalec byl zatčen poté, co zákazníkům restaurace rychlého občerstvení na hlavním vlakovém nádraží v Dortmundu opakovaně plival do jídla. Když policie přijela, začal hajlovat. Policie prohlásila, že už jej znala na základě předchozích přečinů.

12. prosince. V Salzgitteru byli zatčeni dva palestinští podporovatelé Islámského státu, Mahmoud Abu S. a Ahmad Abu S. Bylo řečeno, že podporovali džihádistickou propagandu na internetu. Byli obviněni z podpory zahraniční teroristické skupiny.

13. prosince. Na objednávku Ramerova Institutu pro německo-židovské vztahy v Berlíně (který spadá pod Americký židovský výbor) vyšla studie, podle které představuje antisemitismus muslimských migrantů hradbu mezi nimi a židy a vyžaduje okamžitou pozornost.

14. prosince. V deníku Die Welt vyšel článek, který popisuje rostoucí počet problémů s muslimkami, kterým čelí manažeři veřejného plaveckého bazénu Vahrenwalder Bad v Hanoveru. „Ženy se koupou ve stejném oblečení, ve kterém k nám přijdou, na kraji bazénu pořádají piknik, v koupelnách si suší vlasy a nechávají po sobě značný nepořádek,“ stálo v novinách. „Zaměstnancům bazénu vyhrožují jejich manželé a bratři. Ano, všechno se to týká pouze muslimských žen,“ potvrdila mluvčí města Ulrike Serbent. „Ženy přicházejí z odlišné kultury, na účinných opatřeních pracujeme.“

15. prosince. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier řekl, že muslimští imigranti v Německu musejí zcela zavrhnout antisemitismus. Řekl, že se z hlediska žití v Německu jedná o podmínku, o které se vyjednávat nebude. „Určité věci jsou součástí Německa. A jednou z nich je odpovědnost za naši minulost: poučení se ze dvou světových válek, holocaustu, odpovědnost za bezpečnost Izraele, odmítání jakékoli formy rasismu a antisemitismu. Žádná budoucí generace za touto odpovědností nesmí udělat tlustou čáru – a totéž platí bez jakýchkoli výjimek pro imigranty. Pro každého, kdo žije v Německu nebo tady žít chce – o tomhle se nevyjednává!“

15. prosince. Linda W., 16letá německá konvertitka k islámu, která utekla z domova, aby se provdala v Istanbulu za čečenského džihádistu, v televizním rozhovoru řekla, že přidat se k Islámskému státu byl „hloupý nápad“, který jí „úplně zničil život“. Irácký předseda vlády Hajdar Abádí řekl, že dívka nebyla bojovnice, její manžel na bojišti zemřel a v současnosti je držena v bagdádské věznici a hrozí jí trest smrti. Není jasné, jestli německé úřady požádají o její vydání.

18. prosince. Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt, BKA) použil „nový analytický systém“ k určení toho, kteří islamisté představují největší hrozbu. Na základě analýzy zjistili, že zhruba polovina ze 720 lidí, kteří byli klasifikováni jako nebezpeční islamisté, nepředstavují bezprostřední hrozbu. Účelem nástroje je pomoci policii a rozvědce lépe využít omezené zdroje. Spolkový předseda německé Policejní unie (Gewerkschaft der Polizei, GDP) Oliver Malchow řekl, že kompletní sledování všech islamistů je nemožné: „Za prvé to zasahuje do jejich práva na soukromí a za druhé je na každé 24hodinové sledování potřeba 24 policistů, takže nemáme dost lidských zdrojů.“

19. prosince. 19letý afghánský migrant se po rozchodu pokusil v řece v Berlíně utopit svoji 17