Souhlasíte s trestem stop na 10 zápasů pro fotbalistu Slavie Kúdelu za údajný rasismus?Anketa
Zákony na bránění šíření nenávisti by totiž místo těch jednotlivých zemí byly nově stanoveny na „federální“ úrovni, tedy právo v tomto ohledu by bylo stejné pro všechny členské země unie. Unie tak může učinit prostřednictvím článku 83 Smlouvy o fungování EU, jelikož ten ji opravňuje zavést trestní právo pro všechny země a vyžadovat jeho plnění členskými zeměmi. Činit tak může ohledně terorismu, obchodu s lidmi, sexuálního vykořisťování žen a dětí, nedovoleného obchodování s drogami, nedovoleného obchodování se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, počítačové kriminality a v rámci potírání organizovaného zločinu. Podmínkou je, že jde o „závažné trestné činy s přeshraničním rozměrem“ a se „zvláštní potřebou boje proti nim na společném základě“.
Nově k těmto skutkům Evropské unie hodlá připojit i „zločiny z nenávisti“, postihující nejen rasu a náboženství, ale také pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní postižení a věk. I v rámci těchto projevů by EU mohla stanovit jakousi maximální úroveň svobody projevu a nutit poté všechny členské země, aby vše nad touto hranicí potíraly. To vše díky tomu, že státy při podpisu dohody umožnily EU přidávat další skutky na seznam. Nenávistné nadávky vůči menšinám či postiženým se tak nyní mohou octnout hned vedle terorismu.
Nenávistné projevy na sociálních sítích podle dokumentu mají negativní vliv na svobodu projevu a participaci v demokratické debatě na sítích. EU se ohání průzkumem z roku 2016, podle kterého tři čtvrtiny novinářů na sítích zažily nenávistné projevy vůči svým osobám a polovina z nich tak váhá, zda se má veřejné debaty vůbec účastnit. A norská studie uvádí, že jeden z pěti uživatelů sociálních sítí se prý do veřejné debaty vůbec nezapojuje kvůli nenávistnému obsahu. Ale u menšin je to údajně až 36 %.
Fotogalerie: - Nenávist není řešení
Státy podle EU „jednají samostatně neuspokojivě nebo nekoordinovaně“, čili lze prý jít pouze cestou společných unijních norem bez ohledu na jurisdikce jednotlivých zemí. Posuzování, co se je svobodný projev, a co jsou již nenávistné výroky tak dle unijních orgánů nepřísluší nikomu jinému, než právě jim.
A kdo bude posuzovat, kam až sahá svoboda projevu? Jednotlivci podle EU prý nikoliv. Naopak, na národní úrovni to budou soudy a jiné složky, které se zabývají vymáháním práva, například „ombudslidé“ (výraz ombudsman zřejmě EU vadí, protože naznačuje, že se jedná o muže – pozn.red.). Na evropské úrovni celá řada organizací jako např. Europol. A z nevládní sféry budou konzultovány mezinárodní organizace, organizace „občanské společnosti“ a výzkumníci v oblasti nenávisti na sítích, kteří data shromažďují. Zda pod „občanskou společnost“ patří i organizace, které brání svobodu slova, není uvedeno.
„Data a informace, která umožňují posoudit, zda nenávistné projevy a zločiny z nenávisti splňují kritéria článku 83, mohou dodat jen veřejné instituce a organizace působící v této oblasti, ne jednotlivci. Dále, u zločinů z nenávisti a nenávistných projevů je potřebné změřit dopad na skupiny, na které jsou zaměřeny a tento dopad je měřen cílenými průzkumy, jako dělá například Agentura pro základní lidská práva. Tyto důvody ukazují, že je třeba mluvit se zúčastněnými organizacemi spíše než vést otevřenou diskuzi s účastí veřejnosti,“ píše se v dokumentu, který odhaluje plány Evropské komise.
Přijetí práva rozhodujícího o „nenávistném projevu“ je plánováno na konec letošního roku, do úterý 20. dubna je však možné podávat k této nové evropské úpravě připomínky. Zájemci o jejich podání se nejprve musí na stránce Evropské komise zaregistrovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: rak
