Akci, kterou moderoval Vadim Petrov a jejímž duchovním otcem byl novinářský nestor, autor plejády knih literatury faktu Milan Syruček, navštívily dobré dvě stovky převážně starších lidí.
Za co vše se (ne)může
„Diplomatická služba má ke zpravodajské službě mnohem více, než si myslíte,“ uvedl svůj příspěvek, nazvaný Zpravodajská služba – vyšší forma diplomacie, Jaromír Novotný. „Co bylo úkolem diplomacie? Získávat informace, podávat zprávu o stavu dané země. Mnozí se domnívají, že informační zpravodajskou činnost z cizích zemí pokrývají novináři. Tuto činnost převzal tisk, většina agentur, a dokonce to došlo až tak daleko, že tyto agentury vytvářejí proces tvorby politiky dané země. Najednou tu máte názor, že toto a toto je nepřátelská země. Ono se to děje i v politice. Například CNN převzala od amerických novin názor, že Trump byl zvolen Rusy. A byla z toho studená občanská válka v USA, která trvala dva roky, až přišla komise a řekla, že tam nic nebylo. Že by Putin volil Trumpa, tak na to se nepřišlo, stejně jako se nepřišlo na obdobné styky. Vytvořili to však tisk a novináři, média.“
V dnešní době se diplomacie podle Novotného zase vrací ke své původní podobě. „Musí dávat pravdivé zprávy o dané zemi, protože tiskové agentury říkají něco jiného. Zpravodajská služba dělá totéž. Jenže diplomat, ten má diplomatické krytí. Může být dobrý, který něco dělá pro svoji zemi, a může být jiný, který je tam za odměnu, a ten si užívá lehký život. Pak je tam ovšem zbytečný. Ovšem kamarádi mu dali flek, takže jej tam musí zastoupit zpravodajská služba. Zpravodajci jsou civilní a vojenští. Musíte s nimi být na ambasádě a záleží na velvyslanci, jak tam ty služby fungují, jak spolupracují,“ konstatoval Novotný.
Psali jsme:
Cejlonský učebnicový příklad
„Mohou posílat dobré zprávy, ale otázka je, zdali to ústředí čte. To je další problém politiků,“ pokračoval Novotný. „Poslední příklad – na Srí Lance prezident, který má pod sebou zpravodajské služby, byl varován zpravodajci už 4. dubna, že se chystá útok. Prezident, protože se nemá rád s premiérem, tak to vládě nepředal. A nyní mají mnoho mrtvých a zraněných. To je příklad nezodpovědnosti politiků. Další ukázka, kdy zpravodajské služby dávaly dobré zprávy, byla v roce 2014 ve Francii. Zaregistroval jsem, že šéf francouzské zpravodajské služby vystoupil s tím, že v Sýrii dojde k průšvihu a že se tam Západ nemá míchat, protože by tím posílil Írán a Rusko. Totéž uniklo ze dvou zpravodajských služeb v USA. A řekli to „šéfovi“. Takže oni dávali informace politikům, kteří na to nebrali zřetel a provedli řízený únik, a ještě se pod to podepsali. Ovšem dopadlo to přesně tak, jak napsali zpravodajci. To je tedy blízkost zpravodajských služeb a diplomacie,“ uvedl se zaujetím sobě vlastním Novotný.
Veleúspěšný Čech
„Pokud má zpravodajec všech pět pohromadě, může věci skutečně ovlivnit. A právě to, co velvyslanec ovlivnit nemůže. Velvyslanec je v podstatě stále pod drobnohledem. Rezident má přátele, může si vytvořit pracovní vztah se svým protivníkem. Může přejít až k tomu, že si navzájem věří.
„Miroslav Polreich na základě úspěšného setkání Rusů a Američanů se začal míchat do ukončení vietnamské války,“ uvedl příklad nedávno tragicky zesnulého zpravodajského nestora. „Než odjel do OSN, pobýval v Hanoji. Byl pak přidělen do OSN, tam potkal Američana, který byl zodpovědný za Vietnam, začali se bavit a iniciovat možnost ukončení války. Bylo to v roce 1969, vyměnila se americká administrativa, nový prezident do toho pustil čínskou kartu. Číňané tehdy neměli zájem, aby se Rusové s Američany dohodli na Vietnamu, a tak se to dohodlo až v roce 1971, válka se prodloužila o zhruba tři roky a Kissinger za to dostal Nobelovu cenu míru. A Polreich ještě dostal vynadáno, že pomohl Američanům, místo aby tam dále krváceli. Tady vidíte přesah zpravodajské služby, vyšší formu diplomacie, kterou by diplomaté dělat nemohli,“ zdůraznil exnáměstek a bývalý vysoký diplomat.
„Polreich se pak angažoval v Kosovu a litoval, že to nakonec všechno hlásil nadřízeným. To byla prý jeho chyba, měl se angažovat samostatně v srbsko-kosovském konfliktu, kdy měl vazby na Ibrahima Rugovu,“ vzpomněl pak na českého a československého legendárního rozvědčíka Novotný. A přidal další příklad spolupráce: „Podívejte se na Nory. Jejich zpravodajská služba a diplomacie. Norové působí jako prostředníci mezi Palestinou a Izraelem.“
Vadim Petrov na závěr vystoupení hosta podotkl, že „… proč by politici měli věřit novinářům? Protože sice generují informace, ale zároveň s nimi pracují, pouštějí je s nějakým záměrem, cílem a podávají je s nějakým výkladem…,“ uvedl kriticky na adresu „sedmé velmoci“ nebo také „hlídacích psů demokracie“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
